19 C 244/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 23 681, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu soudní poplatek ve výši [částka] na účet Okresního soudu v Kolíně č.ú. [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba], poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba] vrátit společně s úrokem ve výši 24 % p.a., odměnou za správu úvěru ve výši [částka] a odměnou za výběr splátek v hotovosti ve výši [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po 1 992, [částka]. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. V důsledku prodlení žalované se splněním pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků vzniklo [právnická osoba] též právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. [částka] [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba], sídlem [adresa] (po změně sídla [obec], [ulice a číslo], PSČ [PSČ]), [IČO], jako kupující uzavřely dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k části závodu x [právnická osoba], k níž náležely i pohledávky za žalovanou založené uzavřenou smlouvou o úvěru. [právnická osoba], tyto pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši [částka], z toho [částka] na pohledávce na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, [částka] na„ poplatku“ za správu úvěru, [částka] na„ poplatku“ za hotovostní výběr splátek a [částka] na smluvní pokutě za prodlení žalované s vrácením poskytnutých peněžních prostředků, jejichž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 2 864, [částka], a od [datum] do zaplacení a dále náklady na vymáhání pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, ve výši [částka] za návštěvu žalované dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě by [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. V nabídce na uzavření smlouvy o úvěru uvedla, že je příjemkyní dávek nemocenského pojištění a státní sociální podpory v celkové výši [částka] měsíčně. Celková výše příjmů rodinné domácnosti žalované dosahuje [částka] měsíčně. Dále uvedla, že její výdaje na plnění jiného dluhu vůči [právnická osoba] činí [částka] měsíčně a ostatní výdaje [částka] měsíčně. Celkové výdaje rodinné domácnosti žalované dosahují [částka] měsíčně. Žalovaná předložila společnosti [právnická osoba] rozhodnutí o přiznání dávky státní sociální podpory, nájemní smlouvu a výpis z účtu.

4. Ze smlouvy o úvěru, kterou společnosti [právnická osoba] jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovanou jako úvěrovanou, soud zjistil, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] (čl. I odst. 1 smlouvy o úvěru) a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši 24 % p.a.,„ poplatek za správu úvěru“ ve výši [částka] a odměnu za výběr splátek ve výši [částka] (čl. II. odst. 1, 2, 3 a 4 smlouvy o úvěru), celkem tedy [částka] (čl. III. odst. 1 smlouvy o úvěru), a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka] (čl. III. odst. 2 smlouvy o úvěru). V případě prodlení s plněním ujednaných splátek se žalovaná zavázala zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně (čl. V. odst. 4 smlouvy o úvěru). Podpisem smlouvy o úvěru žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala peněžní prostředky ve výši [částka] (čl. I. odst. 2 smlouvy o úvěru). Podle čl. VIII. odst. 1 smlouvy o úvěru žalovaná„ vzala na vědomí“, že pohledávky za žalovanou založené smlouvou o úvěru jsou zastaveny ve prospěch [právnická osoba], sídlem [adresa] (před změnou sídla [obec], [ulice a číslo], PSČ [PSČ]), [IČO].

5. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávky zajištěné zástavním právem k pohledávkám [právnická osoba] ze spotřebitelských úvěrů zanikly splněním.

6. Z notářského zápisu sepsaného notářkou [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], sp. zn. NZ [číslo] a N 842/2018, soud zjistil, že [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba], jako kupující uzavřely dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k části závodu [právnická osoba] označené jako divize spotřebitelských úvěrů.

7. Ze smlouvy o prodeji části závodu, kterou dne [datum] uzavřely [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba], soud zjistil, že k převáděné části závodu náležely i pohledávky za žalovanou založené smlouvou o úvěru ze dne [datum], jak vyplývá ze seznamu smluv o úvěru.

8. Z výpisu [právnická osoba], z obchodního rejstříku soud zjistil, že byl zveřejněn údaj, že [právnická osoba], uložila doklad o koupi závodu do sbírky listin obchodního rejstříku.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba], postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvou o úvěru ze dne [datum] (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba], a žalobkyní měly nastat v okamžiku zaplacení úplaty za postoupení pohledávek (čl. II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek).

10. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti [právnická osoba] dne [datum] úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

11. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne [datum], jak soud zjistil z poštovního podacího archu.

12. Žalovaná tedy jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši 24 % p.a.,„ poplatek za správu úvěru“ ve výši [částka] a odměnu za výběr splátek ve výši [částka], celkem [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka] Tyto pohledávky utvrdily smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalované s jejich splněním. [právnická osoba] žalované oznámila, že pohledávky založené touto smlouvou zastavila ve prospěch [právnická osoba] Toto zástavní právo zaniklo dne [datum]. Dne [datum] [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba], jako kupující uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k části závodu [právnická osoba] označené jako divize spotřebitelských úvěrů. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba], postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] se žalovanou. Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek nastaly zaplacením úplaty za jejich postoupení. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne [datum].

13. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z předpisu splátek ze dne [datum], z dohody o úplatě za postoupení pohledávek ze dne [datum] ani z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu ze dne [datum], soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum], protože žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 24. 8. 2022, č.j. 19 C 244/2022 – 16, nepředložila doklad o jejich doručení žalované.

14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

17. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

18. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout [právnická osoba] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]). 23. [právnická osoba] prověřila údaje, které jí o svých příjmech sdělila žalovaná, na základě oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne [datum], z něhož soud zjistil, že žalovaná byla příjemkyní rodičovského příspěvku na nezletilé dítě ve výši [částka] měsíčně.

24. Z čestných prohlášení žalované a jejího druha ze dne [datum] soud zjistil, že druh žalované měl dosahovat příjmu ve výši [částka] čistého měsíčně, s tím, že tato částka byla poukazována na účet vedený pro žalovanou. Výdaje druha žalované na bydlení měly činit [částka] měsíčně a ostatní výdaje celkem [částka] měsíčně. Žalovaná uvedla, že její příjmy sestávají z dávky nemocenského pojištění ve výši [částka] měsíčně a dávky státní sociální podpory ve výši [částka]. Její výdaje měly dosahovat [částka] měsíčně.

25. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že na něj byla poukázána částka ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum] a ve výši [částka] dne [datum]. Dne [datum] na něj byla poukázána dávka nemocenského pojištění ve výši [částka].

26. Prohlášení žalované o výši jejích příjmů tak dílem neodpovídalo předloženým dokladům. Podle prohlášení žalované totiž měla být příjemcem dávky státní sociální podpory ve výši [částka] měsíčně, zatímco právní předchůdkyni žalobkyni předložila oznámení o dávce státní sociální podpory ve výši [částka] měsíčně. Co do údajů o výdajích žalované se pak právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s prohlášeními žalované a jejího druha, aniž by je jakkoli prověřila. Z první strany nájemní smlouvy, jejímž předmětem bylo užívání bytu, údaje o výši nájemného ani záloh na úhradu služeb spojených s užíváním bytu nevyplývají. Bez údajů o pravidelných výdajích žalované přitom [právnická osoba] sotva mohla usoudit na její schopnost splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr.

27. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by [právnická osoba] splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

28. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

29. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

30. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti [právnická osoba] před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

32. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

33. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

34. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

35. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

36. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

37. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

38. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

39. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] jako úvěrující, je tedy neplatná, protože [právnická osoba] porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

40. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

41. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

42. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

43. Podle § 2177 odst. 1 o.z. koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

44. Podle § 2183 o.z. ustanovení tohoto pododdílu se obdobně použijí i na jiné převody vlastnického práva k závodu a na prodej nebo jiný převod části závodu tvořící samostatnou organizační složku.

45. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

46. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 47. [právnická osoba] proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o úvěru ze dne [datum], tj. ve výši [částka], které je žalovaná povinna žalobkyni jako nabyvatelce této pohledávky vydat. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] na jistině ([částka] – [částka]).

48. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je pak úrok z prodlení v zákonné výši 11, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Počátek prodlení žalované se pojí s výzvou ze dne [datum] ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Žalobkyně se však domáhá úroku z prodlení jen ve výši 10 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

49. Ze stejného důvodu právní předchůdkyni žalobkyně nemohlo se zřetelem k neplatnosti smlouvy o úvěru vzniknout právo na ujednaný úrok, na„ poplatek“ za správu úvěru ani na smluvní pokutu za prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků.

50. Žalobkyně skutkově tvrdila, že [právnická osoba] provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak k prokázání tohoto skutkového tvrzení nenavrhla žádné důkazní prostředky. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

51. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

52. Žalobkyni dále nemohlo vzniknout právo na„ náklady mimosoudního vymáhání“ ve výši [částka] za návštěvu žalované dne [datum]. Žalobkyně ani skutkově netvrdila, že snad žalovaná souhlasila s povinností poskytnout žalobkyni takové plnění, a jednostranné právní jednání žalobkyně potud nemohlo žalovanou zavazovat.

53. Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky [částka]. Paušalizaci nákladů spojených s uplatněním pohledávky nelze – oproti očekávání žalobkyně – rozšiřovat na jiné právní poměry, a to ani cestou analogie zákona. Ostatním věřitelům tedy příslušejí náklady spojené s uplatněním jejich pohledávek ve skutečné výši (§ 513 o.z.).

54. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující [částka] s příslušenstvím, tj. co do 23 681, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

55. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

56. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 4 % a žalovaná v rozsahu 96 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 23 681, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 92 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

57. Výše soudního poplatku za řízení v projednávané věci činila [částka] (§ 1 písm. a), § 5, § 6 odst. 1 a 7 a položka 2 bod 1 písm. c) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně na soudním poplatku za řízení zaplatila jen [částka]. Je tedy žalobkyně povinna doplatit na soudním poplatku za řízení [částka].

58. Pro úplnost soud uvádí, že dne [datum] jednal i bez přítomnosti žalované, která navrhla pro nemoc jeho odročení. Žalovaná v návrhu na odročení nařízeného jednání pouze uvedla, že od [datum] trpí teplotami a střevními potížemi. Jen z tohoto vylíčení však nelze usoudit, zda šlo o zdravotní obtíže takové povahy, které žalované překážely v účastni při nařízeném jednání. Je tomu tak proto, že důvodem pro odročení nařízeného jednání je jen taková nemoc (zdravotní problémy), která brání účastníkovi v plnohodnotné účasti u soudního jednání. Ostatně žalovaná i přes tyto obtíže podala návrh na odročení jednání u soudu osobně. Za této situace soud dovodil, že omluvu žalované ze dne [datum] nelze považovat za důvodnou, a že tedy její uplatnění nebrání v projednání věci (k tomu obdobě rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 1999, sp. zn. 31 Cdo 2432/98, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).