19 C 257/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 16 750, 57 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 524, 86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 5 524, 86 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 11 476, 63 Kč s úrokem ve výši 29 % z částky 16 750, 57 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 16 750, 57 Kč od [datum] do [datum] a z částky 11 225, 71 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 16 750, 57 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy [právnická osoba]), sídlem [adresa], [IČO] dne [datum] se žalovanou ujednala povinnost umožnit žalované až do výše 13 000 Kč výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovanou, ač pro to není na účtu dostatek peněžních prostředků, a žalovaná se zavázala takto poskytnuté peněžní prostředky [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy [právnická osoba]), vrátit spolu s úrokem ve výši 21, 99 % p.a.. V důsledku porušení povinností žalované záporný zůstatek na účtu, který pro ni [právnická osoba], vedla, překročil ujednanou částku ve výši 13 000 Kč a dosáhl 16 750, 57 Kč [právnická osoba], proto dopisem ze dne [datum] prohlásila tento dluh za splatný jako celek. Pohledávky založené smlouvou o úvěru [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni, která se tak stala jejich věřitelkou. Žalobkyně má proto za žalovanou pohledávku v celkové výši 16 750, 57 Kč, jejímž příslušenstvím je úrok ve výši 29 % z částky 16 750, 57 Kč od [datum] do zaplacení, z prodlení v zákonné výši 8, 05 % z částky 16 750, 57 Kč od [datum] do [datum], tj. 250, 92 Kč, a od [datum] do zaplacení. Žalovaná tyto dluhy nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně k jejich splnění ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o účtu, kterou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum], soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vést pro žalovanou od [datum] účet.

4. Z nabídky žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nabídla [právnická osoba], uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě by se [právnická osoba], zavázala umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, který [právnická osoba], pro žalovanou vedla, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše 10 000 Kč a žalovaná by se zavázala [právnická osoba], takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s ujednaným úrokem.

5. Z listiny označené za dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], a žalovaná ujednaly zvýšení částky, do které se [právnická osoba], zavázala umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, který [právnická osoba], pro žalovanou vedla, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, na 13 000 Kč, výši úroku ujednaly na 21, 99 % p.a. a výši„ poplatku“ za poskytnutí peněžních prostředků na 29 Kč měsíčně. [právnická osoba], měla mít dále právo na smluvní pokutu ve výši 600 Kč, ocitne-li se žalovaná v prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků a [právnická osoba], ji upomene o splnění tohoto dluhu, a ve výši 300 Kč v případě, že se žalovaná ocitne se v prodlení se splnění tohoto dluhu a [právnická osoba], ji vyzve k jeho splnění jako celku.

6. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že [právnická osoba], poprvé žalované umožnila výběr hotovosti z účtu, který pro ni vedla, dne [datum]. Záporný zůstatek na tomto účtu činil ke dni [datum] částku – 16 750, 57 Kč. Za období od [datum] do [datum] jej žalobkyně zatížila poplatky, smluvními pokutami a úrokem v celkové výši 11 225, 71 Kč.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], že [právnická osoba], žalované oznámila postoupení pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru uzavřená se žalovanou, žalobkyni. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

8. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které je předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně žalované odeslal týž den, jak soud zjistil z podacího lístku. 9. [právnická osoba], jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná tedy dne [datum] uzavřely smlouvu o úvěru, kterou se [právnická osoba], jako úvěrující zavázala, že umožní žalované jako úvěrované až do výše 10 000 Kč výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovanou, ač pro to není na účtu dostatek peněžních prostředků, a žalovaná se zavázala takto poskytnuté peněžní prostředky [právnická osoba], vrátit spolu s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. Částku, do které se [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky, pak na základě dohody ze dne [datum] zvýšily na 13 000 Kč [právnická osoba], na základě smlouvy o úvěru umožnila žalované výběr hotovosti a provedla převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovanou, ač k tomu nebyl na tomto účtu dostatek peněžních prostředků, a to v rozsahu 5 524, 86 Kč (16 750, 57 Kč – 11 225, 71 Kč).

10. Z úrokového lístku účinného od 26. 8. 2015, ze sazebníku poplatků účinného od 16. 11. 2015, ze sazebníku poplatků účinného od 1. 12. 2016, ze základních produktových podmínek účinných od [datum], z výpisu z úvěrového účtu ani ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů [právnická osoba], žalované ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], protože žalobkyně i přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 13. 5. 2022, č.j. 19 C 135/2022 – 50, a poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že je právní předchůdkyně žalobkyně doručila žalované.

11. Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se podle § 2665 o.z. přiměřeně ustanovení o úvěru.

12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 6 odst. 1 věta první zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu.

15. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

17. Není-li prokázán opak, má se podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnil.

18. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout [právnická osoba], úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

19. Jak vyplývá z nabídky žalované ze dne [datum], žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru sdělila právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši 10 000 Kč čistého. Nemá žádné výdaje ani jiné dluhy. Celkové příjmy osob v rodinné domácnosti žalované činí 40 000 Kč.

20. Právní předchůdkyně žalobkyně údaj o příjmu žalované prověřila na základě výpisu z účtu vedeného pro žalované. Naopak zjištění jejích výdajů nahradila„ odhadem“ založeným na životním minimu a statistických údajích o„ rodinných rozpočtech“, aniž prověřila, zda a jaké skutečné pravidelné výdaje žalovaná má. Přihlédla pouze k tomu, že žalovaná má vůči ní jiný dluh, který plní ve splátkách po 1 153, 07 Kč měsíčně. Přitom žalovaná v nabídce na uzavření smlouvy uvedla, že nemá žádné dluhy, tj. ani dluhy vůči právní předchůdkyni žalobkyně, stejně jako uvedla, že nemá žádné výdaje. Již tento údaj sám o sobě se musel právní předchůdkyni žalobkyně jevit jako natolik nepravděpodobný, že přímo vybízel k jeho prověření požadavkem na předložení dokladů. Právní předchůdkyně žalobkyně však nezjišťovala ani způsob, jakým žalovaná zajišťuje svou bytovou potřebu ani počet osob v rodinné domácnosti žalované. Ostatně právní předchůdkyně žalobkyně i v rovině vlastních skutkových tvrzení žalobkyně neprověřovala rovněž údaj o celkové výši příjmů osob v rodinné domácnosti žalované, ačkoli z něj při posuzování úvěruschopnosti žalované zjevně vycházela, pokud se jí zavázala poskytnout peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč při příjmu žalované ve výši 10 000 Kč čistého měsíčně. Bez znalosti pravidelných výdajů žalované i celkových příjmů a výdajů osob v rodinné domácnosti žalované nebylo možné zjistit, zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.

21. Z toho vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně – s výjimkou jiného dluhu žalované vůči právní předchůdkyni žalobkyně – vůbec neprověřila údaje, které jí žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru sdělila o svých výdajích, ani údaje o příjmech ostatních osob v rodinné domácnosti žalované. Již z tohoto důvodu nemohla právní předchůdkyně žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované.

22. Žalobkyni se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.

23. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

24. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

25. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

27. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

28. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

29. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

30. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

31. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

32. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

33. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

34. Smlouva o úvěru, kterou účastnice řízení uzavřely dne [datum], je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

35. V důsledku neplatnosti smlouvy úvěru nemá význam skutkové tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalované před zvýšením spotřebitelského úvěru podle dohody o změně smlouvy o úvěru ze dne [datum]

36. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

37. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

38. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

39. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

40. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

41. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši 5 524, 86 Kč. Věřitelkou této pohledávky se v důsledku jejího postoupení stala žalobkyně.

42. Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky 5 524, 86 Kč od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Počátek prodlení žalované se pojí s výzvou žalobkyně ze dne [datum] ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení projednávané věci. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení úroku z prodlení jen ve výši 8, 05 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

43. Soud žalobu ze stejných důvodů naopak zamítl, pokud se žalobkyně domáhala po žalované částky převyšující 5 524, 86 Kč, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 11 476, 63 Kč (17 001, 49 Kč – 5 524, 86 Kč) s úrokem ve výši 29 % z částky 16 750, 57 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 16 750, 57 Kč od [datum] do [datum] a z částky 11 225, 71 Kč od [datum] do zaplacení.

44. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

45. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měl v projednávané věci úspěch v rozsahu 32 % a žalovaná v rozsahu 68 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 5 524, 86 Kč, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 11 476, 63 Kč s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 36 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.