19 C 280/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená JUDr. ing. Jméno Zástupce , advokátem, sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Jméno advokáta /8, PSČ Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 57 845, 29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 458, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně , částka, splatných vždy nejpozději k dvacátému dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém výrok I. tohoto rozsudku nabude právní moci, až do úplného zaplacení; v případě prodlení se splněním byť i jediné měsíční splátky ztrácí žalovaný výhodu splátek a dosud nesplněná část dluhu se stává bez dalšího splatnou.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 45 037, , částka, s úrokem ve výši 8 % p.a. z částky 23 804, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky 6 734, , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 57 845, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne , datum, s , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , IČO , IČO, , jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě , právnická osoba, ., poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je společnosti , právnická osoba, ., vrátit společně s úrokem ve výši , částka, , odměnou za uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru ve výši , částka, , odměnou za administrativní činnost a „vyhodnocení úvěrového případu“ ve výši , částka, a odměnou za inkaso splátek v hotovosti ve výši , částka, , celkem , částka, , a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. , právnická osoba, ., pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky ve výši 23 804, , částka, na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, ve výši , částka, na odměně za uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru, 3 264, , částka, na odměně za administrativní činnost a „vyhodnocení úvěrového případu“, 4 242, , částka, na odměně za inkaso splátek v hotovosti a , částka, na smluvní pokutě za prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků za období do , datum, , jejichž příslušenstvím je úrok za období do , datum, ve výši 2 511, , částka, , úrok ve výši 8 % p.a. z částky 23 804, , částka, od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši za období do , datum, ve výši 2 939, , částka, a úrok z prodlení v zákonné výši 12, 75 % p.a. z částky 24 766, , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě popřel, že by smlouvu o úvěru uzavřel jako podnikatel v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Právní předchůdkyně žalobkyně ve skutečnosti vůbec nezjišťovala, jakou podnikatelskou činnost žalovaný vyvíjí a k jakému záměru v rámci jeho podnikatelské činnosti má žalovaný poskytnuté peněžní prostředky použít. Namísto toho v uzavřené smlouvě o úvěru uvedla, že peněžní prostředky sice žalovanému poskytuje v souvislosti s jeho podnikatelskou činností, avšak bezúčelový hotovostní úvěr. Šlo proto ve skutečnosti o spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně však opomněla před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného, a proto je uzavřená smlouva o úvěru neplatná. Mimoto tato smlouva neobsahuje údaj roční procentní sazbě nákladů spotřebitelského úvěru. Ujednaná výše úroku, jakož i postih žalovaného pro případ prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků se jeví jako rozporné s dobrými mravy. Pro případ procesního úspěchu žalobkyně navrhl, aby soud se zřetelem k jeho majetkovým poměrům povolil splátky.

3. Z výpisu , právnická osoba, ., ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, ., je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze smlouvy o úvěru, kterou , právnická osoba, ., jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným, soud zjistil, že se společnost , právnická osoba, ., zavázala poskytnout žalovanému v souvislosti s podnikatelskou činností žalovaného peněžní prostředky ve výši , částka, jako bezúčelový hotovostní úvěr a žalovaný se zavázal je společnosti , právnická osoba, ., vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , „poplatek“ za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , „náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši , částka, a odměnu za výběr splátek ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po , částka, . Podpisem smlouvy o úvěru žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření jednal jako podnikatel v souvislosti se svou podnikatelskou činností a že převzal peněžní prostředky ve výši , částka, .

5. Z oznámení , právnická osoba, ., žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, ., vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do třiceti dnů od doručení této výzvy. Tuto výzvu , právnická osoba, ., doručila žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z obálky zásilky, která ji obsahovala.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, ., jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, ., postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvou o úvěru ze dne , datum, (čl. 1 odst. 1.1, čl. 2 a příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi , právnická osoba, ., a žalobkyní měly nastat v okamžiku zaplacení úplaty za postoupení pohledávek (čl. 5 odst. 5.1 smlouvy o postoupení pohledávek).

7. Z potvrzení o zaplacení úplaty ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti , právnická osoba, ., úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

8. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne , datum, , jak soud zjistil z podacího lístku.

9. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne , datum, s , právnická osoba, ., jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě , právnická osoba, ., poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, jako bezúčelový hotovostní úvěr a žalovaný se zavázal je společnosti , právnická osoba, ., vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , „poplatek“ za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , „náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši , částka, a odměnu za výběr splátek ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po , částka, . V uzavřené smlouvě o úvěru žalovaný prohlásil, že jedná jako podnikatel v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, ., jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne , datum, , , právnická osoba, ., postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, se žalovaným. Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek nastaly zaplacením úplaty za jejich postoupení. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne , datum, .

10. Z vyrozumění o zápisu do živnostenského rejstříku ze dne , datum, ani z čestného prohlášení žalovaného ze dne , datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

11. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

13. Podle § 421 odst. 2 o.z. má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

17. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

18. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Ve smlouvě o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný označili žalovaného kromě jména a příjmení identifikačním číslem osoby, rodným číslem, číslem občanského průkazu a adresou odlišnou od jeho sídla. Žalovaný ve smlouvě o úvěru prohlásil, že ji uzavírá jako podnikatel v souvislosti se svou podnikatelskou činností a tuto souvislost smlouva uváděla i ujednání o povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky.

23. Pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu. Okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění, je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s dodavatelem irelevantní (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění, je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s dodavatelem irelevantní. Souvislost půjčovaných prostředků s podnikáním nelze prokazovat jen tak, že je ve smlouvě uveden údaj o sídle a identifikačním čísle podnikatele, ani tím, že smlouva obsahuje blíže neurčené označení „podnikatelské účely“. Z toho vyplývá, že vždy musí úvěrující odstranit pochybnosti o tom, k čemu je úvěr poskytnut (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

24. V projednávané věci je sice žalovaný v uzavřené smlouvě o úvěru označen – vedle jména, příjmení, rodného čísla, čísla občanského průkazu a adresy odlišné od jeho sídla – též identifikačním číslem osoby, avšak jej tato okolnost nedostačuje k závěru, že při uzavření této smlouvy jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti. Rovněž jeho prohlášení o tom, že jedná jako podnikatel při podnikatelské činnosti obsažené ve formulářové smlouvě používané právní předchůdkyní žalobkyně drobným písmem na zadní straně písemného vyhotovení smlouvy o úvěru samo o sobě neprokazuje (usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1176/21), a to tím spíše, že jinak ze smlouvy o úvěru není patrné, jak má poskytnutí peněžních prostředků s podnikatelskou činností žalovaného souviset. Vždyť právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný ujednali, že má jít o bezúčelový úvěr poskytnutý v hotovosti.

25. Bylo proto na žalobkyni, aby skutkově tvrdila, že žalovaný při uzavření smlouvy o úvěru jednal jako podnikatel v souvislosti se svou podnikatelskou činností, a takovém skutkové tvrzení navrhla důkazní prostředky. Žalobkyně však ani přes poučení postupem podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. skutková tvrzení ani návrhy na provedení důkazních prostředků v tom směru nedoplnila. V rovině takto ustaveného skutkového děje je tak na žalovaného třeba hledět jako na spotřebitele.

26. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout , právnická osoba, ., úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

27. Jak vyplývá ze žádosti o úvěr ze dne , datum, , žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem samostatné výdělečné činnosti dosahuje příjmu ve výši , částka, měsíčně. Jeho výdaje dosahují , částka, měsíčně. Svou bytovou potřebu uspokojuje bydlením u rodičů. Má dluh vůči jinému poskytovateli spotřebitelského úvěru ve výši , částka, . Nemá vyživovací povinnost.

28. Z výpisu žalovaného ze živnostenského rejstříku soud zjistil, že byl zjištěn úpadek žalovaného a dne , datum, insolvenční soud rozhodl o splnění oddlužení žalovaného.29. , právnická osoba, . před uzavřením smlouvy o úvěru nijak prověřila údaje, které jí o svých příjmech a výdajích sdělil žalovaný. Přitom již okolnost, že insolvenční řízení vedené vůči žalovanému skončilo jen několik měsíců před uzavřením smlouvy o úvěru a že žalovaný již v době uzavření smlouvy o úvěru měl jiný dluh ze spotřebitelského úvěru, k takovému prověření přímo vybízely. Bez znalosti pravidelných příjmů a výdajů žalovaného však nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.

30. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by , právnická osoba, ., splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

31. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný jako úvěrovaný uzavřel s , právnická osoba, ., jako úvěrující dne , datum, , je proto neplatná.

32. Souvisí-li mimosmluvní závazkový vztah, který vzniká z bezdůvodného obohacení, včetně úhrady neexistujícího dluhu, s již existujícím vztahem mezi stranami, jako například smluvním vztahem nebo vztahem vyplývajícím z civilního deliktu, který úzce souvisí s tímto bezdůvodným obohacením, je podle čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) rozhodným právem právo, kterým se řídí uvedený existující vztah. Pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, se proto řídí právem České republiky.

33. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

34. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

36. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

37. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.38. , právnická osoba, ., proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně celkem , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně na základě jejího postoupení pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, na jistině (, částka, – , částka, ).

39. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. 1 426, , částka, , a od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost se pojí s výzvou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ze dne , datum, , ve které určila žalovanému lhůtu ke splnění pohledávky, jež je předmětem řízení v projednávané věci, do , datum, .

40. Žalobkyně skutkově tvrdila, že , právnická osoba, ., provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky podle smlouvy o úvěru, avšak přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom nenavrhla žádné důkazní prostředky.

41. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

42. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 45 037, , částka, s úrokem ve výši 8 % p.a. z částky 23 804, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky 6 734, , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyni rovněž nevzniklo právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, (§ 1972 o.z. a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), protože pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, nebyla obsahem vzájemného závazku podnikatelů).

43. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaný však ani skutkově netvrdil, že není přiměřené jeho možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném právní předchůdkyně žalobkyně ve výzvě ze dne , datum, , a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.

44. Soud se zřetelem k majetkovým poměrům žalovaného, stanovisku žalobkyně k povolení splátek a výši dluhu žalovaného vůči žalobkyni shledal důvody pro postup podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění se může stát ve splátkách po , částka, měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný výkonem samostatné výdělečné činnosti dosahuje příjmu ve výši přibližně , částka, , ze kterého odvádí zálohu na daň z příjmu ve výši , částka, . Žije v rodinné domácnosti s družkou, která je mateřské dovolené. Náklady na bydlení činí , částka, na nájemném a , částka, na záloze na cenu za sdružené služby dodávky elektřiny. Vedle toho platí pojistné na životní pojištění ve výši , částka, měsíčně. Plní jiné dluhy ve splátkách po , částka, měsíčně. Ostatní výdaje žalovaného dosahují přibližně , částka, měsíčně.

45. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 30 % a žalovaný v rozsahu 40 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 19 458, , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 45 037, , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému tak přísluší vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 40 %. Náklady řízení činí , částka, a spočívají v jedné paušální náhradě hotových výdajů (odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu a vyjádření k žalobě podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Její výši určil podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, protože nedůvodný rozdíl ve výši paušalizace hotových výdajů účastníků řízení zastoupených advokátem a hotových výdajů účastníků řízení, kteří advokátem zastoupeni nejsou, zakládá rozpor s ústavní zásadou rovnosti účastníků řízení. Z uvedeného důvodu soud postupem podle čl. 95 odst. 1 Ústavy v rozsahu určení výše paušální náhrady vyhlášku č. 254/2015 Sb. nepoužil a tuto výši určil podle advokátního tarifu, který představuje právní úpravu nejbližší řešené otázce. Žalované přísluší náhrada jejich poměrné části ve výši 40 %, tj. , částka, .