19 C 250/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupená JUDr. ing. Jméno zainteresované osoby 0/0 , Ph.D., Anonymizováno Anonymizováno – Jméno zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno , bydlištěm Anonymizováno Anonymizováno , PSČ Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 31 769 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 2 782, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 0, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou , právnická osoba, přenechala žalované , částka, a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, , a to v 21 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. Nato , právnická osoba, své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši , částka, na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , tj. 1 183, , částka, , a dále od , datum, do zaplacení. Žalovaná jako vydlužitelka dále uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou , právnická osoba, přenechala žalované , částka, a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, , a to ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. Nato , právnická osoba, své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši , částka, na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , tj. 1 598, , částka, , a dále od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná je státní příslušnicí Bulharska.4. , právnická osoba, , a žalovaná v uzavřených smlouvách o úvěru ujednaly, že jejich spory z této smlouvy budou rozhodovat soudy České republiky (čl. 8 odst. 8.5. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru), a proto je v projednávané věci podle čl. 25 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

5. Z výpisu , právnická osoba, , sídlem , adresa, /2006, PSČ , adresa, , IČO , IČO, , ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

6. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti , právnická osoba, , sídlem , adresa, /2006, PSČ , adresa, , IČO , IČO, , uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by , právnická osoba, přenechala žalované , částka, . V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši , částka, čistého měsíčně. Další příjmy osob v rodinné domácnosti dosahují , částka, měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí , částka, a nemá žádné dluhy. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

7. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou , právnická osoba, jako zapůjčitelka uzavřela dne , datum, se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, , odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to v 21 měsíčních splátkách po , částka, . Podpisem této smlouvy žalovaná potvrdila převzetí předmětu zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

8. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti , právnická osoba, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by , právnická osoba, přenechala žalované , částka, . V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že je výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši , částka, čistého měsíčně. Další příjmy osob v rodinné domácnosti dosahují , částka, měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí , částka, a nemá žádné dluhy, s výjimkou dluhu podle smlouvy o úvěru, kterou s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne , datum, . Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

9. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou , právnická osoba, jako zapůjčitelka uzavřela dne , datum, se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, , odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to v 24 měsíčních splátkách po , částka, . Podpisem této smlouvy žalovaná potvrdila převzetí předmětu zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvami o úvěru, které se žalovanou uzavřela dne , datum, a dne , datum, (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi , právnická osoba, a žalobkyní nastaly zaplacením úplaty za postoupení pohledávek (čl. II. odst. 11 smlouvy o postoupení pohledávek).

11. Z oznámení , právnická osoba, žalované ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, žalované oznámila postoupení pohledávek založených smlouvami o úvěru, které se žalovanou uzavřela dne , datum, a dne , datum, , žalobkyni a vyzvala ji k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto oznámení žalované. Toto oznámení žalované odeslala dne , datum, , jak soud zjistil z podacího lístku.

12. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne , datum, , jak soud zjistil z podacího lístku.

13. Žalovaná tedy jako vydlužitelka uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o úvěru, na jejímž základě , právnická osoba, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, , odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši , částka, , celkem , částka, , a to v 21 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná jako vydlužitelka dále uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o úvěru, na jejímž základě , právnická osoba, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, , odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši , částka, , celkem , částka, , a to v 24 měsíčních splátkách po , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne , datum, , , právnická osoba, postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smluv o úvěru uzavřených dne , datum, a dne , datum, se žalovanou. , právnická osoba, dopisem ze dne , datum, postoupení těchto pohledávek oznámila žalované. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne , datum, .

14. Z tabulek umoření ze dne , datum, , z listin označených za zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne , datum, a ze dne , datum, , z potvrzení o zaměstnání ze dne , datum, , z potvrzení o přechodném pobytu žalované ani z občanského průkazu žalované soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

15. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část.16. , právnická osoba, a žalovaná podle čl. 10 odst. 10.2. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, na které odkazovaly smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, a dne , datum, , zvolily pro závazkový právní poměr založený touto smlouvou právo České republiky.

17. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

19. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

20. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

21. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

26. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, sdělila žalovaná, na základě dokladů označených v nabídce žalované na uzavření této smlouvy (zákaznické kartě), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaná v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) uvedla. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

27. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, nespoléhala jen na sdělení žalované obsažené v nabídce na uzavření této smlouvy (zákaznické kartě) a že listiny, které předložila, jejímu sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

28. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom byla povinna uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Z uvedeného důvodu v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v , právnická osoba, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, že listiny, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o zápůjčce.

29. Mimoto i v rovině vlastních skutkových tvrzení žalobkyně její právní předchůdkyně vůbec neprověřila údaje o pravidelných výdajích žalované uvedené v nabídce žalované na uzavření smlouvy o úvěru. Přitom již poměrně nízká částka těchto výdajů k takovému prověření přímo vybízela. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila ani údaj o příjmech dalších osob v rodinné domácnosti žalované, ačkoli z něj při posouzení úvěruschopnosti žalované zjevně vycházela. Nemohla tak dobře zjistit, zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.

30. Žalovaná před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši , částka, čistého měsíčně. Další příjmy osob v rodinné domácnosti dosahují , částka, měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí , částka, a nemá žádné dluhy, s výjimkou dluhu podle smlouvy o úvěru, kterou s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne , datum, . Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

31. Z pracovní smlouvy, kterou žalovaná jako zaměstnankyně uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zaměstnavatelkou, soud zjistil, že jako druh práce ujednaly dělnice, jako den nástupu do práce , datum, a jako místo výkonu práce , adresa, .

32. Z vyúčtování mzdy žalované za období února 2021 soud zjistil, že žalovaná v tomto období dosáhla mzdy ve výši , částka, čistého.

33. Z vyúčtování mzdy žalované za období března 2021 soud zjistil, že žalovaná v tomto období dosáhla mzdy ve výši , částka, čistého.

34. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, prověřila údaj o příjmu žalované, avšak vůbec neprověřila údaje o příjmu ostatních osob v rodinné domácnosti žalované ani o pravidelných výdajích žalované uvedené v nabídce žalované na uzavření smlouvy o zápůjčce. I v tomto případě přitom stále nápadně nízká výše těchto výdajů přímo vybízela k prověření.

35. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by , právnická osoba, splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

36. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

37. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

38. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

39. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřených smluv o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

40. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

41. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

42. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

43. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12).

44. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C679/18).

45. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

46. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

47. Smlouvy o zápůjčce, které žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne , datum, a dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

48. Podle čl. 28 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) tímto nařízením není dotčeno použití mezinárodních úmluv, jejichž stranou je jeden nebo více členských států ke dni přijetí tohoto nařízení a které stanoví kolizní normy pro mimosmluvní závazkové vztahy.

49. Souvisí-li mimosmluvní závazkový vztah, který vzniká z bezdůvodného obohacení, včetně úhrady neexistujícího dluhu, s již existujícím vztahem mezi stranami, jako například smluvním vztahem nebo vztahem vyplývajícím z civilního deliktu, který úzce souvisí s tímto bezdůvodným obohacením, je podle čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) rozhodným právem právo, kterým se řídí uvedený existující vztah.

50. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

51. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

52. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

53. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

54. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

55. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, na jistině (, částka, – , částka, ).

56. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, na jistině (, částka, – , částka, ).

57. Splatnost těchto pohledávek se pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do , datum, . Naopak oznámení o postoupení těchto pohledávek žalobkyni ze dne , datum, jejich splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila , právnická osoba, v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávek pozbyla právní postavení jejich věřitelky.

58. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).

59. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaná však ani skutkově netvrdila, že není přiměřené jejím možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném žalobkyní ve výzvě ze dne , datum, , a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.

60. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do 2 782, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 0, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

61. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

62. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 92 % a žalovaná v rozsahu 8 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky ve výši 2 782, , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 84 %. Náklady řízení, které žalobkyně platila, spočívají v soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši , částka, . Náklad na zastupování žalobkyně advokátem soud nemá za účelně vynaložený. Zástupce žalobkyně je totiž zároveň akcionářem žalobkyně, jak vyplývá z notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. NZ 2548/2020 a N 1539/2020. Jeho prostřednictvím je ostatně se žalobkyní propojena i společnost, ve který její zástupce vykonává advokacii. Poměr mezi žalobkyní a jejím zástupcem se tedy neomezoval jen na poskytování právní pomoci, nýbrž zástupce žalobkyně prosazoval v řízení vlastní, třeba jen zprostředkovaný zájem na jeho výsledku. Úspěch žalobkyně v projednávané věci se příznivě projeví v jejích hospodářských poměrech, a v důsledku toho i v majetku zástupce žalobkyně, který je jejím akcionářem, protože hospodářské poměry žalobkyně se odrážejí i v hodnotě účastnických cenných papírů, které emitovala, a v právech s nimi spojených, zejména v právu na podíl na zisku. Taková míra vlastního zájmu zástupce žalobkyně na výsledku řízení se však vymyká postavení zástupce účastníka řízení. Kdyby v poměrech projednávané věci měla mít žalobkyně právo i na náhradu za odměnu za zastoupení advokátem a jeho hotové výdaje, šlo by ve skutečnosti jen o rozmnožování jejího zisku. Z tohoto důvodu se náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně advokátem nejeví jako účelné. Tento závěr se neprosadí pouze v poměru k dvěma paušálním náhradám hotových výdajů (výzva k plnění ze dne , datum, a žaloba) po , částka, (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů), neboť na ně by žalobkyni vzniklo právo i v případě, že by se nedala v řízení zastoupit advokátem (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 1 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Naopak by žalobkyni – kdyby se byla nedala zastoupit – nevzniklo právo na náhradu za daň z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení, které žalobkyně (účelně) platila, tak činí , částka, . Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 90 %, tj. , částka, . Náklad na podání žalobkyně ze dne , datum, soud rovněž nepovažuje za účelně vynaložený, neboť jím doplnila skutková tvrzení a důkazní prostředky, které měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).