19 C 236/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce A, bydlištěm Anonymizováno, narozený dne Datum narození žalobce A, zastoupený anonymizováno, advokátem, sídlem anonymizováno proti žalované: Anonymizováno, sídlem Anonymizováno, IČO Anonymizováno, zastoupená opatrovníkem Anonymizováno Jméno opatrovníka, advokátem, sídlem Anonymizováno o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem části pozemkové parcely p.č. Anonymizováno, katastrální území adresa, vymezené jako díl a v geometrickém plánu vyhotoveném ing. jméno FO pod č. hodnota, který je neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku, části pozemkové parcely p.č. Anonymizováno, katastrální území adresa, vymezené jako stavební parcela p.č. st. Anonymizováno, katastrální území adresa, v geometrickém plánu vyhotoveném ing. jméno FO pod č. hodnota, který je neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku, části pozemkové parcely p.č. Anonymizováno, katastrální území adresa, vymezené jako stavební parcela p.č. st. Anonymizováno, katastrální území adresa, v geometrickém plánu vyhotoveném ing. jméno FO pod č. hodnota, který je neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku, a části pozemkové parcely p.č. Anonymizováno, katastrální území adresa, vymezené jako díl b v geometrickém plánu vyhotoveném ing. jméno FO pod č. hodnota, který je neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 46 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se vůči žalovanému domáhal určení, že je vlastníkem části pozemkové parcely p.č. Anonymizováno, katastrální území adresa, vymezené jako díl a v geometrickém plánu vyhotoveném ing. jméno FO pod č. hodnota, který je neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku, části pozemkové parcely p.č. Anonymizováno, katastrální území adresa, vymezené jako stavební parcela p.č. st. Anonymizováno, katastrální území adresa, v geometrickém plánu vyhotoveném ing. jméno FO pod č. hodnota, který je neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku, části pozemkové parcely p.č. Anonymizováno, katastrální území adresa, vymezené jako stavební parcela p.č. st. Anonymizováno, katastrální území adresa, v geometrickém plánu vyhotoveném ing. jméno FO pod č. hodnota, který je neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku, a části pozemkové parcely p.č. Anonymizováno, katastrální území adresa, vymezené jako díl b v geometrickém plánu vyhotoveném ing. jméno FO pod č. hodnota, který je neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku. Tyto nemovité věci užívá dosud v rozsahu, v jakém byly jejich hranice v terénu vytýčeny jeho právními předchůdci. Teprve v roce 2024 po upozornění Katastrálního úřadu pro Anonymizováno – Katastrální pracoviště adresa zjistil, že v takto vytýčených hranicích s nimi užívá též části pozemkové parcely p.č. Anonymizováno a pozemkové parcely p.č. Anonymizováno obě katastrální území adresa, jejichž vlastnicí je podle stavu zápisů v katastru nemovitostí žalovaná. V důsledku toho, že žalobce obě části uvedených pozemků v dobré víře držel od roku 1984, stal se v důsledku vydržení jejich vlastníkem.

2. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že žalobce sporné pozemky nemohl vydržet, protože se mu nedostávalo dobré víry a jednal v nepoctivém úmyslu. Poukázala na to, že výměra sporných pozemků dosahuje jedné třetiny celkové plochy, kterou žalobce užívá, a takový rozdíl mu musel být zřejmý, protože nejde členité pozemky v nepřístupném terénu, který by mohl výměru užívané plochy zkreslovat. Mimoto na sporných pozemcích žalobce podnikl rozsáhlou stavební činnost bez stavebního povolení, o které zřejmě nežádal právě proto, že si byl vědom skutečné vlastnické hranice. I mimo pozemky, ohledně nichž se domáhá určení svého vlastnického práva, pak žalobce bez souhlasu žalované umístil tepelné čerpadlo. O skutečné hranici parcel, jejichž je vlastníkem, se pak žalobce musel dozvědět nejpozději v roce 1998 z projektu vodovodní přípojky, jejíž součástí byla i katastrální mapa. Konečně žalovaná poukázala na své postavení obce a rozsah obecního majetku, který ztěžuje zjištění případů, kdy jiné osoby užívají pozemky ve vlastnictví žalované.

3. Z kupní smlouvy, kterou jméno FO a jméno FO jako prodávající uzavřeli dne datum se žalobcem a jméno FO jako kupujícími, soud zjistil, že jméno FO a jméno FO převedli žalobci a jméno FO do jejich bezpodílového spoluvlastnictví manželů budovu č.p. Anonymizováno, která je nyní součástí stavební parcely p.č. st. Anonymizováno, stavební parcelu p.č. st. Anonymizováno a pozemkovou parcelu p.č. Anonymizováno, obě katastrální území adresa, společně s jejich příslušenstvím a součástmi, které tvořily budova bez čísla popisného, příruční sklad, prádelna, kolna na uhlí, sklad paliva, dílna, oplocení, studna a trvalé porosty. Tuto kupní smlouvu registrovalo bývalé Státní notářství v Anonymizováno dne datum.

4. Z dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví žalobce a jméno FO ze dne datum soud zjistil, že manželství žalobce a jméno FO zaniklo dne datum. Do výlučného vlastnictví žalobce připadly budova č.p. Anonymizováno, která je nyní součástí stavební parcely p.č. st. Anonymizováno, stavební parcela p.č. st. Anonymizováno a pozemková parcela p.č. Anonymizováno, obě katastrální území adresa, společně s jejich příslušenstvím a součástmi, které tvořily budova bez čísla popisného, příruční sklad, prádelna, kolna na uhlí, sklad paliva, dílna, oplocení, studna a trvalé porosty.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území adresa, list vlastnictví č. hodnota, soud zjistil, že žalobce je vlastníkem stavební parcely p.č. st. Anonymizováno, jejíž součástí je budova č.p. Anonymizováno, o výměře 323 m² a pozemkové parcely p.č. Anonymizováno o výměře 114 m², obě katastrální území adresa.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území adresa, list vlastnictví č. hodnota, soud zjistil, že žalovaná je – kromě jiného – též vlastnicí pozemkové parcely p.č. Anonymizováno a pozemkové parcely p.č. Anonymizováno, obě katastrální území adresa. Právním důvodem nabytí vlastnického práva žalované k uvedeným pozemkům byl přechod vlastnického práva ze státu na žalovanou podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. To vyplývá i ze zápisu o přechodu některých věcí z majetku státu do vlastnictví žalované ze dne datum 7. Z ortofotomapy pro katastrální území adresa soud zjistil, že oplocení nemovitých věcí ve vlastnictví žalobce zasahuje do pozemkových parcel p.č. Anonymizováno a p.č. Anonymizováno, obě katastrální území adresa.

8. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že svědek bydlí v obci adresa od roku 1975. Po tuto dobu nedošlo ke změně umístění oplocení kolem nemovitých věcí ve vlastnictví žalobce. Žalobce je pouze obnovil na stejném místě, na jakém stálo i původně. Na pozemcích ve vlastnictví žalobce jsou stále původní stavby, které zřídili již jeho právní předchůdci.

9. Z projektu vodovodní přípojky pro budovu č.p. Anonymizováno, adresa, zhotoveného pro žalobce v Anonymizováno 1998 soud zjistil, že jeho součástí byla – kromě jiného – též mapa katastrálního území adresa.

10. Z pozvánky ze dne datum soud zjistil, že Katastrální úřad pro Anonymizováno – Katastrální pracoviště adresa vyrozuměl žalobce o zjištění nesouladu údajů zapsaných v katastru nemovitostí u nemovitých věcí v katastrální území adresa, jejichž je žalobce vlastníkem, se skutečným stavem. 11. jméno FO a jméno FO jako prodávající tedy dne datum uzavřeli se žalobcem a jméno FO jako kupujícími kupní smlouvu, kterou převedli žalobci a jméno FO do jejich bezpodílového spoluvlastnictví manželů budovu č.p. Anonymizováno, která je nyní součástí stavební parcely p.č. st. Anonymizováno, stavební parcelu p.č. st. Anonymizováno a pozemkovou parcelu p.č. Anonymizováno, obě katastrální území adresa, společně s jejich příslušenstvím a součástmi, které tvořily budova bez čísla popisného, příruční sklad, prádelna, kolna na uhlí, sklad paliva, dílna, oplocení, studna a trvalé porosty. Tuto kupní smlouvu registrovalo bývalé Státní notářství v Anonymizováno dne datum. Manželství žalobce a jméno FO zaniklo dne datum. Dne datum uzavřeli dohodu o vypořádání svého zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů, na jejímž základě do výlučného vlastnictví žalobce připadly budova č.p. Anonymizováno, která je nyní součástí stavební parcely p.č. st. Anonymizováno, stavební parcela p.č. st. Anonymizováno a pozemková parcela p.č. Anonymizováno, obě katastrální území adresa, společně s jejich příslušenstvím a součástmi, které tvořily budova bez čísla popisného, příruční sklad, prádelna, kolna na uhlí, sklad paliva, dílna, oplocení, studna a trvalé porosty. Žalobce až dosud užívá uvedené nemovitosti v hranicích, jak je v terénu vytýčili jeho právní předchůdci, společně s částmi pozemkové parcely p.č. Anonymizováno a pozemkové parcely p.č. Anonymizováno, obě katastrální území adresa, jejichž knihovní vlastnicí je žalovaná. Jejich oplocení obnovil na stejném místě, na jakém bylo umístěno nejméně od roku 1975. Žalovaná vlastnické právo ke sporným nemovitým věcem nabyla přechodem tohoto práva ze státu. V Anonymizováno 2024 Katastrální úřad pro Anonymizováno – Katastrální pracoviště adresa vyrozuměl žalobce o nesouladu údajů zapsaných v katastru nemovitostí u nemovitých věcí v katastrální území adresa, jejichž je žalobce vlastníkem, se skutečným stavem.

12. Ze souboru fotografií, z návrhu na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne datum, z dopisu zástupce žalobce žalované ze dne datum, včetně dodejky, ani ze zápisu o zasedání zastupitelstva žalované konaného dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

13. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu výslechem svědků jméno FO, Jméno žalobce A a jméno FO a návrh žalované na provedení důkazu sdělením Městského úřadu jméno FO a správce daně a ohledáním, protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci.

14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení (§ 80 o.s.ř.).

15. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (tak již rozsudek bývalého Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 17/1972). Domáhá-li se žalobce prostřednictvím žaloby určení, že je vlastníkem v žalobě specifikovaných nemovitostí, kdy v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsána jiná osoba (žalovaný), svědčí žalobci na takovémto určení naléhavý právní zájem, neboť žalobce se domáhá vydání deklaratorního (nikoliv konstitutivního) rozhodnutí s cílem dosažení souladu mezi jím tvrzeným právním stavem (tzv. právní realitou) a stavem zápisů v katastru nemovitostí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3745/2009, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C 8159).

16. O takový případ jde i v projednávané věci, a žalobce proto má naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

17. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se podle § 3028 odst. 2 o.z. ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

18. Podle § 132a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 4. 1983 do 31. 12. 1991, kdo s věcí nakládá jako se svou a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří, má – pokud není stanoveno jinak – obdobná práva na ochranu, jaká má vlastník věci.

19. Podle § 133 obč. zák., ve znění účinném od 1. 4. 1964 do 31. 12. 1991, osobního vlastnictví k věci lze nabýt koupí, darem nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

20. Podle § 135a odst. 1 věta první obč. zák., ve znění účinném od 1. 4. 1983 do 31. 12. 1991, vlastníkem věci, která může být předmětem osobního vlastnictví, se stane občan, který má nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) movitou věc po dobu tří let a nemovitou věc po dobu deseti let.

21. Jde-li o pozemek nebo jeho část, který má občan nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) po dobu deseti let a k němuž by jinak mohlo být zřízeno právo osobního užívání (§ 199 odst. 1), nabývá podle § 135a odst. 2 věta první obč. zák., ve znění účinném od 1. 4. 1983 do 31. 12. 1991, vlastnictví k pozemku nebo jeho části stát; občan nabývá právo, aby s ním byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku v rozsahu uvedeném v § 200.

22. Podle § 135a odst. 3 obč. zák., ve znění účinném od 1. 4. 1983 do 31. 12. 1991, takto však nelze nabýt věc z majetku v socialistickém vlastnictví nebo věc, ke které má socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů. Takto nelze nabýt ani právo k pozemku, který je v socialistickém vlastnictví nebo ke kterému má socialistická organizace právo užívání podle zvláštních předpisů.

23. Podle § 199 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném od 1. 4. 1964 do 31. 12. 1991, právo osobního užívání může být zřízeno jen k pozemkům, které jsou v socialistickém společenském vlastnictví a které podle územních plánů nebo územních rozhodnutí jsou určeny k výstavbě rodinných domků, rekreačních chat nebo garáží anebo ke zřizování zahrádek. Půdy určené k jiným účelům, zejména půdy zemědělské, nesmí být ke zřízení práva osobního užívání použito.

24. Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je podle § 130 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2013, držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

25. Podle § 132 obč. zák., ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2013, vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

26. Podle § 134 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2013, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

27. Jde-li o vydržení vlastnického práva k pozemku podle tohoto zákona, kde na základě dosavadních předpisů bylo možné nabýt jen právo na uzavření dohody o osobním užívání pozemků, může si podle § 872 odst. 6 obč. zák., ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2013, oprávněná osoba započítat dobu, po kterou její právní předchůdce měl pozemek nepřetržitě v držbě i před účinností tohoto zákona.

28. Nedošlo-li do tří let od zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebylo-li bezpodílové spoluvlastnictví manželů na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí podle § 149 odst. 4 obč. zák., ve znění účinném od 1. 4. 1983 do 31. 12. 1998, ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, manželům společných.

29. Žalobce byl od doby, kdy do svého bezpodílového spoluvlastnictví manželů společně se jméno FO nabyl stavební parcelu p.č. st. Anonymizováno, jejíž součástí je nyní budova č.p. Anonymizováno, a pozemkovou parcelu p.č. Anonymizováno, obě katastrální území adresa, až do doručení vyrozumění Katastrálního úřadu pro Anonymizováno – Katastrální pracoviště adresa ze dne datum se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu vlastnicky náležejí též sporné části pozemkových parcel p.č. Anonymizováno a p.č. Anonymizováno, obě katastrální území adresa. Po celou tuto dobu nedošlo k přemístění oplocení, jak je vytýčili již právní předchůdci žalobce, a ani žalovaná po tuto dobu nijak nedala vůči žalobci najevo, že vytýčení hranic uvedených pozemků neodpovídá skutečné vlastnické hranici. I ve vyjádření k žalobě žalovaná pouze poukazovala na obtíže, jaké jí rozsah obecního majetku činí při zjišťování případů, kdy jej bez právního důvodu užívá jiná osoba.

30. Ostatně dlouhodobá držba, zejména pokud trvá více než 50 let, nasvědčuje dobré víře držitele, protože při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud by sám měl již dříve za to, že držitel užívá jeho pozemek (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2520/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2681/2018). V projednávané věci přitom tržba trvala čtyřicet let.

31. Nabude-li někdo vlastnické právo k pozemku a přitom se v důsledku omluvitelného omylu (vyvolaného např. tím, že mu převodce předá pozemek v hranicích, jak jej sám užíval) uchopí i držby sousedního pozemku, bude držitelem oprávněným (rozsudek Nejvyššího soudu rozsudku ze dne 3. 7. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2065/2005, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C 4451, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1398/2000, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C 1067, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 11 2001, sp. zn. 22 Cdo 386/2000, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C 836 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1594/2004, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck č. C 3670).

32. O takový případ jde i v projednávané věci. Žalobce a jméno FO se totiž chopili držby sousedních pozemků v důsledku toho, že jim jméno FO a jméno FO předali pozemky v hranicích, jak je sami užívali. Při zvažování otázky, zda osoba, která se spolu s nabytým pozemkem ujala držby části sousední parcely, byla se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části parcely (tedy pozemku vymezeného hranicí držby), je třeba přihlédnout i k tomu, že pozemky byly pod společným oplocením, že právní předchůdce je užíval ve stejném rozsahu a takto je také nabyvateli jako předmět smlouvy předal. Je též třeba přihlédnout k postoji původního vlastníka části sousední parcely; pokud léta její užívání držitelem trpěl, je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jeho parcely (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2724/2009, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, roč. 2011, č. 9, s. 133).

33. Ani samotná skutečnost, že žalobce, jméno FO nebo jejich právní předchůdci nenechali vytyčit hranice jimi držených pozemků a nezjistili tak, že drží i část pozemku, jehož vlastníkem nejsou, nevylučuje jejich oprávněnou držbu (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 5. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2211/2000, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C 1181). Domněnku dobré víry žalobce pak není způsobilá vyvrátit ani okolnost, že součástí projektu vodovodní přípojky z Anonymizováno 1998 byla též katastrální území pro katastrální území adresa. Je tomu tak proto, že z katastrální mapy v měřítku pro celé katastrální území mohl žalobce sotva rozpoznat, že drží i sousední pozemky.

34. Výpověď svědka jméno FO rovněž vyvrátila skutkové tvrzení žalované, že snad žalobce na pozemcích, jejichž držby se chopil, provedl rozsáhlou stavební činnost. Svědek naopak vypověděl, že na pozemcích žalobce jsou umístěny stejné stavby, jaké převzal společně se jméno FO od jméno FO a jméno FO. Okolnost, zda jejich stavební úpravy vyžadovaly povolení nebo ohlášení podle právních předpisů veřejného stavebního práva je pro úsudek o dobré víře žalobce bez významu již se zřetelem k tomu, že se soukromé právo uplatňuje nezávisle na uplatňování veřejného práva (§ 1 odst. 1 věta druhá a § 3030 o.z.). Mimoto stavební činnost na pozemcích by spíše svědčila o přesvědčení žalobce, že je jejich vlastníkem.

35. Celková výměra pozemků, ohledně nichž je žalobce zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí, činí 437 m² a celková výměra pozemků, ohledně nichž je jako vlastník v katastru nemovitostí zapsána žalovaná a jejichž držby se žalobce chopil, činí 137 m². Sporné pozemky vymezené hranicí držby tak představují 24 % celku o výměře 574 m² s pozemky, ohledně nichž je žalobce knihovním vlastníkem.

36. Pokud se nabyvatel nemovitosti chopí držby části parcely, kterou nekoupil, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2000 sp. zn. 22 Cdo 1848/98, uveřejněný v časopisu Soudní rozhledy, roč. 2000, č. 7, s. 207).

37. Nelze stanovit jednoznačné hledisko pro posouzení, jaký poměr ploch koupeného a skutečně drženého pozemku vylučuje dobrou víru nabyvatele o tom, že drží jen koupený pozemek; každý případ je třeba posoudit individuálně. Oprávněnou držbu nelze vyloučit ani v případě, že výměra drženého pozemku dosahuje až 50 % výměry pozemku koupeného, výjimečně i více, například půjde-li o pozemek nepravidelného tvaru v nepřehledném terénu, nebo držitel byl do omylu uveden znalcem (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1594/2004, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř. Č. C 3670).

38. Z uvedeného vyplývá, že držba sousedních pozemků v poměru, který nepřevyšuje jednu čtvrtinu celku, v poměrech projednávané věci nezpochybňuje dobrou víru žalobce o tom, že byl vlastníkem i sporných pozemků.

39. Žalobce a v době do uzavření dohody o vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů, tj. do datum, i jméno FO splňovali podmínky oprávněné držby sporných pozemků. Se zřetelem k tomu, že šlo v době, kdy uzavřeli kupní smlouvu ze dne datum o pozemky v socialistickém (státním) vlastnictví, nebylo možné k nim nabýt vlastnické právo vydržením v době před datum. Do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je však třeba pro účely vydržení započíst i dobu, po kterou věc držel před datum, a to i v případě, že šlo o věc ve státním vlastnictví (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 1998, sp. zn. 22 Cdo 2273/98, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2000, pod poř. č. 50). Žalobce a jméno FO tak se započtením vydržecí doby svých právních předchůdců nabyli sporné pozemky do svého bezpodílového spoluvlastnictví manželů dne datum.

40. Manželství žalobce a jméno FO zaniklo dne datum. V uzavřené dohodě o vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů vlastnické právo ke sporným pozemkům nevypořádali, protože nevěděli, že jde o předmět jejich zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Sporné pozemky se tak po uplynutí tří let o zániku jejich bezpodílového spoluvlastnictví manželů staly předmětem rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobce a jméno FO. Žalobce je však držel nadále společně se stavební parcelou p.č. st. Anonymizováno, jejíž součástí je nyní budova č.p. Anonymizováno, a pozemkovou parcelou p.č. Anonymizováno obě katastrální území adresa, v přesvědčení, že je na základě dohody o vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů jejich výlučným vlastníkem, a po uplynutí deseti let k nim jako celku nabyl dne datum vlastnické právo vydržením.

41. Z těchto důvodů soud určil, že vlastníkem sporných pozemků je žalobce. Se zřetelem k tomu, že vlastnické právo nabyl vydržením již v době před datum, nezabýval se soud podmínkami mimořádného vydržení.

42. Pro úplnost soud uvádí, že naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení byl dán, i když se řízení neúčastnila jméno FO. Je tomu tak proto, že jméno FO nabyla sporné pozemky do bezpodílového spoluvlastnictví manželů společně se žalobcem mimoknihovně a stejně mimoknihovně se ke dni datum stala jejich podílovou spoluvlastnicí se spoluvlastnickým podílem ve výši id. ½. Jestliže není (nebyla) zapsána jako jejich spoluvlastník v katastru nemovitostí a vlastnické právo žalobce nepopírá, nemusela žaloba v projednávané věci směřovat i vůči ní. Naléhavý právní zájem totiž není dán, jen jestliže žaloba o určení vlastnictví nesměřuje proti všem osobám (jež vlastnické právo žalobce popírají), které jsou jako vlastníci zapsány v katastru nemovitostí (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1319/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, roč. 1997, č. 9, pod poř. č. 71 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1597/2001, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř. č. C 1309).

43. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšnému žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši 46 368 Kč, které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši 5 000 Kč a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 41 368 Kč (jeden úkon právní služby po 3 100 Kč při tarifní hodnotě 50 000 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení, čtyři úkony právní služby po 5 620 Kč při tarifní hodnotě 113 000 Kč, a to žaloba, podání ze dne datum a účast při jednáních konaných dne datum a dne datum, dále jedna paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč a čtyři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč, celkem tedy 27 680 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 5 813 Kč, dále cestovné ve výši 5 175 Kč při dvou cestách adresa – adresa a zpět dne datum a dne datum v délce po 330 km, při průměrné spotřebě 6 l/100 km a průměrné ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 35, 80 Kč za litr podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5, 80 Kč za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb. a náhrada za promeškaný čas v rozsahu osmnácti půlhodin po 150 Kč, tj. 2 700 Kč).

44. Náklad na výzvu žalobce žalované ze dne datum nenáleží k nákladům řízení, protože v projednávané věci nejde o žalobu na plnění (§ 142a odst. 1 o.s.ř.). Náklad na podání ze dne datum, kterým žalobce změnil žalobu, soud nepovažuje za účelně vynaložený, protože žalobce mohl žalobní požadavek ve změněné podobě uplatňovat již od zahájení řízení.

45. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

46. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.