19 C 24/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená titul ing. jméno příjmení , titul za jménem , advokátem, sídlem obec a číslo – část obce , ulice a číslo , PSČ PSČ proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši [částka], a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně [částka] splatných vždy nejpozději k 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem po měsíci, v němž výrok I. tohoto rozsudku nabude právní moci, až do úplného zaplacení; v případě prodlení se splněním byť i jediné měsíční splátky ztrácí žalovaná výhodu splátek a dosud nesplněná část dluhu se stává bez dalšího splatnou.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 2 045, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 1, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum].</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalované [částka] a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši [částka] a odměnu za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši [částka], a to v 18 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. [právnická osoba] své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši [částka] na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 1 129, [částka], a dále od [datum] do zaplacení. Žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dále dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalované [částka] a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši [částka] a odměnu za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši [částka], a to v 18 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. [právnická osoba] své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši [částka] na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 916, [částka], a dále od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Pro případ procesního úspěchu žalobkyně pouze navrhla, aby soud povolil splátky.

3. Žalovaná je státní příslušnicí Rumunské republiky.

4. Žalovaná měla v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

5. Z výpisu [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že [právnická osoba] je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti [právnická osoba], uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by [právnická osoba] přenechala žalované [částka]. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši [částka] čistého měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí [částka]. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

7. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou [právnická osoba] jako zapůjčitelka uzavřela dne [datum] se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši [částka] a odměnu za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v 18 měsíčních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

8. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti [právnická osoba] uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by [právnická osoba] přenechala žalované [částka]. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši [částka] čistého měsíčně. Další příjmy osob v rodinné domácnosti dosahovaly [částka] měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí [částka] Vedle toho plní jiné dluhy ve splátkách po [částka] měsíčně. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

9. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou [právnická osoba] jako zapůjčitelka uzavřela dne [datum] se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši [částka] a odměnu za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v 18 měsíčních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

10. Z uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uznala vůči [právnická osoba] dluhy, které měly založit smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] a dne [datum], v celkové výši 118 929, [částka].

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvami o zápůjčce, které se žalovanou uzavřela dne [datum] a dne [datum] (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba] a žalobkyní nastaly v okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (čl. XII. odst. 14 smlouvy o postoupení pohledávek).

12. Z oznámení [právnická osoba] žalované ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] žalované oznámila postoupení pohledávek založených smlouvou o zápůjčce, které se žalovanou uzavřela dne [datum] a dne [datum], žalobkyni a vyzvala ji k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto oznámení žalované. Toto oznámení žalované odeslala dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

13. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

14. Žalovaná tedy jako vydlužitelka uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši [částka] a odměnu za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v osmnácti měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná dále jako vydlužitelka uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši [částka] a odměnu za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v osmnácti měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná sice v listině ze dne [datum] uznala vůči [právnická osoba] dluhy, které měly založit smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] a dne [datum], avšak v uznání dluhu uvedla jej jen jejich celkovou výši podle obou smluv. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba] postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smluv o zápůjčce uzavřených dne [datum] a dne [datum] se žalovanou. [právnická osoba] dopisem ze dne [datum] postoupení těchto pohledávek oznámila žalované. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne [datum].

15. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce ani z tabulek umoření ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

16. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] 2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. 17. [právnická osoba] a žalovaná podle čl. 10 odst. [číslo] smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, na které odkazovaly smlouva o zápůjčce uzavřené dne [datum] a dne [datum], zvolily pro závazkové právní poměry založené touto smlouvou právo České republiky.

18. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

19. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

20. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

21. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

22. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

27. Z pracovní smlouvy, kterou žalovaná jako zaměstnankyně uzavřela s [právnická osoba] jako zaměstnavatelkou, soud zjistil, že žalovaná pro tuto zaměstnavatelku vykonávala od [datum] práci dělnice za mzdu ve výši [částka] měsíčně.

28. Z vyúčtování mzdy za období září 2018 soud zjistil, že žalovaná výkonem závislé práce dosáhla výdělku ve výši [částka] čistého.

29. Z vyúčtování mzdy za období prosince 2018 soud zjistil, že žalovaná výkonem závislé práce dosáhla výdělku ve výši [částka] čistého.

30. Z vyúčtování mzdy za období ledna 2019 soud zjistil, že žalovaná výkonem závislé práce dosáhla výdělku ve výši [částka] čistého.

31. Z faktury ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaplatila [částka] za ubytování v období od [datum] do [datum].

32. Z faktury ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaplatila [částka] za ubytování v období od [datum] do [datum].

33. Z faktury ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaplatila [částka] za ubytování v období od [datum] do [datum].

34. Z faktury ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaplatila [částka] za ubytování v období od [datum] do [datum].

35. Z faktury ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaplatila [částka] za ubytování v období od [datum] do [datum].

36. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy na základě pracovní smlouvy a vyúčtování mzdy, které jí žalovaná předložila před uzavřením smluv o zápůjčce, prověřila údaje o příjmu žalované, které žalovaná uvedla v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách). Třebaže žalovaná v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) ze dne [datum] uvedla, že další příjmy osob v rodinné domácnosti činily [částka] a o tomto údaji nepředložila žádný doklad, právní předchůdkyně žalobkyně jej nijak neprověřila. Přitom z dokladů o výši ceny za ubytování, jimiž žalovaná osvědčila výši výdajů na bydlení, vyplývalo, že již v době před uzavřením obou smluv o zápůjčce žalovaná platila za ubytování další osoby (osob). Právní předchůdkyně žalobkyně ani na základě tohoto zjištění neprověřovala, z kolika osob sestává rodinná domácnost žalované, jak a v jakém rozsahu se podílejí na společných výdajích ani zda má žalovaná vůči některé z nich vyživovací povinnost.

37. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak co do údajů o pravidelných výdajích žalované omezila jen na prověření nákladů na bydlení, aniž se dále zabývala zjištěními, která vyplývala z dokladů o jejich výši, a již z tohoto důvodu proto zůstalo zjišťování výše alespoň pravidelných výdajů žalované neúplné. Mimoto právní předchůdkyně žalobkyně nijak neprověřila tvrzení žalované, že nemá žádné dluhy, jak uvedla v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) ze dne [datum], ani tvrzení žalované, že dluhy vůči třetím osobám plní ve splátkách po [částka] měsíčně, jak uvedla v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) ze dne [datum], a to ani nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí ani databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Taková potřeba přitom vyplývala nejen z okolnosti, nakolik kusé údaje žalovaná uvedla o svých výdajích, nýbrž i z okolnosti, že v době uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] trval pracovní poměr žalované méně než dva měsíce, a z povahy bydlení žalované.

38. Z toho vyplývá, že na základě dokladů, které jí žalovaná před uzavřením smluv o zápůjčce předložila, nemohla právní předchůdkyně žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované, protože z nich vyplýval jen pravidelný příjem žalované, avšak chyběly podklady o dalších příjmech osob v rodinné domácnosti žalované a o výši pravidelných výdajů žalované, s výjimkou nákladů na bydlení, jejichž výše však přesahovala údaje, které žalovaná sdělila právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smluv o zápůjčce. Bez znalosti skutečné výše pravidelných výdajů žalované přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek.

39. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

40. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

41. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

42. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřených smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

43. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

44. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

45. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

46. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

47. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

48. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

49. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

50. Smlouvy o zápůjčce, které žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne [datum] a dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

51. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

52. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

53. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

54. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

55. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

56. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] na jistině ([částka] – [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do [datum]. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne [datum] její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila [právnická osoba] v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.

57. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).

58. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] na jistině ([částka] – [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do [datum]. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne [datum] její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila [právnická osoba] v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.

59. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně se však vůči žalované domáhala úroku z prodlení jen ve výši 8, 25 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

60. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala úroku z prodlení za období před [datum], tj. co do 2 045, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 1, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum].

61. Pro úplnost soud uvádí, že uznání dluhu obsažené v listině ze dne [datum] je neurčité, protože v něm žalovaná neuvedla, v jaké výši uznává jednotlivé dluhy, které měly obě smlouvy o zápůjčce založit, a namísto toho v uznání označila jen celkovou částku. Uznává-li však dlužník více dluhů, musí nepochybně určit, které jednotlivé dluhy uznává co do důvodu i výše (tak již v poměrech právní úpravy účinné před [datum] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 32 Odo 376/2003, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H: Beck pod poř. č. C [číslo]).

62. Soud se zřetelem k majetkovým poměrům žalované, její vůli splnit dluhy vůči žalobkyni a jejich výši shledal důvody pro postup podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění se může stát ve splátkách po [částka] měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Příjmy žalované z výkonu závislé práce činí ve výši [částka] čistého měsíčně. Její pravidelné výdaje na bydlení dosahují [částka] měsíčně.

63. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 96 % a žalovaná v rozsahu 4 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky ve výši 2 045, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 92 % Náklady řízení, které žalobkyně platila, spočívají v soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši [částka]. Náklad na zastupování žalobkyně advokátem soud nemá za účelně vynaložený. Zástupce žalobkyně je totiž zároveň akcionářem žalobkyně, jak vyplývá z notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. NZ [číslo] a N 1539/2020. Jeho prostřednictvím je ostatně se žalobkyní propojena i společnost, ve který její zástupce vykonává advokacii. Poměr mezi žalobkyní a jejím zástupcem se tedy neomezoval jen na poskytování právní pomoci, nýbrž zástupce žalobkyně prosazoval v řízení vlastní, třeba jen zprostředkovaný zájem na jeho výsledku. Úspěch žalobkyně v projednávané věci se příznivě projeví v jejích hospodářských poměrech, a v důsledku toho i v majetku zástupce žalobkyně, který je jejím akcionářem, protože hospodářské poměry žalobkyně se odrážejí i v hodnotě účastnických cenných papírů, které emitovala, a v právech s nimi spojených, zejména v právu na podíl na zisku. Taková míra vlastního zájmu zástupce žalobkyně na výsledku řízení se však vymyká postavení zástupce účastníka řízení. Kdyby v poměrech projednávané věci měla mít žalobkyně právo i na náhradu za odměnu za zastoupení advokátem a jeho hotové výdaje, šlo by ve skutečnosti jen o rozmnožování jejího zisku. Z tohoto důvodu se náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně advokátem nejeví jako účelné. Tento závěr se neprosadí pouze v poměru k dvěma paušálním náhradám hotových výdajů (výzva k plnění ze dne [datum] a žaloba) po [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů), neboť na ně by žalobkyni vzniklo právo i v případě, že by se nedala v řízení zastoupit advokátem (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 1 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Naopak by žalobkyni – kdyby se byla nedala zastoupit – nevzniklo právo na náhradu za daň z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení, které žalobkyně (účelně) platila, tak činí [částka]. Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 92 %, tj. [částka]. Náklad na podání žalobkyně ze dne [datum] soud rovněž nepovažuje za účelně vynaložený, neboť jím doplnila skutková tvrzení a důkazní prostředky, které měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).