19 C 23/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená Jméno Zástupce , advokátkou, sídlem Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 39 510 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 1, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni vrácen přeplatek na soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši , částka, .

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně žalobkyni vrátit v měsíčních splátkách nejméně ve výši úroku za předchozí měsíc. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu, a proto jej žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala ke splnění pohledávek, které založila smlouva o úvěru, jako celku. Žalovaný však tento dluh nesplnil ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, . Žalobkyni dále vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. , částka, . Příslušenstvím pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků je úrok za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úrok z prodlení v zákonné výši.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu měli uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalovanému na její požádání peněžní prostředky až do výše , částka, jako revolvingový úvěr (čl. II. odst. 2.1. a čl. III. odst. 3.1. smlouvy o úvěru) a žalovaný se měl zavázat vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně (čl. II. odst. 2.2. bod 2.2.6. smlouvy o úvěru) ve splátkách ve výši, která odpovídá výši úroku za předchozí měsíc, nejpozději do zániku závazkového právního poměru založeného touto smlouvou (čl. V. odst. 5.1. smlouvy o úvěru). Tento dluh měli účastníci řízení utvrdit smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně (čl. IV. odst. 4.2. písm. c) smlouvy o úvěru). K této smlouvě připojila podpis pouze jednatelka žalobkyně.

4. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalobkyně poukázala žalovanému , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, , celkem , částka, .

5. Z dopisu zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z potvrzení z téhož dne.

6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

9. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaný podepsal smlouvu o úvěru za použití kódu obsaženého v krátké textové zprávě.

10. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

12. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

13. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

14. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

15. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

16. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

17. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

18. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředku, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Z listiny, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, však nevyplývá skutkové zjištění, že kód zaslaný krátkou textovou zprávou umožňoval určení žalovaného jako jednající osoby a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. Jiné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nenavrhla. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

19. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalovanému částku v celkové výši , částka, , nedostačuje k závěru, že žalovaný skutečně přijal nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě, zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měl žalovaný žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.

20. Z kopie občanského průkazu žalovaného, z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z listiny označené za seznam ani z žádosti žalobkyně ze dne , datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, , protože žalobkyně přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nenavrhla žádné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení, že tento dopis žalovanému doručila. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí ani potud dostat poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

21. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Žalobkyni proto náleží pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému, tj. ve výši , částka, na jistině.

26. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost pohledávky se pojí s výzvou zástupkyně žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do , datum, .

27. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 1, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

28. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

29. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 58 % a žalovaný v rozsahu 42 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 16 %. Náklady řízení přitom činí , částka, a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši , částka, a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši , částka, (dva úkony právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , částka, , a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po , částka, ). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 16 %, tj. , částka, .

30. Na základě výzvy ze dne , datum, teprve dospěla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci. Z tohoto důvodu nejde o výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 o.s.ř. (shodně usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Výzva k plnění má totiž poskytnout prodlévajícímu dlužníku ještě jednou příležitost k dobrovolnému splnění, než věřitel přistoupí k uplatnění pohledávky v řízení před soudem.

31. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod č. 68/2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující , částka, na jistině.

32. Výše soudního poplatku za řízení činila 4 % z částky , částka, (§ 6 odst. 1 a 7 a položka 2 bod 1. písm. c) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), tj. , částka, . Žalobkyně zaplatila na soudním poplatku za řízení , částka, . Soud proto postupem podle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku ve výši , částka, žalobkyni.