19 C 249/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 113 781, částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 22 003, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky 20 889, [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 110 368, [částka] s úrokem ve výši 18, 9 % p.a. z částky 113 781, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky 92 891, [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 113 781, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela se žalovanou jako úvěrovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se je zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 18, 9 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. V důsledku prodlení žalované s plněním ujednaných splátek dospěly dluhy založené smlouvou o úvěru na základě výzvy žalobkyně dne [datum] jako celek. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni 113 781, [částka]. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok za období od 31. 2017 do 21. 10 2019 [částka] 245, [částka], úrok ve výši 18, 9 % p.a. z částky 113 781, [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení za období do [datum] a úrok z prodlení v zákonné výši 9, 75 % p.a. z částky 113 781, [částka] od [datum] do zaplacení. Ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení, zástupkyně žalobkyně žalovanou vyzvala dopisem ze dne [datum], avšak bezvýsledně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o úvěru, kterou dne [datum] uzavřely žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná, soud zjistil, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se je zavázala vrátit společně s ujednaným úrokem ve výši 18, 9 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] (čl. 1 odst. 1.2 smlouvy o úvěru). Žalobkyně mohla žádat splnění dluhů založených smlouvou o úvěru jako celku, ocitla-li se žalovaná v prodlení se splněním dvou splátek nebo její prodlení se splněním ujednané splátky trvalo déle než tři měsíce (čl. 8 odst. 8.1 písm. a) a čl. 8 písm. b) smlouvy o úvěru)

4. Z dohody o změně smlouvy o úvěru, kterou účastnice řízení uzavřely dne [datum], soud zjistil, že změnily čas plnění ujednaných splátek.

5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované dne [datum] peněžní prostředky [částka] 889, [částka].

6. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení [částka], a to do [datum]. Tuto výzvu odeslala žalované dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

7. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dluhů založených smlouvou o úvěru jako celku. Tuto výzvu odeslala žalované dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

8. Z dopisu zástupkyně žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupkyně žalobkyně odeslala žalované dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

9. Žalovaná tedy jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované 20 889, [částka] a žalovaná se zavázala je žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 18, 9 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním tohoto dluhu, a proto ji žalobkyně vyzvala ke splnění dluhů založených smlouvou o úvěru jako celku. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k jejich splnění rovněž dopisem ze dne [datum].

10. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně účinných od [datum], ze záznamů žalobkyně o žalované z internetového bankovnictví, ze záznamu žalobkyně o nabídce žalované na uzavření smlouvy o úvěru, ze záznamu žalobkyně o uzavírání smlouvy o úvěru ani ze smlouvy o poskytování služeb servis 24 ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

15. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

20. Žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru sdělila žalobkyni, že dosahuje příjmu ve výši [částka] a nemá žádné výdaje, jak vyplývá ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně údaj o příjmech žalované prověřila na základě výpisu z účtu vedeného pro žalovanou. Naopak zjištění jejích výdajů nahradila„ interním ekonomickým modelem“, aniž prověřila, zda a jaké skutečné pravidelné výdaje žalovaná má. Přihlédla pouze k tomu, že žalovaná má vůči ní jiný dluh, který plní ve splátkách po [částka] měsíčně, a sdělením Czech Credit Bureau prověřila, že žalovaná další dluhy nemá. Bez znalosti pravidelných výdajů žalované však nebylo možné zjistit, zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.

21. Z toho vyplývá, že žalobkyně – s výjimkou jiných dluhů žalované – vůbec neprověřila údaje, které jí žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru sdělila o svých výdajích. Již z tohoto důvodu nemohla žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované.

22. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

23. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

24. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

26. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

27. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

28. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

29. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

30. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

31. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

32. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

33. Smlouva o úvěru, kterou účastnice řízení uzavřely dne [datum], je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

34. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

35. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

36. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

37. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

38. Žalobkyni proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované, tj. [částka] 889, [částka]. Splatnost této pohledávky se pak pojí v rozsahu [částka] s výzvou žalobkyně žalované ze dne [datum], v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do [datum], jinak s výzvou žalobkyně žalované ze dne [datum] ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci.

39. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 25, [částka], a z částky 20 889, [částka] od [datum] do [datum], tj. 1 088, [částka], celkem tedy 1 113, [částka], a dále z částky 20 889, [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).

40. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalované poskytla na základě uzavřené smlouvy o úvěru dalších 100 338, [částka], avšak opomněla o tomto skutkovém tvrzení navrhnout důkazní prostředek. Z výpisů z úvěrového účtu soud odpovídající skutkové zjištění nezískal, neboť jde o listiny vyhotovené žalobkyní, které mají potud jen význam jejího skutkového tvrzení, nikoli důkazního prostředku. Jde totiž o opak kvitance, neboť jimi žalobkyně jako dlužnice sama sobě potvrzuje, že splnila povinnost poskytnout žalované na její žádost peněžní prostředky, kterou měla založit uzavřená smlouva o úvěru (§ 333 odst. 1 obch. zák. a contr.).

41. Jiný důkazní prostředek žalobkyně o svém skutkovém tvrzení, že její žalované poskytla peněžní prostředky, nenavrhla ani přes poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř., přestože se k jeho prokázání nabízí například výpis z účtu, na který žalobkyně uvedenou částku poukázala nebo ji na něj připsala, stejně jako ohledně částky [částka] 889, Kč. Je tomu tak proto, že z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou je nejen patrné, že žalobkyně na něj připsala peněžní prostředky, které měla poskytnout žalované jako úvěr, kdyby uzavřená smlouva o úvěru byla platná, a v důsledku toho se zvýšila pohledávka žalované za žalobkyní z tohoto účtu, nýbrž i okolnost, že jimi žalobkyně naložila podle příkazů žalované, a že je tedy žalované vskutku poskytla. Naproti tomu z výpisu z úvěrového účtu taková skutková zjištění nevyplývají (nemohou vyplývat).

42. Jestliže výsledky dokazování neposkytují oporu pro závěr, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši dalších 100 338, [částka], nemohla – v rovině skutkového děje ustaveného podle takových výsledků dokazování – vzniknout žalované ani povinnost je žalobkyni jako bezdůvodné obohacení vydat.

43. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující 20 889, [částka] s příslušenstvím, tj. co do 110 368, [částka] s úrokem ve výši 18, 9 % p.a. z částky 113 781, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky 92 891, [částka] od [datum] do zaplacení.

44. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

45. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 17 % a žalovaná v rozsahu 83 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 22 003, [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky [částka] 368, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 66 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.