19 C 256/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované narozená dne datum o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 21 722, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba], poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba] vrátit společně s úrokem ve výši 25, 85 % p.a., a to ve třinácti měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. V důsledku prodlení žalované se splněním pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků vzniklo [právnická osoba] též právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba], sídlem [adresa] (po změně sídla [obec], [ulice a číslo], PSČ [PSČ]), [IČO], jako kupující uzavřely dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k části závodu [právnická osoba], k níž náležely i pohledávky za žalovanou založené uzavřenou smlouvou o úvěru. [právnická osoba], tyto pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši [částka], z toho [částka] na pohledávce na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 266, [částka] na„ poplatku“ za správu úvěru a 561, [částka] na„ poplatku“ za hotovostní výběr splátek, jejichž příslušenstvím je úrok za období do [datum] ve výši [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši 9 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 2 151, [částka], a od [datum] do zaplacení a dále náklady na vymáhání pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, ve výši [částka] za výzvy žalobkyně žalované ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] a za návštěvy žalované dne [datum] a dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná je státní příslušnicí Slovenské republiky.

4. Žalovaná měla v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

5. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě by [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. V nabídce na uzavření smlouvy o úvěru uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši [částka] měsíčně a je příjemkyní dávky důchodového pojištění ve výši [částka] měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí [částka] a ostatní výdaje [částka]. Žalovaná předložila společnosti [právnická osoba] pracovní smlouvu, vyúčtování mzdy, výpis z účtu a výpis z katastru nemovitostí.

6. Ze smlouvy o úvěru, kterou společnosti [právnická osoba] jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovanou jako úvěrovanou, soud zjistil, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] (čl. I odst. 1 smlouvy o úvěru) a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši 25, 85 % p.a.,„ poplatek za uzavření smlouvy“ ve výši [částka],„ poplatek za správu úvěru“ ve výši [částka] a odměnu za výběr splátek ve výši [částka] (čl. II. odst. 1, 2, 3 a 4 smlouvy o úvěru), celkem tedy [částka] (čl. III. odst. 1 smlouvy o úvěru), a to ve třinácti měsíčních splátkách po [částka] (čl. III. odst. 2 smlouvy o úvěru). V případě prodlení s plněním ujednaných splátek se žalovaná zavázala zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně (čl. V. odst. 4 smlouvy o úvěru). Podpisem smlouvy o úvěru žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala peněžní prostředky ve výši [částka] (čl. I. odst. 2 smlouvy o úvěru). Podle čl. VIII. odst. 1 smlouvy o úvěru žalovaná„ vzala na vědomí“, že pohledávky za žalovanou založené smlouvou o úvěru jsou zastaveny ve prospěch [právnická osoba], sídlem [adresa] (před změnou sídla [obec], [ulice a číslo], PSČ [PSČ]), [IČO].

7. Z notářského zápisu sepsaného notářkou [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], sp. zn. NZ [číslo] a N 842/2018, soud zjistil, že [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba], jako kupující uzavřely dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k části závodu [právnická osoba] označené jako divize spotřebitelských úvěrů.

8. Ze smlouvy o prodeji části závodu, kterou dne [datum] uzavřely [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba], soud zjistil, že k převáděné části závodu náležely i pohledávky za žalovaným založené smlouvou o úvěru ze dne [datum], jak vyplývá ze seznamu smluv o úvěru.

9. Z výpisu [právnická osoba], z obchodního rejstříku soud zjistil, že byl zveřejněn údaj, že [právnická osoba], uložila doklad o koupi závodu do sbírky listin obchodního rejstříku.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba], postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvou o úvěru ze dne [datum] (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba], a žalobkyní měly nastat v okamžiku zaplacení úplaty za postoupení pohledávek (čl. II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek).

11. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti [právnická osoba] dne [datum] úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

12. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne [datum], jak soud zjistil z poštovního podacího archu.

13. Žalovaná tedy jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši 25, 85 % p.a.,„ poplatek za uzavření smlouvy“ ve výši [částka],„ poplatek za správu úvěru“ ve výši [částka] a odměnu za výběr splátek ve výši [částka], a to ve třinácti měsíčních splátkách po [částka] Tyto pohledávky utvrdily smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalované s jejich splněním. [právnická osoba] žalované oznámila, že pohledávky založené touto smlouvou zastavila ve prospěch [právnická osoba] Dne [datum] [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba], jako kupující uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k části závodu [právnická osoba] označené jako divize spotřebitelských úvěrů. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba], postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] se žalovanou. Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek nastaly zaplacením úplaty za jejich postoupení. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne [datum].

14. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z předpisu splátek ze dne [datum], z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], ani z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu ze dne [datum], soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů žalobkyně žalované ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], protože žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 2. 11. 2021, č.j. 19 C 256/2021 – 16, nepředložila doklad o jejich doručení žalované.

15. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] 2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. 16. [právnická osoba] a žalovaná v uzavřené smlouvě o úvěru zvolily pro závazkový právní poměr založený touto smlouvou právo České republiky. Rozhodným hmotným právem pro závazkový právní poměr účastnic řízení je tedy právo České republiky.

17. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

20. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

21. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout [právnická osoba] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]). 26. [právnická osoba] prověřila údaje, které jí o svých příjmech sdělila žalovaná, na základě vyúčtování mzdy za období srpna 2017 a rozhodnutí Sociální pojišťovny ze dne [datum], z něhož soud zjistil, že údaje žalované o výši jejích příjmů, které sdělila společnosti [právnická osoba] před uzavřením smlouvy o úvěru, odpovídaly skutečnosti.

27. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaná dosáhla výkonem závislé práce za období července 2017 mzdy ve výši [částka]. Výše nákladů na spotřebu elektřiny dosáhla [částka]. 28. [právnická osoba] se tedy co do údajů o výdajích žalovaného spokojila s ověřením dílčího výdaje na cenu za sdružené služby dodávky elektřiny, z něhož není ani patrné, jakého období se týká. Ostatní údaje o pravidelných výdajích žalované neprověřila. Bez údajů o pravidelných výdajích žalované přitom [právnická osoba] sotva mohla usoudit na její schopnost splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr.

29. Mimoto z pracovní smlouvy, kterou žalovaná uzavřela dne [datum], vyplývá, že se zaměstnavatelem ujednala pracovní poměr jen na dobu do [datum], tj. před splatností první z celkem třinácti ujednaných měsíčních splátek. Přestože šlo o hlavní zdroj příjmů žalované a právní předchůdkyně žalobkyně z něj vycházela při posouzení schopnosti žalované plnit ujednané splátky, nezjišťovala, zda a jaký zdroj příjmů bude mít žalovaná v období po [datum], tj. právě v době, kdy měla započít s plněním ujednaných splátek. Posouzení úvěroschopnosti žalované, které vychází z příjmu, o kterém právní předchůdkyně žalobkyně již v době před uzavření smlouvy o úvěru věděla, že jej žalovaná pozbude nebo alespoň může pozbýt ještě před splatností prvé z ujednaných splátek, je proto bezcenné.

30. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by [právnická osoba] splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

31. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

32. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

33. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

34. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti [právnická osoba] před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

35. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

36. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

37. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

38. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

39. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

40. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

41. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

42. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] jako úvěrující, je tedy neplatná, protože [právnická osoba] porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

43. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

44. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

45. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

46. Podle § 2177 odst. 1 o.z. koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

47. Podle § 2183 o.z. ustanovení tohoto pododdílu se obdobně použijí i na jiné převody vlastnického práva k závodu a na prodej nebo jiný převod části závodu tvořící samostatnou organizační složku.

48. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

49. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 50. [právnická osoba] proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o úvěru ze dne [datum], tj. ve výši [částka].

51. Žalobkyně přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 2. 11. 2021, č.j. 19 C 256/2021 – 16, skutkově netvrdila, zda, kdy a na základě čeho zaniklo zástavní právo [právnická osoba] k pohledávkám za žalovanou, které měla založit smlouva o úvěru ze dne [datum]. Navrhla pouze, aby soud provedl důkaz výpisem z rejstříku zástav, z něhož vyplývá, že pohledávky [právnická osoba] nejsou podle stavu zápisů v rejstříku zástav předmětem zástavního práva. Žalobkyně však potud přehlíží, že zástavní právo k pohledávce může vzniknout i bez jeho zápisu do rejstříku zástav (§ 1335 odst. 2 o.z.). Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí dostat ani poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.

52. Podle § 1335 odst. 1 věta první o.z. zastavit lze pohledávku, kterou lze postoupit jinému.

53. Podle § 1335 odst. 2 o.z. zástavní právo k pohledávce vznikne účinností zástavní smlouvy, ledaže je ujednána pozdější doba, účinky vůči dlužníku zastavené pohledávky však zástavní právo nabývá, až mu je zástavní dlužník oznámí nebo zástavní věřitel prokáže. To neplatí, pokud si strany ujednaly zápis zástavního práva do rejstříku zástav.

54. Podle § 1336 odst. 1 o.z. před splatností zajištěného dluhu může dlužník plnit na zastavenou pohledávku jen nedílně zástavnímu věřiteli i zástavnímu dlužníku. Každý z nich má právo žádat, aby dlužník plnění uložil ve prospěch jich obou do úschovy u třetí osoby; nedohodnou-li se zástavní věřitel a zástavní dlužník o schovateli, určí ho na návrh některé ze stran soud. Dospěje-li zajištěný dluh, vydá schovatel zástavnímu věřiteli vše potřebné k jeho uspokojení.

55. Je-li zajištěný dluh splatný, má zástavní věřitel podle § 1336 odst. 2 o.z. právo, aby dlužník zastavené pohledávky plnil jen jemu; uplatní-li je, podá o tom zprávu věřiteli zastavené pohledávky. Nestala-li se zastavená pohledávka ještě splatnou, má zástavní věřitel právo, aby mu byla postoupena.

56. V řízení nevyšlo najevo, že by dluh [právnická osoba] vůči [právnická osoba] zajištěný zástavním právem již dospěl, a [právnická osoba] tak byla oprávněna namísto obligačního věřitele žádat splnění zastavené pohledávky. Před splatností dluhu zajištěného zástavním právem však může dlužník (poddlužník) plnit na zastavenou pohledávku jen nedílně zástavnímu věřiteli a zástavnímu dlužníku (obligačnímu věřiteli). I kdyby tedy žalobkyně vskutku nabyla zastavenou pohledávku za žalovanou, nemohla by se jejího splnění vůči žalované domáhat bez souhlasu zástavní věřitelky.

57. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl.

58. Plně procesně úspěšné žalované přísluší právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Se zřetelem k tomu, že jí však v projednávané věci nevznikly náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.