19 C 20/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: B2 Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená Jméno Zástupce , advokátem, sídlem Anonymizováno – Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozená dne Datum narození žalované o zaplacení 324 610, 50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 352 863, , částka, s úrokem ve výši 8, 9 % p.a. z částky 322 139, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 324 610, , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 324 610, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO , IČO, , jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala je , právnická osoba, ., vrátit spolu s úrokem ve výši 8, 9 % p.a. a odměnou za účast žalované na pojištění ve výši , částka, měsíčně, a to v měsíčních splátkách po 7 464, , částka, . Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním tohoto dluhu. V důsledku toho tento dluh dospěl dne , datum, jako celek. Pohledávky založené smlouvou o úvěru , právnická osoba, ., na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou jako postupitelka dne , datum, uzavřela se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni 322 139, , částka, na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a 2 471, , částka, na „poplatcích“ za upomínky ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, a za prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, . Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok za období do , datum, ve výši 8 996, , částka, , úrok ve výši 8, 9 % p.a. z částky 322 139, , částka, od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení za období do , datum, ve výši 19 256, , částka, a úrok z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 324 610, , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná tyto pohledávky nesplnila ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o úvěru, kterou dne , datum, uzavřely , právnická osoba, ., jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná, soud zjistil, že se , právnická osoba, ., touto smlouvou zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše , částka, (čl. II odst. 1 smlouvy o úvěru), z toho 412 090, , částka, za účelem splnění jiných dluhů žalované vůči , právnická osoba, ., další peněžní prostředky za účelem splnění dluhů žalované vůči , právnická osoba, ., založených smlouvou o kontokorentním úvěru a zbývající peněžní prostředky bez určení účelu (čl. III odst. 1 smlouvy o úvěru) a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 8, 9 % p.a. (čl. II odst. 4 smlouvy o úvěru) a úhradou z účast na pojištění ve výši , částka, , a to v měsíčních splátkách po 7 464, , částka, (čl. II odst. 3 smlouvy o úvěru). Pokud by se žalovaná ocitla v prodlení se splněním dluhu vůči , právnická osoba, . (čl. IV odst. 10 písm. c) smlouvy o úvěru), mohla , právnická osoba, ., prohlásit dluhy, které měla založit smlouva o úvěru, za splatné jako celek (čl. III odst. 11 písm. a) smlouvy o úvěru).

4. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že , právnická osoba, ., na tento účet připsala dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, a ve výši 87 909, , částka, , celkem , hodnota, , , částka, a umožnila jimi žalované volně nakládat.

5. Z dopisu , právnická osoba, ., žalované ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, ., vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, , jako celku, a to do , datum, . Tuto výzvu , právnická osoba, ., žalované odeslala dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, ., jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, ., postoupila žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávky za žalovanou, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. II. odst. 7 smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyni při uzavření smlouvy o postoupení pohledávky zastupovala smluvní zástupkyně, jak vyplývá z plné moci ze dne , datum, .

7. Z potvrzení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaplatila , právnická osoba, ., úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , že , právnická osoba, ., žalovanou vyrozuměla o postoupení pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru uzavřená se žalovanou, žalobkyni. Toto vyrozumění odeslala žalované dne , datum, , jak vyplývá z podací stvrzenky.

9. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupce žalobkyně žalované odeslal dne , datum, , jak soud zjistil z podací stvrzenky.10. , právnická osoba, ., jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná tedy uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 112 909, , částka, a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 8, 9 % p.a. a úhradou z účast na pojištění ve výši , částka, , a to v měsíčních splátkách po 7 464, , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, ., jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, , právnická osoba, ., postoupila pohledávky za žalovanou založené smlouvami o úvěru žalobkyni a o jejich postoupení žalobkyni vyrozuměla žalovanou. Žalobkyně ke splnění těchto pohledávek vyzvala žalovanou dopisem ze dne , datum, .

11. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne , datum, , ze sazebníku poplatků účinného od , datum, , z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ani z výpisu z úvěrového účtu soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů , právnická osoba, ., žalované ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , protože žalobkyně ani přes poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla žádný důkazní prostředek o jejich doručení žalované.

12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

15. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

16. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

21. Z nabídky žalované na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru sdělila právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši , částka, čistého měsíčně. Bydlí u rodičů. Celková výše příjmů osob v rodinné domácnosti žalované dosahuje , částka, čistého měsíčně. Nemá vyživovací povinnost. Nemá žádné výdaje ani dluhy.

22. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že žalovaná byla příjemkyní dávky nemocenského pojištění ve výši , částka, . , jméno FO, jí v uvedeném období poukazoval částky ve výši , částka, až , částka, měsíčně a , právnická osoba, . ve výši , částka, až , částka, měsíčně. Z výpisu z účtu není patrné, zda šlo o mzdu a zda jejím příjemcem měla být žalovaná nebo jiná osoba. Žalovaná plnila jiné dluhy. Počáteční zůstatek na účtu vedeném pro žalovanou činil 106 060, , částka, ke dni , datum, , 8 019, , částka, ke dni , datum, , – 16 694, , částka, ke dni , datum, a – 21 628, , částka, ke dni , datum, .

23. I rovině vlastních skutkových tvrzení žalobkyně se její právní předchůdkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smluv o úvěru omezila pouze na prověření údajů, které jí žalovaná sdělila o svých příjmech. Nadto z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou, který právní předchůdkyně žalobkyně k tomuto prověření použila, není zřejmé, jaké položky představují mzdu žalované, protože jejímu prohlášení v nabídce na uzavření smlouvy o úvěru žádná taková položka neodpovídá.

24. Výdaje žalované pak právní předchůdkyně žalobkyně pouze „odhadla na základě statistických dat“. Bez znalosti údajů o pravidelných výdajích žalované však právní předchůdkyně žalobkyně nemohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované. Přitom žalovaná měla již v době uzavření smlouvy o úvěru další dluhy, jejichž splnění mělo být zčásti účelem poskytnutí peněžních prostředků. Tato okolnost společně se sdělením žalované, že nemá žádné dluhy a se zjištěním, že v posledních třech měsících před uzavřením smlouvy o úvěru prudce klesl zůstatek na účtu vedeném pro žalovanou až do záporné hodnoty, přitom přímo vybízely ke zjištění, jaké jsou skutečné pravidelné výdaje žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nijak neprověřila sdělení žalované o tom, že celkové měsíční příjmy rodinné domácnosti žalované dosahují , částka, , ačkoli z něj zjevně vycházela, jak žalobkyně rovněž skutkově tvrdí.

25. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nespoléhala jen na sdělení žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

26. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

27. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

28. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřených smluv o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

30. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

31. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

32. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

33. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12).

34. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C679/18).

35. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

36. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

37. Smlouva o úvěru, kterou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, , je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

38. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

39. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

40. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

41. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

42. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

43. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši 112 909, , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila celkem , hodnota, , , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, není zde žádný dluh, jemuž by odpovídala pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci.

44. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

45. Pro úplnost soud uvádí, že část peněžních prostředků, který měla právní předchůdkyně žalobkyně přenechat žalované podle smlouvy o úvěru ze dne , datum, , měla být určena ke splnění jiných dluhů žalované vůči právní předchůdkyni žalobkyně, tj. k započtení pohledávky žalované za právní předchůdkyní žalobkyně na poskytnutí peněžních prostředků se vzájemnými pohledávkami žalobkyně za žalovanou na vrácení peněžních prostředků podle jiných smlouvy o úvěru.

46. Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může podle § 1982 odst. 1 o.z. každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

47. Podle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

48. Podle § 1991 část věty před středníkem zákaz započtení pohledávky prohlášením jedné ze stran nebrání stranám, aby si započtení ujednaly.

49. Uzavřená smlouva o úvěru byla neplatná, a proto přijetím peněžních prostředků získala žalovaná bezdůvodné obohacení, které byla povinna právní předchůdkyni žalobkyně vydat, nikoli pohledávku, kterou by bylo možné použít k započtení. Bez pohledávky žalované za právní předchůdkyní žalobkyně se tedy pro započtení nedostávalo předpokladu vzájemnosti pohledávek a ujednání obsažená ve smlouvě o úvěru proto potud nemohla mít vůbec význam dohody o započtení a působit v rozsahu, v jakém by se kryly, zánik vzájemných pohledávek.

50. Započtení přitom zpravidla nemá význam uznání dluhu, který odpovídá pohledávce, vůči níž směřuje (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněné v časopisu Soudní rozhledy, roč. 2010, č. , hodnota, , s. 139, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím , právnická osoba, . Beck pod č. C 18207, usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). O takový případ jde i v projednávané věci, protože žalovaná nedala najevo, že snad vzájemné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bez zřetele k započtení uznává.

51. Pokud by uvedené vzájemné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou vskutku vznikly, nezanikly by proto v důsledku dohody o započtení obsažené v neplatné smlouvě o úvěru a dosud by trvaly. Přitom ovšem nebyly předmětem postoupení podle smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, . Z tohoto důvodu soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věci ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, , ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne , datum, , ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , ze smlouvy o úvěru, kterou měla , právnická osoba, ., jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřít dne , datum, , ze smlouvy o úvěru, kterou měla , právnická osoba, ., jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřít dne , datum, , ani ze smlouvy o úvěru, kterou měla , právnická osoba, ., jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřít dne , datum, .

52. Plně procesně úspěšné žalované přísluší právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Se zřetelem k tomu, že jí však v projednávané věci nevznikly náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.