19 C 244/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 23 681, částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu soudní poplatek ve výši částka na účet Okresního soudu v Kolíně č.ú. číslo, variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne datum s právnická osoba, sídlem adresa, IČO, jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě právnická osoba, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba vrátit společně s úrokem ve výši 24 % p.a., odměnou za správu úvěru ve výši částka a odměnou za výběr splátek v hotovosti ve výši částka, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po 1 992, částka. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. V důsledku prodlení žalované se splněním pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků vzniklo právnická osoba též právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky částka od datum do datum, tj. částka právnická osoba jako prodávající a právnická osoba, sídlem adresa (po změně sídla obec, ulice a číslo, PSČ PSČ), IČO, jako kupující uzavřely dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k části závodu x právnická osoba, k níž náležely i pohledávky za žalovanou založené uzavřenou smlouvou o úvěru. právnická osoba, tyto pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši částka, z toho částka na pohledávce na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, částka na„ poplatku“ za správu úvěru, částka na„ poplatku“ za hotovostní výběr splátek a částka na smluvní pokutě za prodlení žalované s vrácením poskytnutých peněžních prostředků, jejichž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky částka od datum do datum, tj. 2 864, částka, a od datum do zaplacení a dále náklady na vymáhání pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, ve výši částka za návštěvu žalované dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti právnická osoba, sídlem adresa, IČO, uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě by právnická osoba poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. V nabídce na uzavření smlouvy o úvěru uvedla, že je příjemkyní dávek nemocenského pojištění a státní sociální podpory v celkové výši částka měsíčně. Celková výše příjmů rodinné domácnosti žalované dosahuje částka měsíčně. Dále uvedla, že její výdaje na plnění jiného dluhu vůči právnická osoba činí částka měsíčně a ostatní výdaje částka měsíčně. Celkové výdaje rodinné domácnosti žalované dosahují částka měsíčně. Žalovaná předložila společnosti právnická osoba rozhodnutí o přiznání dávky státní sociální podpory, nájemní smlouvu a výpis z účtu.

4. Ze smlouvy o úvěru, kterou společnosti právnická osoba jako úvěrující uzavřela dne datum se žalovanou jako úvěrovanou, soud zjistil, že se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka (čl. I odst. 1 smlouvy o úvěru) a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši 24 % p.a.,„ poplatek za správu úvěru“ ve výši částka a odměnu za výběr splátek ve výši částka (čl. II. odst. 1, 2, 3 a 4 smlouvy o úvěru), celkem tedy částka (čl. III. odst. 1 smlouvy o úvěru), a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po částka (čl. III. odst. 2 smlouvy o úvěru). V případě prodlení s plněním ujednaných splátek se žalovaná zavázala zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně (čl. V. odst. 4 smlouvy o úvěru). Podpisem smlouvy o úvěru žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala peněžní prostředky ve výši částka (čl. I. odst. 2 smlouvy o úvěru). Podle čl. VIII. odst. 1 smlouvy o úvěru žalovaná„ vzala na vědomí“, že pohledávky za žalovanou založené smlouvou o úvěru jsou zastaveny ve prospěch právnická osoba, sídlem adresa (před změnou sídla obec, ulice a číslo, PSČ PSČ), IČO.

5. Z potvrzení právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že pohledávky zajištěné zástavním právem k pohledávkám právnická osoba ze spotřebitelských úvěrů zanikly splněním.

6. Z notářského zápisu sepsaného notářkou titul. jméno příjmení ze dne datum, sp. zn. NZ číslo a N 842/2018, soud zjistil, že právnická osoba jako prodávající a právnická osoba, jako kupující uzavřely dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k části závodu právnická osoba označené jako divize spotřebitelských úvěrů.

7. Ze smlouvy o prodeji části závodu, kterou dne datum uzavřely právnická osoba jako prodávající a právnická osoba, soud zjistil, že k převáděné části závodu náležely i pohledávky za žalovanou založené smlouvou o úvěru ze dne datum, jak vyplývá ze seznamu smluv o úvěru.

8. Z výpisu právnická osoba, z obchodního rejstříku soud zjistil, že byl zveřejněn údaj, že právnická osoba, uložila doklad o koupi závodu do sbírky listin obchodního rejstříku.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze číslo této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvou o úvěru ze dne datum (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi právnická osoba, a žalobkyní měly nastat v okamžiku zaplacení úplaty za postoupení pohledávek (čl. II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek).

10. Z potvrzení o provedení transakce ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti právnická osoba dne datum úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

11. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne datum, jak soud zjistil z poštovního podacího archu.

12. Žalovaná tedy jako úvěrovaná uzavřela dne datum s právnická osoba jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě právnická osoba poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši 24 % p.a.,„ poplatek za správu úvěru“ ve výši částka a odměnu za výběr splátek ve výši částka, celkem částka, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po částka Tyto pohledávky utvrdily smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalované s jejich splněním. právnická osoba žalované oznámila, že pohledávky založené touto smlouvou zastavila ve prospěch právnická osoba Toto zástavní právo zaniklo dne datum. Dne datum právnická osoba jako prodávající a právnická osoba, jako kupující uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k části závodu právnická osoba označené jako divize spotřebitelských úvěrů. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne datum, právnická osoba, postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne datum se žalovanou. Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek nastaly zaplacením úplaty za jejich postoupení. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne datum.

13. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum, z předpisu splátek ze dne datum, z dohody o úplatě za postoupení pohledávek ze dne datum ani z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně poštovního podacího archu ze dne datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisu žalobkyně žalované ze dne datum, protože žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 24. 8. 2022, č.j. 19 C 244/2022 – 16, nepředložila doklad o jejich doručení žalované.

14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

17. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

18. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právnická osoba úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo). 23. právnická osoba prověřila údaje, které jí o svých příjmech sdělila žalovaná, na základě oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne datum, z něhož soud zjistil, že žalovaná byla příjemkyní rodičovského příspěvku na nezletilé dítě ve výši částka měsíčně.

24. Z čestných prohlášení žalované a jejího druha ze dne datum soud zjistil, že druh žalované měl dosahovat příjmu ve výši částka čistého měsíčně, s tím, že tato částka byla poukazována na účet vedený pro žalovanou. Výdaje druha žalované na bydlení měly činit částka měsíčně a ostatní výdaje celkem částka měsíčně. Žalovaná uvedla, že její příjmy sestávají z dávky nemocenského pojištění ve výši částka měsíčně a dávky státní sociální podpory ve výši částka. Její výdaje měly dosahovat částka měsíčně.

25. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že na něj byla poukázána částka ve výši částka dne datum, ve výši částka dne datum a ve výši částka dne datum. Dne datum na něj byla poukázána dávka nemocenského pojištění ve výši částka.

26. Prohlášení žalované o výši jejích příjmů tak dílem neodpovídalo předloženým dokladům. Podle prohlášení žalované totiž měla být příjemcem dávky státní sociální podpory ve výši částka měsíčně, zatímco právní předchůdkyni žalobkyni předložila oznámení o dávce státní sociální podpory ve výši částka měsíčně. Co do údajů o výdajích žalované se pak právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s prohlášeními žalované a jejího druha, aniž by je jakkoli prověřila. Z první strany nájemní smlouvy, jejímž předmětem bylo užívání bytu, údaje o výši nájemného ani záloh na úhradu služeb spojených s užíváním bytu nevyplývají. Bez údajů o pravidelných výdajích žalované přitom právnická osoba sotva mohla usoudit na její schopnost splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr.

27. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by právnická osoba splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

28. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

29. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

30. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právnická osoba před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

32. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

33. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

34. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

35. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

36. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

37. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

38. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

39. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne datum s právnická osoba jako úvěrující, je tedy neplatná, protože právnická osoba porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

40. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

41. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

42. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

43. Podle § 2177 odst. 1 o.z. koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

44. Podle § 2183 o.z. ustanovení tohoto pododdílu se obdobně použijí i na jiné převody vlastnického práva k závodu a na prodej nebo jiný převod části závodu tvořící samostatnou organizační složku.

45. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

46. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 47. právnická osoba proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o úvěru ze dne datum, tj. ve výši částka, které je žalovaná povinna žalobkyni jako nabyvatelce této pohledávky vydat. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka).

48. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je pak úrok z prodlení v zákonné výši 11, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Počátek prodlení žalované se pojí s výzvou ze dne datum ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Žalobkyně se však domáhá úroku z prodlení jen ve výši 10 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

49. Ze stejného důvodu právní předchůdkyni žalobkyně nemohlo se zřetelem k neplatnosti smlouvy o úvěru vzniknout právo na ujednaný úrok, na„ poplatek“ za správu úvěru ani na smluvní pokutu za prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků.

50. Žalobkyně skutkově tvrdila, že právnická osoba provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak k prokázání tohoto skutkového tvrzení nenavrhla žádné důkazní prostředky. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

51. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

52. Žalobkyni dále nemohlo vzniknout právo na„ náklady mimosoudního vymáhání“ ve výši částka za návštěvu žalované dne datum. Žalobkyně ani skutkově netvrdila, že snad žalovaná souhlasila s povinností poskytnout žalobkyni takové plnění, a jednostranné právní jednání žalobkyně potud nemohlo žalovanou zavazovat.

53. Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky částka. Paušalizaci nákladů spojených s uplatněním pohledávky nelze – oproti očekávání žalobkyně – rozšiřovat na jiné právní poměry, a to ani cestou analogie zákona. Ostatním věřitelům tedy příslušejí náklady spojené s uplatněním jejich pohledávek ve skutečné výši (§ 513 o.z.).

54. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující částka s příslušenstvím, tj. co do 23 681, částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.

55. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

56. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 4 % a žalovaná v rozsahu 96 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 23 681, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 92 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

57. Výše soudního poplatku za řízení v projednávané věci činila částka (§ 1 písm. a), § 5, § 6 odst. 1 a 7 a položka 2 bod 1 písm. c) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně na soudním poplatku za řízení zaplatila jen částka. Je tedy žalobkyně povinna doplatit na soudním poplatku za řízení částka.

58. Pro úplnost soud uvádí, že dne datum jednal i bez přítomnosti žalované, která navrhla pro nemoc jeho odročení. Žalovaná v návrhu na odročení nařízeného jednání pouze uvedla, že od datum trpí teplotami a střevními potížemi. Jen z tohoto vylíčení však nelze usoudit, zda šlo o zdravotní obtíže takové povahy, které žalované překážely v účastni při nařízeném jednání. Je tomu tak proto, že důvodem pro odročení nařízeného jednání je jen taková nemoc (zdravotní problémy), která brání účastníkovi v plnohodnotné účasti u soudního jednání. Ostatně žalovaná i přes tyto obtíže podala návrh na odročení jednání u soudu osobně. Za této situace soud dovodil, že omluvu žalované ze dne datum nelze považovat za důvodnou, a že tedy její uplatnění nebrání v projednání věci (k tomu obdobě rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 1999, sp. zn. 31 Cdo 2432/98, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.