19 C 259/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného narozený dne datum o zaplacení 9 425, částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 11 140, částka s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 9 425, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum s právnická osoba, sídlem adresa, IČO, jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě právnická osoba, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit společně s úrokem ve výši 25, 85 % p.a.„ poplatkem“ za uzavření smlouvy ve výši částka,„ poplatkem“ za správu úvěru ve výši částka a odměnou za hotovostní výběr splátek ve výši částka, a to ve třinácti měsíčních splátkách po částka. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. V důsledku prodlení žalovaného se splněním pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků vzniklo právnická osoba též právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky částka od datum do datum, tj. 3 545, částka právnická osoba jako prodávající a právnická osoba, sídlem adresa (po změně sídla obec, ulice a číslo, PSČ PSČ), IČO, jako kupující uzavřely dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k části závodu právnická osoba, k níž náležely i pohledávky za žalovaným založené uzavřenou smlouvou o úvěru. právnická osoba, tyto pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši částka, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 9, 75 % p.a. z částky částka od datum do datum, tj. 947, částka, a od datum do zaplacení a dále náklady na vymáhání pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, ve výši částka za výzvy žalobkyně žalovanému ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum a za návštěvy žalovaného dne datum, dne datum, dne datum, dne datum a dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum s právnická osoba jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě právnická osoba poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši 25, 85 % p.a. a„ poplatek“ za uzavření smlouvy ve výši částka,„ poplatek“ za správu úvěru ve výši částka a odměnu za hotovostní výběr splátek ve výši částka, a to ve třinácti měsíčních splátkách po částka Tyto pohledávky utvrdili smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalovaného s jejich splněním. právnická osoba žalovanému oznámila, že pohledávky založené touto smlouvou zastavila ve prospěch právnická osoba Toto zástavní právo zaniklo dne datum. Dne datum právnická osoba jako prodávající a právnická osoba, jako kupující uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k části závodu právnická osoba označené jako divize spotřebitelských úvěrů. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne datum, právnická osoba, postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne datum se žalovaným. Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek nastaly zaplacením úplaty za jejich postoupení. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne datum.

4. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právnická osoba úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů) je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo). 5. právnická osoba prověřila údaje, které jí o svých příjmech a výdajích sdělil žalovaný, na základě mzdového výměru ze dne datum, vyúčtování mzdy za období od listopadu 2017 do ledna 2018 a dokladu sdruženého inkasa plateb obyvatelstva za období března 2018. Z těchto dokladů vyplývalo, že žalovaný dosahuje výkonem závislé práci výdělku ve výši přibližně částka čistého měsíčně a některé výdaje rodinné domácnosti žalovaného na bydlení činí částka. Žalovaný uvedl, že jeho pravidelné výdaje dosahují částky částka měsíčně.

6. Žalobkyně skutkově tvrdila, že vůči žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení. Opomněla však skutkově tvrdit, zda a jak právnická osoba prověřovala způsob plnění dosavadních dluhů žalovaného (§ 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru). I kdyby právnická osoba zjišťovala, zda insolvenční soud zjistil úpadek žalovaného, nedostačovalo by to samo o sobě ke splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Je tomu tak proto, že by si poskytovatel informace z negativního registru klientských informací měl opatřit v zásadě vždy, výjimku snad lze hledat jedině v případech, kdy si poskytovatel ze všech okolností je jist, že spotřebitel v úpadku v podstatě být nemůže (příjmení, J., příjmení, L., příjmení, P., příjmení, L., příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, k § 86). O takový případ úplné jistoty však v projednávané věci nejde.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy sice porovnala příjem a některé pravidelné výdaje žalovaného, avšak nezabývala se tím, zda žalovaný měl jiné dluhy ani způsobem jejích plnění. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by právnická osoba splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

8. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právnická osoba před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

9. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

10. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

11. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

12. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

13. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

14. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

15. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

16. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum s právnická osoba jako úvěrující, je tedy neplatná, protože právnická osoba porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. 17. právnická osoba proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání (§ 2991 a § 2293 o.z.) ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne datum, tj. ve výši částka. Tuto pohledávku v důsledku koupě části závodu právnická osoba (§ číslo odst. 1 a § 2183 o.z.) a postoupení pohledávky (§ 1879 o.z.) měla nabýt žalobkyně. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, je zřejmé, že zde již v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi právnická osoba, a žalobkyní nebyl žádný dluh, jemuž by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně po žalovaném podle smlouvy o úvěru ze dne datum domáhá.

18. Žalobkyně skutkově tvrdila, že právnická osoba provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak nenavrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést žádný důkazní prostředek. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

19. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

20. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

21. Plně procesně úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladu řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).