Okresní soud v Kolíně · Rozsudek

19 C 215/2025

č. j. 19 C 215/2025-72

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-10-07 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKO:2025:19.C.215.2025.1

Citované zákony (2)

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená JUDr. ing. Jméno Zástupce , advokátem, sídlem Anonymizováno 1 – Anonymizováno , Jméno advokáta /8, PSČ Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 23 278, 24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 753, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p. a. z částky 16 097, , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 9 254, , částka, s úrokem ve výši 12, 75 % p. a. z částky 19 133, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p. a. z částky 7 181, , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 23 278, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO , IČO, , jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se , právnická osoba, ., zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky jako revolvingový úvěr v úvěrovém rámci ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 22, 99 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně 2 % z jistiny pohledávky na vrácení peněžních prostředků poskytnutých žalovanému v předchozím měsíci. Žalovaný se ocitl v prodlení s plněním ujednaných splátek, a právní předchůdkyně žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného, aby dluhy založené smlouvou o úvěru splnil jako celek. Nato pohledávky za žalovaným postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřely dne , datum, . Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 19 133, , částka, a ve výši , částka, na „poplatcích“ za vedení kreditní karty za období od července 2023 do září 2024, za „přečerpání úvěrového rámce“ v období od července do září 2024, za „bankomat“ ze dne , datum, a za odeslání upomínek ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, . Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok za období do , datum, ve výši 1 858, , částka, , úrok ve výši 12, 75 % p.a. z částky 19 133, , částka, od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení za období od , datum, do , datum, ve výši 871, , částka, a úrok z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky 23 278, , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný je však nesplnil ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky.

4. Žalovaný měl v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

5. Ze smlouvy úvěru, kterou dne , datum, uzavřeli , právnická osoba, ., jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, soud zjistil, že se , právnická osoba, ., zavázala poskytnout žalovanému prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky jako revolvingový úvěr v úvěrovém rámci ve výši , částka, na požádání žalovaného a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s úrokem ve výši 22, 99 % p.a., a to v měsíčních splátkách ve výši nejméně 2 % z jistiny pohledávky na vrácení peněžních prostředků poskytnutých žalované v předchozím měsíci.

6. Z listiny označené za platební historii a z výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že , právnická osoba, ., poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, a že žalovaný jí vrátil celkem , hodnota, , , částka, .

7. Z dopisu , právnická osoba, ., žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, ., a vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které založila smlouva o úvěru, jako celku ve výši 25 137, , částka, , a to do , datum, . Tuto výzvu odeslala žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, ., jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, ., postoupila žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávky za žalovaným, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. II. odst. 7 smlouvy o postoupení pohledávek).

9. Z potvrzení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti , právnická osoba, ., úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

10. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, ., žalovanému oznámila postoupení pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru uzavřená se žalovanou, žalobkyni. Toto oznámení odeslala žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.

11. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupce žalobkyně žalovanému odeslal dne , datum, , jak soud zjistil z podacího lístku.

12. Žalovaný jako úvěrovaný tedy uzavřel dne , datum, s , právnická osoba, ., jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě se , právnická osoba, ., zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky jako revolvingový úvěr v úvěrovém rámci ve výši , částka, a žalovaný se zavázala je vrátit spolu s úrokem ve výši 22, 99 % p.a., a to v měsíčních splátkách ve výši nejméně 2 % z jistiny pohledávky na vrácení peněžních prostředků poskytnutých žalovanému v předchozím měsíci. Dopisem ze dne , datum, , právnická osoba, ., vyzvala žalovaného ke splnění této pohledávky jako celku v důsledku prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, ., jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, , právnická osoba, ., postoupila pohledávky za žalovaným založené smlouvou o úvěru a jejím porušením žalobkyni a dopisem ze dne , datum, o jejich postoupení žalobkyni vyrozuměla žalovaného. Žalobkyně ke splnění těchto pohledávek vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, .

13. Ze všeobecných produktových podmínek účinných od , datum, , z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období od února do dubna 2024 ani z dohody ze dne , datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů , právnická osoba, ., žalovanému ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , protože žalobkyně ani přes poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla žádný důkazní prostředek o jejich doručení žalovanému.

14. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část.

15. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 se právem rozhodným pro smlouvu podle tohoto nařízení řídí zejména též důsledky neplatnosti smlouvy.16. , právnická osoba, ., a žalovaný podle čl. IX odst. 4 uzavřené smlouvy o úvěru zvolili pro závazkový právní poměr založený touto smlouvou právo České republiky.

17. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

20. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

21. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta první a druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

25. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

26. Z nabídky žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný sdělil , právnická osoba, ., že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši , částka, měsíčně čistého. Celkové příjmy osob v rodinné domácnosti žalovaného činí , částka, čistého měsíčně. Má vyživovací povinnost vůči dvěma osobám. Jeho výdaje na bydlení dosahují , částka, měsíčně. Nemá jiné dluhy. Svou bytovou potřebu uspokojuje nájemním bydlením.

27. Ze záznamu , právnická osoba, ., o posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že , právnická osoba, ., prověřila údaj o výši příjmu žalovaného na základě výpisu z účtu vedeného pro žalovaného. Vycházela ze sdělení žalovaného o celkové výši příjmů osob v rodinné domácnosti žalovaného a z jeho prohlášení o počtu osob, vůči nimž má vyživovací povinnost. Žalovaný plnil jiné dluhy vůči , právnická osoba, ., ve splátkách po , částka, měsíčně.

28. Žalobkyně skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech sdělil žalovaný, avšak přes poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom nenavrhla žádný důkazní prostředek. Bez znalosti údajů o příjmech a pravidelných výdajích žalovaného však právní předchůdkyně žalobkyně nemohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného. Přitom žalovaný měl – podle vlastních skutkových tvrzení žalobkyně – vůči její právní předchůdkyni v době uzavření smlouvy o úvěru další dluhy. To ostatně vyplývá i ze záznamu právní předchůdkyně žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, podle něhož tyto jiné dluhy žalovaný plnil ve splátkách po , částka, měsíčně, ačkoli v nabídce na uzavření smlouvy o úvěru prohlásil, že nemá žádné dluhy. Tím spíše ovšem nemohla právní předchůdkyně žalobkyně usoudit na úvěruschopnost žalovaného bez zjištění, jaká částka žalovanému zbývá po odečtení alespoň pravidelných výdajů žalovaného od jeho příjmu.

29. Namísto toho právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z částek životního minima a normativních výdajů na bydlení podle právních předpisů o státní sociální podpoře. Nadto pouhé převzetí životního minima samo o sobě nemůže být považováno za přiměřené stanovení a zohlednění životních nákladů spotřebitele, neboť v naprosté většině případů by vyžadovalo takové omezení výdajů, že by již bylo oprávněně možné hovořit o nepřiměřeném strádání. Z uvedených částek lze vyjít a přiměřeným způsobem je navýšit (Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. – Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2017, k § 86, marg. č. , hodnota, ). Podobně odhad nákladů na bydlení založený na pouhém sdělení žalovaného o způsobu uspokojování bytové potřeby a bez znalosti počtu osob v rodinné domácnosti žalovaného sotva mohl právní předchůdkyni žalobkyně zjednat představu o skutečné výši výdajů žalovaného na bydlení. Mimoto již nápadně nízké náklady na bydlení při současném sdělení, že žalovaný uspokojuje svou bytovou potřebu nájemním bydlením, přímo vybízely k jejich prověření.

30. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nijak neprověřila sdělení žalovaného o tom, že celkové měsíční příjmy rodinné domácnosti žalovaného dosahují , částka, , ačkoli z něj zjevně vycházela, jak rovněž vyplývá ze záznamu právní předchůdkyně žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

31. Nelze proto uzavřít, že by žalobkyně splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

32. Smlouva o úvěru, kterou , právnická osoba, ., a žalovaný uzavřeli dne , datum, , je tedy neplatná, protože , právnická osoba, ., porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

33. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

34. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

36. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

37. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

38. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil 38 244, , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 16 097, , částka, na jistině (, částka, – 38 244, , částka, ).

39. Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru, v níž právní předchůdkyně žalobkyně určila žalovanému lhůtu do , datum, .

40. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky 16 097, , částka, od , datum, do , datum, , tj. 656, , částka, , a z částky 16 097, , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Za období od , datum, do , datum, se žalobkyně po žalovaném úroku z prodlení nedomáhala a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

41. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaný však ani skutkově netvrdil, že není přiměřené jeho možnostem splnit pohledávky, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném žalobkyní ve výzvě ze dne , datum, , a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.

42. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 9 254, , částka, s úrokem ve výši 12, 75 % p.a. z částky 19 133, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky 23 278, , částka, od , datum, do zaplacení.

43. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

44. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 64 % a žalovaný v rozsahu 36 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 16 753, , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky ve výši 9 254, , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 28 %. Náklady řízení, které žalobkyně platila, spočívají v soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši , částka, . Náklad na zastupování žalobkyně advokátem soud nemá za účelně vynaložený. Zástupce žalobkyně je totiž zároveň akcionářem žalobkyně, jak vyplývá z notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. NZ 2548/2020 a N 1539/2020. Jeho prostřednictvím je ostatně se žalobkyní propojena i společnost, ve které její zástupce vykonává advokacii. Poměr mezi žalobkyní a jejím zástupcem se tedy neomezoval jen na poskytování právní pomoci, nýbrž zástupce žalobkyně prosazoval v řízení vlastní, třeba jen zprostředkovaný zájem na jeho výsledku. Úspěch žalobkyně v projednávané věci se příznivě projeví v jejích hospodářských poměrech, a v důsledku toho i v majetku zástupce žalobkyně, který je jejím akcionářem, protože hospodářské poměry žalobkyně se odrážejí i v hodnotě účastnických cenných papírů, které emitovala, a v právech s nimi spojených, zejména v právu na podíl na zisku. Taková míra vlastního zájmu zástupce žalobkyně na výsledku řízení se však vymyká postavení zástupce účastníka řízení. Kdyby v poměrech projednávané věci měla mít žalobkyně právo i na náhradu za odměnu za zastoupení advokátem a jeho hotové výdaje, šlo by ve skutečnosti jen o rozmnožování jejího zisku. Z tohoto důvodu se náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně advokátem nejeví jako účelné (obdobně ve vztahu k témuž zástupci usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tento závěr se neprosadí pouze v poměru ke dvěma paušálním náhradám hotových výdajů (výzva k plnění ze dne , datum, a žaloba) po , částka, (§ 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů) a jedné paušální náhradě hotových výdajů (účast při jednání konaném dne , datum, ) po , částka, (§ 14b odst. 6 písm. b) advokátního tarifu), neboť na ně by žalobkyni vzniklo právo i v případě, že by se nedala v řízení zastoupit advokátem (§ 2 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 1 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Naopak by žalobkyni – kdyby se byla nedala zastoupit – nevzniklo právo na náhradu za daň z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení, které žalobkyně (účelně) platila, tak činí , částka, . Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 28 %, tj. , částka, .

45. Náklad na podání žalobkyně ze dne , datum, soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, které měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.