19 C 235/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 715, 95 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 382, 52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 14 090 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 11 482, 55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 6 883 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklad řízení ve výši 801 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <b>IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena část soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši 166 Kč.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 21 715, 95 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako zapůjčitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako vydlužitelem pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, kterou žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 12 706 Kč a administrativním poplatkem ve výši 10 500 Kč, a to ve 41 měsíčních splátkách po 910 Kč. Žalovaný však splnil tento dluh jen zčásti a ocitl se v prodlení s jeho splněním, a proto v souladu s uzavřenou smlouvou žalobkyně prohlásila dluhy založené smlouvou o zápůjčce za splatné jako celek ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k jejich splnění. Žalobkyně tak má vůči žalovanému pohledávku na vrácení předmětu zápůjčky ve výši 14 828 Kč společně s úrokem ve výši 3 245 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1 750 Kč a poplatkem“ za upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum] ve výši 1 150 Kč. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut za prodlení se splněním ujednaných splátek do doby, než dluh založený smlouvou o zápůjčce dospěl jako celek, ve výši 2 394 Kč a smluvní pokuty za prodlení se splněním tohoto dluhu jako celku, ve výši 0, 1 % denně z částky 20 793 Kč od [datum] do [datum], tj. 1 593, 95 Kč. Příslušenstvím těchto pohledávek je dále úrok z prodlení v zákonné výši za období do [datum], tj. 904, 12 Kč, a od [datum] do zaplacení. Žalovaný tyto pohledávky žalobkyně nesplnil ani přes výzvu zástupkyně žalobkyně ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto smlouvu měli dne [datum] uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobkyně se jí měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 15 000 Kč a žalovaný se měl zavázat je vrátit společně s ujednaným úrokem ve výši 39 % p.a. a„ administrativním poplatkem“ ve výši 10 500 Kč, a to ve 42 měsíčních plátkách po 910 Kč splatných vždy k třetímu dni v měsíci počínaje červencem 2022. V případě prodlení s plněním ujednaných splátek měl být žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokuty a„ náhradu účelně vynaložených nákladů“ vyvolaných jeho prodlením ve výši podle sazebníku žalobkyně a žalobkyně měla být oprávněna prohlásit pohledávky založené smlouvou o úvěru za splatné jako celek, pokud by prodlení žalovaného trvalo i přes poskytnutí dodatečné lhůty k plnění v délce třiceti dnů. Listinu, která měla zachycovat smlouvu o úvěru, nepodepsal žádný z účastníků řízení.

5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] poukázala žalovanému 15 000 Kč, a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum].

6. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 6 221 Kč do [datum]. Tuto výzvu žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku.

7. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 23 035, 84 Kč do [datum]. Tuto výzvu žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku.

8. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Toto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

9. Žalobkyně tedy žalovanému dne [datum] poukázala částku ve výši 15 000 Kč Ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 21. 8. 2023, č.j. 19 C 235/2023 – 14, a poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. však žalobkyně nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že žalovaný projevil souhlas s nabídkou na uzavření smlouvy, a tak vznikla smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 39 % p.a. a administrativním poplatkem ve výši 10 500 Kč vrátit v měsíčních splátkách po 910 Kč. Při jednání konaném dne [datum] žalobkyně pouze zopakovala svá skutková tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru. 10. [jméno] okolnost, že žalobkyně poukázala žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, nedostačuje k závěru, že účastníci řízení vskutku uzavřeli smlouvu o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měl žalovaný žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 15 000 Kč, avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy o úvěru. Vlastní záznam žalované o uzavření smlouvy o úvěru (elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím klientského centra) má význam jen skutkových tvrzení žalobkyně a nejde o důkazní prostředek. Ostatně z něj ani nevyplývá, kdo a z jaké IP adresy nabídl žalobkyni uzavření smlouvy o úvěru ani obsah této nabídky. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 6 221 Kč a dopisem ze dne [datum] ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru. Tyto výzvy žalovanému odeslala vždy týž den.

11. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z výpisů z účtů vedených pro žalovaného a pro [jméno] [příjmení] za období od února 2022 do dubna 2022, z oznámení o zvýšení dávky důchodového pojištění ze dne [datum], z nepodepsaného prohlášení žalovaného o jeho příjmech a výdajích ze dne [datum], z obchodních podmínek pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru účinných od [datum], ze splátkového kalendáře ze dne [datum], ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut ze dne [datum] ani z kopií občanského a řidičského průkazu žalovaného soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Nedošlo-li mezi účastníky řízení k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši 15 000 Kč, kterou žalobkyně poukázala dne [datum] žalovanému, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen vydat. Tuto povinnost žalovaný dosud splnil v rozsahu 910 Kč, jak skutkově tvrdila žalobkyně. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 14 090 Kč na jistině (15 000 Kč – 910 Kč).

16. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky 6 221 Kč od [datum] do [datum], tj. 130, 39 Kč, z částky 14 090 Kč od [datum] do [datum], tj. 162, 13 Kč, a z částky 14 090 Kč od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů). Počátek prodlení žalovaného se v rozsahu 6 221 Kč pojí s výzvou ze dne [datum], jinak s výzvou ze dne [datum] ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci (§ 1958 odst. 2 o.z.).

17. Soud žalobu naopak zamítl, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení částky převyšující pohledávku na vrácení bezdůvodného obohacení, tj. co 11 482, 55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 6 883 Kč od [datum] do zaplacení.

18. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

19. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 56 % a žalovaný v rozsahu 44 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 14 382, 52 Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do 11 482, 55 Kč s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 12 % Náklady řízení přitom činí 6 677 Kč a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši 1 035 Kč a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 5 642 Kč (dva úkony právní služby po 300 Kč při tarifní hodnotě 21 715, 95 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení a žaloba, jeden úkon právní služby po 150 Kč při tarifní hodnotě 21 715, 95 Kč, a to výzva k plnění ze dne [datum], jeden úkon právní služby po 1 980 Kč, a to účast při jednání konaném dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč a jedna paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, celkem tedy 3 330 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 699 Kč, cestovné ve výši 913 Kč při cestě [obec] – [obec] a zpět dne [datum] v délce 136 km, průměrné spotřebě 4, 4 l [číslo] km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 34, 40 Kč za litr podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5, 20 Kč za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb. a náhrada za promeškaný čas v rozsahu sedmi půlhodin po 100 Kč, tj. 700 Kč). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 12 %, tj. 801 Kč.

20. Náklad na podání ze dne [datum], soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neobsahuje žádný právní rozbor.

21. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

22. Výše soudního poplatku za řízení činila 4 % z částky 21 720 Kč (§ 6 odst. 1 a 7 a položka 2 písm. c) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), tj. 869 Kč. Žalobkyně však zaplatila na soudním poplatku za řízení 1 035 Kč. Soud proto postupem podle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku ve výši 166 Kč žalobkyni (výrok IV. tohoto rozsudku).