19 C 217/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 852, částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 4 385, částka s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. z částky 6 852, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 4 052, částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 6 852, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že právnická osoba, sídlem adresa, IČO, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o účtu. právnická osoba, se zavázala umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše částka a žalovaný se zavázal společnosti právnická osoba, takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. V důsledku„ nepovoleného záporného zůstatku“ na tomto účtu vznikla společnosti právnická osoba, za žalovaným pohledávka na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 6 852, částka na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok ve výši 21, 99 % p.a. z částky 6 852, částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 6 852, částka od datum do datum, tj. 333, částka, a od datum do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, jako postupitelka a žalobkyně jako postupnice uzavřely dne datum, se její věřitelkou stala žalobkyně. Žalovaný ji však nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne datum s právnická osoba, smlouvu o účtu, na jejímž základě se právnická osoba, zavázala vést pro žalovaného od datum účet a umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše částka a žalovaný se zavázal společnosti právnická osoba, takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. a provádět vklady na účet ve výši nejméně částka měsíčně. právnická osoba, umožnila dne datum výběr hotovosti z tohoto účtu, i když na něm nebyl dostatek peněžních prostředků, ve výši částka. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum a částka dne datum. Dopisem ze dne datum právnická osoba, vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek založených smlouvou o účtu ve výši 6 852, částka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, právnická osoba, postoupila pohledávky za žalovaným založené smlouvou o účtu a jejím porušením žalobkyni a jejich postoupení žalobkyni oznámila žalovanému. Žalobkyně ke splnění těchto pohledávek vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum.

4. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právnická osoba, úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů) je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).

5. Žalovaný v nabídce na uzavření smlouvy o úvěru (žádosti o povolení debetního zůstatku) ze dne datum uvedl, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši částka čistého měsíčně, nemá vyživovací povinnost ani jiné dluhy. právnická osoba, prověřila údaje, které jí o svých příjmech sdělil žalovaný, na základě potvrzení o výši příjmu ze dne datum a dále potvrzení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum, podle něhož je žalovaný též příjemcem dávky důchodového pojištění ve výši částka měsíčně. 6. právnická osoba, se naopak co do údajů o výdajích žalovaného spokojila jen s prohlášením žalovaného a nijak je neprověřovala. Nezjišťovala ani výši pravidelných výdajů žalovaného na vedení rodinné domácnosti.

7. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by právnická osoba, splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

8. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právnická osoba, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

9. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

10. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

11. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

12. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

13. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

14. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

15. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

16. Smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne datum, je tedy neplatná, protože právnická osoba, porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

17. Právní předchůdkyni žalobkyně tak ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání (§ 2991 a § 2293 o.z.) ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni (§ 1879 o.z.) žalovaný zaplatil částka, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou právnická osoba, žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, ze dne datum.

18. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).

19. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující částka s příslušenstvím, tj. co do 4 385, částka s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. z částky 6 852, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 4 052, částka od datum do zaplacení.

20. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

21. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 39 % a žalovaný v rozsahu 61 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 4 385, částka s příslušenstvím, měl by žalovaný vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 22 % (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovanému však v řízení nevznikly náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.