19 C 196/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno zastoupená Jméno Zástupce , advokátem, sídlem Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , bydlištěm Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 40 845, 36 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 40 845, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 40 845, , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 40 845, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , U Krčské vodárny 939/1a, PSČ , adresa, , IČO , IČO, , jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je společně s „poplatkem za poskytnutí úvěru“ ve výši 15 845, , částka, vrátit do , datum, . Pohledávky založené smlouvou o úvěru , právnická osoba, ., na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni, která se tak stala jejich věřitelkou. Žalobkyně má proto za žalovaným pohledávku v celkové výši 40 845, , částka, , jejichž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 14, 75 % p.a. z částky 40 845, , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný však tento dluh ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, nesplnil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě popřel, že by s , právnická osoba, ., uzavřel smlouvu o úvěru v tom znění, jakého se dovolává žalobkyně. Připustil pouze, že mu žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 10 532, , částka, , a skutkově tvrdil, že , právnická osoba, ., vrátil , částka, . Žalovaný rovněž poukázal na to, že , právnická osoba, ., porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost žalovaného. , právnická osoba, ., totiž nijak neprověřila údaje o výši příjmů a výdajů žalovaného.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že se , právnická osoba, ., měla zavázat na jejím základě poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše , částka, a žalovaný se měl zavázat je vrátit společně s „poplatkem za poskytnutí úvěru“ ve výši 15 845, , částka, , jakož i s úrokem ve výši 12 % p.a., a to ve dvanácti měsíčních splátkách po , částka, . , právnická osoba, ., a žalovaný měli ujednat započtení pohledávky žalovaného na poskytnutí peněžních prostředků podle této smlouvy o úvěru se vzájemnou pohledávkou , právnická osoba, ., za žalovaným ve výši 14 467, , částka, , které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, . K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, připojil podpis pouze zástupce , právnická osoba, .

4. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, ., poukázala žalovanému 10 532, , částka, dne , datum, . To rovněž shodně skutkové tvrdili účastníci řízení a soud potud vzal jejich shodná skutková tvrzení za své skutkové zjištění.

5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud zjistil, že žalovaný zaplatil , právnická osoba, ., , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, .

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, ., jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, ., postoupila žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimi též pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, .

7. Z dopisu , právnická osoba, ., žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, ., vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávek za žalovaným, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, , žalobkyni.

8. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.

9. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne , datum, , ze zpráv elektronické pošty ze dne , datum, a ze dne , datum, ani z oznámení finančního arbitra účastníkům řízení ze dne , datum, , soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

13. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaný podepsal smlouvu o úvěru „SMS podpisem“ vyjádřeným v listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, číselným kódem.

14. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

16. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

17. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

18. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

19. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

21. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podoby, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

22. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředky, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Z listiny, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, však nevyplývá skutkové zjištění, že kód zaslaný krátkou textovou zprávou umožňoval určení žalovaného jako jednající osoby a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. Se zřetelem k tomu, se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Sama okolnost, že , právnická osoba, ., poukázala žalovanému částku ve výši 10 532, , částka, , tak nedostačuje k závěru, že žalovaný skutečně přijala nabídku 10 532, , částka, na uzavření smlouvy o úvěru.

23. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

27. V řízení tedy vyšlo najevo, že , právnická osoba, ., žalovanému poskytla částku ve výši 10 532, , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. Nedošlo-li k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši 10 532, , částka, , kterou , právnická osoba, ., poskytla žalovanému, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které byl žalovaný povinen , právnická osoba, ., vydat. Se zřetelem k tomu, že žalovaný zaplatil , právnická osoba, ., , částka, , nebyl zde již v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, ., a žalobkyní žádný dluh, jemuž by odpovídala pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci.

28. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

29. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná pro porušení povinnosti poskytovatele s vynaložením náležité péče před jejím uzavřením posoudit úvěruschopnost spotřebitele. V projednávané věci však uzavření smlouvy o úvěru vůbec nevyšlo najevo. Ze stejného důvodu jako uzavření smlouvy o úvěru v řízení nevyšlo najevo ani ujednání o započtení vzájemných pohledávek , právnická osoba, ., a žalovaného, které měla obsahovat.

30. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšnému žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , které sestávají ze čtyř paušálních náhrad hotových výdajů za odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, vyjádření k žalobě, přípravu účasti na jednání a účast na jednání konaném dne , datum, podle § 1 odst. 3 písm. a) až c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu) po , částka, . Jejich výši určil podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, protože nedůvodný rozdíl ve výši paušalizace hotových výdajů účastníků řízení zastoupených advokátem a hotových výdajů účastníků řízení, kteří advokátem zastoupeni nejsou, zakládá rozpor s ústavní zásadou rovnosti účastníků řízení. Z uvedeného důvodu soud postupem podle čl. 95 odst. 1 Ústavy v rozsahu určení výše paušální náhrady vyhlášku č. 254/2015 Sb. nepoužil a tuto výši určil podle advokátního tarifu, který představuje právní úpravu nejbližší řešené otázce.