19 C 218/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 34 328, částka s příslušenstvím <b>I. Řízení se zčásti zastavuje co do částky 2 012, [částka].</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18 743, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 32 734, [částka] s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky 18 748, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 3 960, [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena část soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka].</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 34 328, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa] (před změnou sídla [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], PSČ [PSČ]), [IČO], jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba], poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka],„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši [částka] a inkasní poplatek ve výši [částka] Celkem tedy byl žalovaný povinen zaplatit společnosti [právnická osoba], [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. [právnická osoba], své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky [částka] 328, [částka], z toho 18 748, [částka] na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 1 719, [částka] na„ nákladech na vyhodnocení úvěru“ a 3 329, [částka] na inkasním poplatku. Jejich příslušenstvím je úrok ve výši 1 532, [částka], úrok ve výši 15 % z částky 18 748, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 3 341, [částka], a z částky 18 748, [částka] od [datum] do zaplacení, poplatek za uzavření smlouvy (úrok) ve výši 9 064, [částka], úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 20 280, [částka] od [datum] do [datum], tj. 2 305, [částka], a dále od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka]. V důsledku prodlení žalovaného s vrácením poskytnutých peněžních prostředků je žalovaný dále povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0, 1 % denně z částky 18 748, [částka] od [datum] do [datum], tj. [částka]. Žalovaný tyto pohledávky nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum].

2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět co do žalobního požadavku na zaplacení 1 230, [částka] na úroku ve výši 15 % z částky 18 748, [částka] za období od [datum] do [datum] a 782, [částka] na úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 20 280, [částka] od [datum] do [datum], celkem tedy co do žalobního požadavku na zaplacení 2 012, [částka]. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku v uvedeném rozsahu řízení zastavil, aniž by se vyhledával souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby (§ 96 odst. 1 a 4 o.s.ř.).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ze smlouvy o úvěru, kterou [právnická osoba], jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným, soud zjistil, že se [právnická osoba], zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba], vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka],„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši [částka] a inkasní poplatek ve výši [částka], celkem [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. V případě prodlení s plněním ujednaných splátek se žalovaný zavázal zaplatit [právnická osoba], smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně. Splatné úroky přirůstají k jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal peněžní prostředky ve výši [částka].

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba], postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvou o úvěru, kterou se žalovaným uzavřela dne [datum] (čl. 1 odst. 1.1, čl. 2 odst. 2.1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba], a žalobkyní nastaly zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. 5 odst. 5.1 smlouvy o postoupení pohledávek).

6. Z potvrzení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti [právnická osoba], úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

7. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

8. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba], poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba], vrátit a zaplatit úrok ve výši ve výši [částka], poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka],„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši [částka] a inkasní poplatek ve výši [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka] Tyto pohledávky utvrdili smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalovaného s jejich splněním. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba], postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] se žalovaným. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne [datum].

9. Z informací o zpracování osobních údajů a souhlasů žalovaného se zpracováním osobních údajů, z dohody o změně smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne [datum] ani z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel podle § 2048 o.z. požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Účastníci řízení v uzavřené smlouvě o úvěru ujednali úrok ve výši [částka] a se zřetelem k výši jistiny a času ujednanému pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků odpovídá 58 % p.a. Za úrok je třeba přitom považovat i poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka] a„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši [částka]. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu (rozporu) s dobrými mravy.

15. Již v poměru k právní úpravě účinné před [datum] vytýčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, uveřejněném v časopisu Soudní judikatura, ročník 2005, [číslo] s. 73, pod poř. [číslo] 2005, podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

16. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů živnostníkům v období června 2018, kdy účastníci řízení uzavřeli smlouvy o úvěru, činila 4, 87 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže účastníci řízení ujednali úrok téměř dvanáctkrát vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné (§ 580 o.z.). Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o.z.).

17. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o.z.). Je tomu tak proto, že namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrovaného zaplatit úrok ve výši stanovené podle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku.

18. Při určení výše obvyklého úroku soud vycházel z úrokových sazeb používaných bankami pro tuzemský trh úvěrů poskytovaných podnikatelům, kteří provozují živnost. Přihlédl přitom k okolnosti, že většina bank má sídlo v [obec], jejich úvěrová politika je do značné míry jednotná, jakož i k menší rozloze státu (shodně [obec], J. in [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník. Díl V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, k § [číslo]). Již v poměru k obsahově obdobnému ustanovení § 502 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ostatně Nejvyšší soud přijal závěr, že místem sídla dlužníka nelze rozumět pouze obec, ve které má dlužník sídlo; v souladu s tímto ustanovením je použití průměrné úrokové sazby bank působících na území České republiky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2007, sp. zn. 29 Odo 1214/2005, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo]).

19. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů podnikatelům se živnostenským oprávněním v období června 2018 činila 4, 87 % ročně. Při zohlednění vůle účastníků řízení ujednat povinnost žalovaného vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve 14 měsíčních splátkách splatných vždy ke čtvrtému dni v měsíci počínaje červencem 2018, které měly mít anuitní povahu, je třeba takto určenou výši úroku promítnout jak do celkové výše splátek, tak do okolnosti, v jakém rozsahu měly být započítány na jistinu pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a v jakém rozsahu na úrok. Výše splátek se pak jeví jako částka [částka].

20. Žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně plnění v celkové výši [částka], a to v období od [datum] do [datum], jak skutkově tvrdila žalobkyně. Při splátce ve výši [částka] dostačovala tato částka ke splnění celkem tří splátek. Žalovaný tedy až do splatnosti čtvrté splátky, která dospěla dne [datum], nebyl ve skutečnosti v prodlení. Dne [datum] se ocitl v prodlení co do částky [částka]. Částečné plnění žalovaného se tak při obvyklé výši úroku započítá s ohledem na anuitní povahu takto určených splátek na jistinu v rozsahu [částka] a na úrok v rozsahu [částka].

21. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] ([částka] – [částka]) na jistině společně s úrokem ve výši [částka] ([částka] – [částka]), tj. celkem [částka]. Příslušenstvím pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků jsou dále úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 1 223, [částka], a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jakož i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], neboť tato pohledávka je obsahem vzájemného závazku podnikatelů (§ 1970 o.z. a § 2 a 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

22. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně po žalovaném na pohledávce na vrácení poskytnutých peněžních prostředků domáhala zaplacení částky převyšující [částka] s příslušenstvím, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 20 484, [částka] s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky 18 748, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 3 960, [částka] od [datum] do zaplacení.

23. Žalobkyně skutkově tvrdila, že [právnická osoba], provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak k prokázání tohoto skutkového tvrzení nenavrhla žádné důkazní prostředky. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

24. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

25. Žalobkyně se po žalovaném dále domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 11, [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 58, [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 160, [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 243, [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 341, [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 432, [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 472, [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 613, [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 681, [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 794, [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 856, [částka], z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 975, [částka], a z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 6 878, [částka], tj. celkem [částka], z níž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala jen [částka].

26. Soud se nejprve zabýval vznikem ujednání o smluvních pokutách. Ve smlouvě o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný ujednali smluvní pokuty ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně za prodlení se splněním některé z ujednaných splátek a ve výši [částka] v případě odeslání upomínky o splnění dluhu. Vedle toho měl být žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně„ poplatek“ ve výši [částka] za odeslání upomínky a ve výši [částka] za vyrozumí o tom, že uplatňuje právo žádat v důsledku prodlení žalovaného splnění dluhů založených smlouvou o úvěru jako celku.

27. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek paušální částku bez zřetele na skutečně vynaložené náklady spojené s uplatněním takové pohledávky ve skutečnosti rovněž představovalo utvrzení dluhu žalovaného smluvní pokutou (§ 555 odst. 1 o.z.). Je tedy zřejmé, že mělo jít o smluvní pokuty, jimiž právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný utvrdili dluh žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně, jenž spočíval v povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Jestliže je týž dluh utvrzen několika smluvními pokutami, jejichž výše nebo způsob jejího stanovení se navzájem liší, je ujednání o takových smluvních pokutách neurčité, a proto ve skutečnosti potud o právní jednání vůbec nejde (§ 553 odst. 1 o.z).

28. Odtud vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný neujednali smluvní pokuty za prodlení se splněním povinnosti žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť ujednání o smluvních pokutách za prodlení žalovaného se splněním tohoto dluhu je pro jeho neurčitost zdánlivé. V řízení přitom nevyšlo najevo, že by byl projev vůle mezi účastníky řízení dodatečně vyjasněn (§ 553 odst. 2 o.z.). Pohledávka žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] proto nemohla vzniknout. Z těchto důvodů soud žalobu i co do této částky zamítl.

29. Celkem tedy soud zamítl žalobu co do žalobního požadavku na zaplacení 32 734, [částka] s příslušenstvím.

30. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

31. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 35 % a žalovaný v rozsahu 65 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 18 743, [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl a řízení v důsledku procesního zavinění žalobkyně zčásti zastavil co do částky v celkové výši 34 747, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 30 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. Výše soudního poplatku za řízení v projednávané věci činila [částka] (§ 1 písm. a), § 5, § 6 odst. 1 a 7 a položka 2 bod 1 písm. c) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně na soudním poplatku za řízení zaplatila [částka]. Žalobkyně tak má právo na vrácení přeplatku ve výši [částka].