19 C 280/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 493, 52 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 546, 99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 4 546, 99 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 13 779, 10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 8 215, 38 Kč od [datum] do [datum] a z částky 3 668, 39 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 12 493, 52 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba], poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba], vrátit společně s úrokem ve výši 1 155 Kč, odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, odměnou za vyhodnocení úvěru ve výši 1 107 Kč a odměnou za výběr splátek v hotovosti ve výši 2 160 Kč, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. V důsledku prodlení žalované se splněním pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků vzniklo [právnická osoba], též právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky 8 215, 38 Kč od [datum] do [datum], tj. 1 881, 32 Kč [právnická osoba], pohledávky založené smlouvou o úvěru uzavřenou se žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši 12 493, 52 Kč, z toho 8 215, 38 Kč na pohledávce na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 540, 28 Kč na úroku, 3 913, 51 Kč na„ poplatku“ za poskytnutí úvěru (úroku), 742, 20 Kč na„ poplatku“ za vyhodnocení úvěru, 1 437, 62 Kč na„ poplatku“ za hotovostní výběr splátek a 1 881, 32 Kč na smluvní pokutě za prodlení žalované s vrácením poskytnutých peněžních prostředků, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 15 % p.a. z částky 8 215, 38 Kč od [datum] do [datum], tj. 773, 15 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši 11, 75 % p.a. z částky 8 215, 38 Kč od [datum] do [datum], tj. 605, 63 Kč, a od [datum] do zaplacení a dále náklady na vymáhání pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, ve výši 217 Kč za návštěvu žalované dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z výpisu [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že [právnická osoba], je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti [právnická osoba], uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě by [právnická osoba], poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. V nabídce na uzavření smlouvy o úvěru uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši 16 098 Kč měsíčně. Dále uvedla, že její výdaje na bydlení dosahují 3 000 Kč měsíčně, na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 860 Kč měsíčně, výživné a srážky ze mzdy žalované činí 2 124 Kč měsíčně a splátky jiných dluhů 664 Kč měsíčně. Svou bytovou potřebu uspokojuje nájemním bydlením. Žalovaná předložila společnosti [právnická osoba], pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy žalované.

5. Ze smlouvy o úvěru, kterou společnosti [právnická osoba], jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovanou jako úvěrovanou, soud zjistil, že se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba], vrátit a zaplatit úrok ve výši 1 155 Kč, odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, odměnu za vyhodnocení úvěru ve výši 1 107 Kč a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši 2 160 Kč, celkem tedy 22 302 Kč, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po 1 593 Kč. V případě prodlení s plněním ujednaných splátek se žalovaná zavázala zaplatit [právnická osoba], smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně, nanejvýš však 500 Kč. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč.

6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, kterou dne [datum] uzavřely [právnická osoba], jako postupitelka a žalobkyně jako postupnice, soud zjistil, že ujednaly podmínky pro dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené v období do [datum] (§ 1 odst. 5 rámcové smlouvy). Žalobkyně se měla věřitelkou pohledávek postoupených podle dílčích smluv o postoupení pohledávek stát zaplacením úplaty za jejich postoupení (§ 5 rámcové smlouvy o postoupení pohledávek).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba], postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvou o úvěru, kterou se žalovanou uzavřela dne [datum] (čl. 3 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek).

8. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti [právnická osoba], úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

9. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne [datum], jak soud zjistil z poštovního podacího archu.

10. Žalovaná tedy jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba], poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba], vrátit a zaplatit úrok ve výši 1 155 Kč, odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, odměnu za vyhodnocení úvěru ve výši 1 107 Kč a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši 2 160 Kč, celkem 22 302 Kč, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po 1 593 Kč Tyto pohledávky utvrdily smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalované s jejich splněním, nanejvýš však 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba], postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] se žalovanou. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne [datum].

11. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z dohody o změně rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ani z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z výzvy žalobkyně žalované ze dne [datum], protože žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 10. 10. 2023, č.j. 19 C 280/2023 – 16, nepředložila doklad o jejím doručení žalované.

12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

15. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

16. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

21. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila údaje, které jí žalovaná sdělila o svých příjmech, jak vyplývá z potvrzení o zaměstnání ze dne [datum], z pracovní smlouvy ze dne [datum] a z vyúčtování mzdy žalované za období prosince 2020 až února 2021, avšak co do údajů o pravidelných výdajích žalované se spokojila – s výjimkou výše srážek ze mzdy prováděných k uspokojení jiných dluhů žalované – jen s jejím sdělením a nežádala o nich žádné doklady.

22. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru nespoléhala jen na sdělení žalované o jejích výdajích obsažená v nabídce na uzavření smlouvy o úvěru. Bez jejich znalosti přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

23. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

24. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

25. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

27. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

28. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

29. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

30. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

31. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

32. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

33. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

34. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], jako úvěrující, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

35. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

36. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

38. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

39. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

40. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o úvěru ze dne [datum], tj. ve výši 12 000 Kč. Tato pohledávka přitom před jejím postoupením žalobkyni nedospěla. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila 7 453, 01 Kč, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 4 546, 99 Kč na jistině (12 000 Kč – 7 453, 01 Kč). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do [datum].

41. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 4 546, 99 Kč od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně se však po žalované domáhala úroku z prodlení jen ve výši 11, 75 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

42. Žalobkyně skutkově tvrdila, že [právnická osoba], provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak nenavrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést žádný důkazní prostředek. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

43. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

44. Žalobkyni dále nemohlo vzniknout právo na„ náklady mimosoudního vymáhání“ ve výši 217 Kč za návštěvu žalované dne [datum]. Žalobkyně ani skutkově netvrdila, že snad žalovaná souhlasila s povinností poskytnout žalobkyni takové plnění a jednostranné právní jednání žalobkyně potud nemohlo žalovanou zavazovat.

45. Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Paušalizaci nákladů spojených s uplatněním pohledávky nelze – oproti očekávání žalobkyně – rozšiřovat na jiné právní poměry, a to ani cestou analogie zákona. Ostatním věřitelům tedy příslušejí náklady spojené s uplatněním jejich pohledávek ve skutečné výši (§ 513 o.z.).

46. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující 4 546, 99 Kč s příslušenstvím, tj. co do 13 779, 10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 8 215, 38 Kč od [datum] do [datum] a z částky 3 668, 39 Kč od [datum] do zaplacení.

47. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

48. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 25 % a žalovaná v rozsahu 75 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 4 546, 99 Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 13 779, 10 Kč s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 50 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.