Okresní soud v Kolíně · Rozsudek

19 C 255/2025

č. j. 19 C 255/2025-50

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-11-11 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKO:2025:19.C.255.2025.1

Citované zákony (1)

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: B2 Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená Jméno Zástupce , advokátem, sídlem Anonymizováno – Anonymizováno , Anonymizováno / Anonymizováno , PSČ Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované A , bydlištěm Anonymizováno Anonymizováno , Jméno žalované B Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozená dne Datum narození žalované A o zaplacení 30 163, 49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 949, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 5 949, , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 24 981, , částka, s úrokem ve výši 11, 75 % p.a. z částky 12 016, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 6 066, , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 30 163, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou , právnická osoba, přenechala žalované , částka, a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, , a to v 78 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. Nato , právnická osoba, své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši 23 163, , částka, , z toho 12 016, , částka, na jistině a 11 146, , částka, na „poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 11, 75 % p.a. z částky 12 016, , částka, za období od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši za období do , datum, , tj. 768, , částka, , a dále v zákonné výši 11, 75 % p.a. z částky 12 016, , částka, od , datum, do zaplacení. Dále má žalobkyně za žalovanou pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , z níž se po žalované domáhá pouze , částka, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z výpisu , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO , IČO, , ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti , právnická osoba, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by , právnická osoba, přenechala žalované , částka, . V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši , částka, měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí , částka, a splácí jiný dluh vůči , právnická osoba, ve splátkách po , částka, měsíčně. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně vyúčtování mzdy.

5. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou , právnická osoba, jako zapůjčitelka uzavřela dne , datum, se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že , právnická osoba, přenechala žalované , částka, a žalovaná se zavázala je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, , odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to v 78 týdenních splátkách po , částka, . Podpisem této smlouvy žalovaná potvrdila převzetí předmětu zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

6. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, na které odkazovala uzavřená smluva o zápůjčce, soud zjistil, že se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně, ocitne-li se v prodlení s plněním ujednaných splátek (čl. 6 odst. 6.1. smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvami o zápůjčce, které se žalovanou uzavřela dne , datum, (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi , právnická osoba, a žalobkyní nastaly zaplacením úplaty za postoupení pohledávek (čl. II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek).

8. Z dopisu , právnická osoba, žalované ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávek založených smlouvou o zápůjčce, kterou se žalovanou uzavřela dne , datum, , žalobkyni a vyzvala ji k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto vyrozumění žalované. Toto vyrozumění žalované odeslala dne , datum, , jak vyplývá z podací stvrzenky.

9. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu žalobkyně odeslala žalované dne , datum, , jak vyplývá z podací stvrzenky.

10. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.

11. Žalovaná tedy jako vydlužitelka uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou , právnická osoba, přenechala žalované , částka, a žalovaná se zavázala je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, , odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to v 78 týdenních splátkách po , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne , datum, , , právnická osoba, postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, se žalovanou. , právnická osoba, dopisem ze dne , datum, postoupení těchto pohledávek oznámila žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k jejich splnění dopisy ze dne , datum, a ze dne , datum, .

12. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

13. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

16. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

17. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

22. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, sdělila žalovaná, na základě dokladů označených v nabídce žalované na uzavření této smlouvy (zákaznické kartě), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaná v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) uvedla. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

23. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, nespoléhala jen na sdělení žalované obsažené v nabídce na uzavření této smlouvy (zákaznické kartě) a že listiny, které předložila, jejímu sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

24. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom byla povinna uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru).

25. Mimoto i v rovině vlastních skutkových tvrzení žalobkyně její právní předchůdkyně vůbec neprověřila o pravidelných výdajích žalované uvedené v nabídce žalované na uzavření smlouvy o úvěru. Přitom již poměrně nízká částka těchto výdajů, jakož i okolnost, že žalovaná měla již v době uzavření smlouvy o zápůjčce vůči právní předchůdkyni žalobkyně jiný dluh, k takovému prověření přímo vybízely. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nemohla dobře zjistit, zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Soud proto zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem svědkyně , jméno FO, , která zastupovala právní předchůdkyni žalobkyně při uzavření smlouvy o zápůjčce. I kdyby totiž svědkyně vypověděla, že obsah listin, které žalovaná před uzavřením smlouvy o zápůjčce předložila právní předchůdkyni žalobkyně, odpovídal jejímu sdělení o výši dosahovaného příjmu, nezměnilo by to nic na závěru, že , právnická osoba, nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

26. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

27. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

28. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřených smluv o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

30. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

31. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

32. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

33. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12).

34. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C679/18).

35. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

36. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

37. Smlouva o zápůjčce, kterou žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

38. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

39. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

40. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

41. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

42. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

43. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila 8 057, , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5 949, , částka, na jistině (, částka, – 8 057, , částka, ).

44. Splatnost této pohledávky se pojí s výzvou žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do , datum, .

45. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 5 949, , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).

46. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaná však ani skutkově netvrdila, že není přiměřené jejím možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném žalobkyní ve výzvě ze dne , datum, , a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.

47. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do 24 981, , částka, s úrokem ve výši 11, 75 % p.a. z částky 12 016, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 6 066, , částka, od , datum, do zaplacení.

48. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

49. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 19 % a žalovaná v rozsahu 81 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 5 949, , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 24 981, , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 62 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.