19 C 224/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem ve výši 21, 55 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <b>IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena část soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka].</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], z toho [částka] za účelem zaplacení odměny zprostředkovateli úvěru, a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 21, 55 % p.a., a to ve 25 měsíčních splátkách po [částka]. V důsledku prodlení žalovaného tento dluh dospěl na základě výzvy žalobkyně ze dne [datum] jako celek. Žalovaný však tento dluh nesplnil ani zčásti. Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka] na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok ve výši [částka] za období do [datum], úrok ve výši 21, 55 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyni dále v důsledku prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek vzniklo právo na zaplacení úhrady nákladů, které žalobkyně vynaložila na odeslání upomínek ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] po [částka], celkem tedy [částka], smluvní pokuty ve výši po [částka] za prodlení žalovaného se splněním splátek, které dospěly dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum], celkem tedy [částka], a smluvní pokuty za prodlení se splněním dluhů založených smlouvou o úvěru jako celku ve výši 0, 1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. [částka].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.

4. Ze smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], z toho [částka] za účelem zaplacení odměny zprostředkovateli úvěru, a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 21, 55 % p.a., a to ve 25 měsíčních splátkách po [částka]. V případě prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0, 1 % denně z dlužné částky (čl. IV. odst. 2 písm. a) smlouvy o úvěru) a [částka] (čl. IV. odst. 2 písm. c) smlouvy o úvěru), jakož i účelně vynaložené náklady na odeslání upomínek ve výši [částka] (čl. IV. odst. 4 písm. b) a d) smlouvy o úvěru). Bude-li prodlení žalovaného s plněním některé ze splátek trvat déle než dva měsíce, má žalobkyně právo žádat splnění dluhu založeného smlouvou o úvěru jako celku (čl. IV. odst. 1 písm. d) smlouvy o úvěru) a žalobkyni vznikne též právo na smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně (čl. IV. odst. 2 písm. b) smlouvy o úvěru).

5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne [datum] žalovanému [částka].

6. Z výzvy žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru, jako celku, a to do deseti dnů ode dne odeslání této výzvy. Tuto výzvu žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku, a doručila dne [datum], jak soud zjistil z výpisu o sledování zásilky.

7. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 21, 55 % p.a., a to v 25 měsíčních splátkách po [částka]. Tento dluh účastníci řízení utvrdili smluvními pokutami ve výši 0, 1 % denně z dlužné částky a [částka] za prodlení se splněním některé z ujednaných splátek a ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně v případě, že prodlení žalovaného trvá i poté, co v jeho důsledku dospěla pohledávka založená smlouvou o úvěru jako celek. Ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum].

8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z úvěrových podmínek žalobkyně účinných od [datum], z tabulky umoření ze dne [datum], z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni ze dne [datum] o poukázání částky ve výši [částka], z čestného prohlášení jednatele žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum] ani ze seznamu odeslaných upomínek soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z upomínek ze dne [datum] a ze dne [datum], protože se žalobkyni nepodařilo prokázat jejich doručení žalovanému. Žalobkyně potud k výzvě soudu ze dne [datum] navrhla, aby soud provedl důkaz sdělením České pošty, s.p., avšak Česká pošta, s.p., dne [datum] soudu sdělila, že bez údaje o podacích číslech nemůže výsledek doručování zásilek, které měly obsahovat tyto upomínky, zjistit. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Vlastní záznamy žalobkyně označené za klientskou složku mají jen význam jejího skutkového tvrzení.

9. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem jednatele žalobkyně [jméno] [jméno]. Výslech jednatele žalobkyně je nepřípustný podle § 131 odst. 1 o.s.ř., protože jej žalobkyně nenavrhuje k prokázání skutkových tvrzení, která by nebylo možné prokázat jinak.

10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

13. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

14. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

19. Ze záznamu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši [částka] měsíčně čistého a jeho pravidelné měsíční výdaje na bydlení v nájemním bytě dosahují [částka]. Žalovaný nemá žádné dluhy.

20. Z vyúčtování mzdy žalovaného za období června 2021 soud zjistil, že žalovaný dosáhl mzdy ve výši [částka] čistého.

21. Z vyúčtování mzdy žalovaného za období července 2021 soud zjistil, že žalovaný dosáhl mzdy ve výši [částka] čistého.

22. Z výpisů žalovaného z centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v nich neměl žádné záznamy.

23. Z toho vyplývá, že žalobkyně sice prověřila údaje žalovaného o výši jeho příjmu, avšak údaje o výši jeho pravidelných výdajů nijak neprověřila. Přitom již nápadně nízká výše nákladů na nájemní bydlení by při vynaložení náležité péče měla vést k požadavku na předložení dokladu o výši těchto výdajů. I sdělení žalovaného, že nemá žádné dluhy, žalobkyně ověřovala pouze nahlédnutím do centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Přitom ani nepoužila žádnou z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Přehlédnout nelze rovněž okolnost, že samo posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě podkladů shromážděných žalobkyní následovalo až po uzavření smlouvy o úvěru, jak vyplývá ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne [datum].

24. Nelze proto uzavřít, že by žalobkyně splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

25. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

26. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

27. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

29. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

30. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

31. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

32. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

33. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

34. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

35. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

36. Smlouva o úvěru, kterou účastníci řízení uzavřeli dne [datum], je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

37. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

38. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

39. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

40. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

41. Žalobkyni proto ve skutečnosti náleží pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídá peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] na jistině ([částka] – [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do deseti dnů od odeslání této výzvy, tj. od [datum].

42. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).

43. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující [částka] s příslušenstvím, tj. co do [částka] s úrokem ve výši 21, 55 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

44. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

45. Žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 73 % a žalovaný v rozsahu 27 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím, a proto soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 46 % Náklady řízení přitom činí [částka] a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a žaloba, dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 46 %, tj. [částka].

46. Na základě výzvy žalobkyně žalovanému ze dne [datum] teprve dospěla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, a proto nejde o výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 o.s.ř. (shodně usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 23 Co 210/2013). Výzva k plnění má totiž poskytnout prodlévajícímu dlužníku ještě jednou příležitost k dobrovolnému splnění, než věřitel přistoupí k uplatnění pohledávky v řízení před soudem.

47. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení je peněžité plnění, které nepřevyšuje [částka] na jistině.

48. Výše soudního poplatku za řízení činila 4 % z částky [částka] (§ 6 odst. 1 a 7 a položka 2 písm. c) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), tj. [částka]. Žalobkyně však zaplatila na soudním poplatku za řízení [částka]. Soud proto postupem podle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku ve výši [částka] žalobkyni (výrok IV. tohoto rozsudku).