Okresní soud v Kolíně · Rozsudek

19 C 229/2021

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-09 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKO:2021:19.C.229.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Kolíně zamítl žalobu žalobkyně proti žalovanému, protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru. Soud uznal, že žalovaný získal peněžní prostředky bez právního důvodu, což představuje bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. Žalobkyně má nárok na náhradu částky ve výši 33 659 s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od určitého data. Žaloba byla zamítnuta ve výši 23 118 s úrokem, a to kvůli nedostatku důkazů o smlouvě.

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 46 702, částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 33 659, částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 23 118, částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena část soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 46 702, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako zapůjčitelka uzavřela dne datum se žalovaným jako vydlužitelem pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, kterou žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se je zavázal vrátit společně s úrokem ve výši částka a administrativním poplatkem ve výši částka, a to v 59 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný však splnil tento dluh jen zčásti a ocitl se v prodlení s jeho splněním, a proto v souladu s uzavřenou smlouvou žalobkyně prohlásila dluhy založené smlouvou o zápůjčce za splatné jako celek ke dni datum a vyzvala žalovaného k jejich splnění. Žalobkyně tak má vůči žalovanému pohledávku na vrácení předmětu zápůjčky ve výši částka společně s úrokem ve výši částka, administrativním poplatkem ve výši částka a poplatkem“ za upomínku ze dne datum ve výši částka. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut za prodlení se splněním ujednaných splátek do doby, než dluh založený smlouvou o zápůjčce dospěl jako celek, ve výši částka a smluvní pokuty za prodlení se splněním tohoto dluhu jako celku, ve výši 0, 1 % denně z částky částka od datum do datum, tj. 3 856, částka. Příslušenstvím těchto pohledávek je dále úrok z prodlení v zákonné výši za období do datum, tj. 1 218, částka, a od datum do zaplacení. Žalovaný tyto pohledávky žalobkyně nesplnil ani přes výzvu zástupkyně žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto smlouvu měla uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobkyně se jí měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše částka a žalovaný se měl zavázat je vrátit společně s ujednaným úrokem ve výši 39 % p.a. a„ administrativním poplatkem“ ve výši částka, a to v šedesáti měsíčních plátkách po částka splatných vždy k dvanáctému dni v měsíci počínaje říjnem 2020. V případě prodlení s plněním ujednaných splátek měl být žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokuty a„ náhradu účelně vynaložených náklad“ vyvolaných jeho prodlením ve výši podle sazebníku žalobkyně a žalobkyně měla být oprávněna prohlásit pohledávky založené smlouvou o úvěru za splatné jako celek, pokud by prodlení žalovaného trvalo i přes poskytnutí dodatečné lhůty k plnění v délce třiceti dnů. Listinu, která měla zachycovat smlouvu o úvěru, nepodepsal žádný z účastníků řízení.

5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně dne datum poukázala žalovanému částka, a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá ze sdělení právnická osoba, ze dne datum.

6. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částka do datum. Tuto výzvu žalobkyně odeslala žalovanému dne datum.

7. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 50 882, částka do datum. Tuto výzvu žalobkyně odeslala žalovanému dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

8. Žalobkyně tedy žalovanému dne datum poukázala částku ve výši částka Ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 7. 10. 2021, č.j. 19 C 229/2021 – 13, však žalobkyně nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že žalovaný projevil souhlas s nabídkou na uzavření smlouvy, a tak vznikla smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 39 % p.a. a administrativním poplatkem ve výši částka vrátit v měsíčních splátkách po částka. Při jednání konaném dne datum žalobkyně uvedla, že žádné další důkazní prostředky o tomto skutkovém tvrzení nemá. 9. jméno okolnost, že žalobkyně poukázala žalovanému částku ve výši částka, nedostačuje k závěru, že účastníci řízení vskutku uzavřeli smlouvu o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měl žalovaný žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši částka, avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy o úvěru. Vlastní záznam žalované o uzavření smlouvy o úvěru (elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím klientského centra) má význam jen skutkových tvrzení žalobkyně a nejde o důkazní prostředek. Ostatně z něj ani nevyplývá, kdo a z jaké IP adresy nabídl žalobkyni uzavření smlouvy o úvěru ani obsah této nabídky. Dopisem ze dne datum pak žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu žalovanému odeslala týž den.

10. Z nabídky na uzavření smlouvy o úvěru, ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, z obchodních podmínek pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru ze dne datum, ze splátkového kalendáře ze dne datum, ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut ze dne datum, z kopie občanského průkazu žalovaného, ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne datum, z vyúčtování mzdy žalovaného za období června 2020 ani z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období od května do července 2020 soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Nedošlo-li mezi účastníky řízení k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši částka, kterou žalobkyně poukázala dne datum žalovanému, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen vydat. Tuto povinnost žalovaný dosud splnil v rozsahu částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši částka na jistině (částka – částka).

15. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je pak úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do datum, tj. 58, částka, z částky částka od datum do datum, tj. 434, částka, a z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Počátek prodlení žalovaného se v rozsahu částka pojí s výzvou ze dne datum, jinak s výzvou ze dne datum ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci (§ 1958 odst. 2 o.z.).

16. Soud žalobu naopak zamítl, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení částky převyšující pohledávku na vrácení bezdůvodného obohacení, tj. co 23 118, částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

17. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

18. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 59 % a žalovaný v rozsahu 41 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 33 659, částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do 23 118, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 18 % Náklady řízení přitom činí částka a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši částka (dva úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě 46 702, částka, a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po částka při tarifní hodnotě 46 702, částka, a to účast při jednání konaném dne datum, dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po částka a jedna paušální náhrada hotových výdajů po částka, celkem tedy částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši částka, cestovné ve výši částka při cestě obec – obec a zpět dne datum v délce 130 km, průměrné spotřebě 4, 9 l číslo km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 27, částka za litr podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4, částka za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a náhrada za promeškaný čas v rozsahu šesti půlhodin po částka, tj. částka). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 18 %, tj. částka.

19. Za výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud nepřiznal náhradu nákladů řízení, protože žalobkyně ani přes výzvu soudu nepředložila doklad o jejím odeslání žalovanému. Náklad na podání ze dne datum soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

20. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou zjevně založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod číslo 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částka na jistině.

21. Výše soudního poplatku za řízení činila 4 % z částky částka (§ 6 odst. 1 a 7 a položka 2 písm. c) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), tj. částka. Žalobkyně však zaplatila na soudním poplatku za řízení částka. Soud proto postupem podle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku ve výši částka žalobkyni (výrok IV. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.