19 C 281/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená JUDr. ing. jméno příjmení , Ph.D., advokátem, sídlem obec a číslo – část obce , ulice a číslo , PSČ PSČ proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí jméno celé jméno žalované , bydlištěm část obce , ulice a číslo , PSČ PSČ , narozenou dne datum o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 8, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 20 512, [částka] s úrokem ve výši 27 % p.a. z částky 10 192, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 4 762, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 4 155, [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 8, 05 % p.a. z částky 5 429, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 936, [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. [příjmení] z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu soudní poplatek ve výši [částka] na účet Okresního soudu v Kolíně č.ú. [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalované [částka] a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. [právnická osoba] své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši [částka], z toho 4 762, [částka] na jistině a 2 693, [částka] na„ poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 27 % p.a. z částky 4 763, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 3 354, [částka], a ve výši 27 % p.a. z částky 4 763, [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 5 % p.a. z částky 4 763, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 787, [částka], a dále od [datum] do zaplacení. Žalovaná jako vydlužitelka dále uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalované [částka] a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. [právnická osoba] své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši [částka], z toho 5 429, [částka] na jistině a 4 200, [částka] na„ poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 27 % p.a. z částky 5 429, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 3 384, [částka], a ve výši 27 % p.a. z částky 5 429, [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky 5 429, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 1 000, [částka], a dále od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nabídla [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované [částka], a to za účelem krytí nákladů na vybavení domácnosti. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že je příjemkyní dávek sociálního zabezpečení v celkové výši [částka]. Další příjmy osob v rodinné domácnosti činily [částka]. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje spočívají v nájemném ve výši [částka], v ceně za služby elektronických komunikací ve výši [částka] a v dalších výdajích na rodinnou domácnost ve výši [částka]. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně rozhodnutí o přiznání dávek sociálního zabezpečení, nájemní smlouvu a doklad soustředěného inkasa plateb obyvatelstva.

4. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou [právnická osoba] jako zapůjčitelka uzavřela dne [datum] se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že [právnická osoba] žalované přenechala [částka] a žalovaná se zavázala je [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

5. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, na které odkazovala uzavřená smlouva o zápůjčce, soud zjistil, že výši úroku uvedenou ve smlouvě o zápůjčce [právnická osoba] a žalovaná ujednaly za předpokladu, že žalovaná splní svoje dluhy založené touto smlouvou včas (čl. 3 smluvních podmínek). Výše úroku činila 28, 63 % p.a. po celou dobu účinnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce (čl. 4 a čl. 20 smluvních podmínek).

6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nabídla [právnická osoba] uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované [částka], a to za účelem krytí„ neočekávaných nákladů“. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že je příjemkyní dávek sociálního zabezpečení v celkové výši [částka]. Další příjmy osob v rodinné domácnosti činily [částka]. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje spočívají v nájemném ve výši [částka], v ceně za služby elektronických komunikací ve výši [částka], splátkách zápůjček v celkové výši [částka] a v dalších výdajích na rodinnou domácnost ve výši [částka]. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně rozhodnutí o přiznání dávek sociálního zabezpečení, nájemní smlouvu a doklad soustředěného inkasa plateb obyvatelstva.

7. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou [právnická osoba] jako zapůjčitelka uzavřela dne [datum] se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že [právnická osoba] žalované přenechala [částka] a žalovaná se zavázala je [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

8. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, na které odkazovala uzavřená smlouva o zápůjčce, soud zjistil, že výši úroku uvedenou ve smlouvě o zápůjčce [právnická osoba] a žalovaná ujednali za předpokladu, že žalovaná splní svoje dluhy založené touto smlouvou včas (čl. 3 smluvních podmínek). Výše úroku činila 28, 63 % p.a. po celou dobu účinnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce (čl. 4 a čl. 20 smluvních podmínek).

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvami o zápůjčce, které se žalovanou uzavřela dne [datum] a dne [datum] (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba] a žalobkyní nastaly v okamžiku zaplacení úplaty za postoupení pohledávek (čl. II. odst. 10 smlouvy o postoupení pohledávek).

10. Z oznámení [právnická osoba] žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] žalované oznámila postoupení pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, které se žalovanou uzavřela dne [datum] a dne [datum], žalobkyni a vyzvala jej k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto oznámení žalované. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

11. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

12. Žalovaná tedy jako vydlužitelka uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalované [částka] a žalovaná se zavázala je [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná dále jako vydlužitelka uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalované [částka] a žalovaná se zavázala je [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba] postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smluv o zápůjčce uzavřených dne [datum] a dne [datum] se žalovanou. [právnická osoba] dopisem ze dne [datum] postoupení těchto pohledávek oznámila žalované. Zástupce žalobkyně vyzvala žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne [datum].

13. Z tabulek umoření ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

14. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

16. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se podle § 1932 odst. 1 o.z. plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

18. Podle § 6 odst. 1 věta první zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu.

19. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

20. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

21. Není-li prokázán opak, má se podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnil.

22. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

23. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělila žalovaná, na základě dokladů označených v nabídkách žalované na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaná v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách) uvedla. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

24. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smluv o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalované obsažené v nabídkách na uzavření těchto smluv (zákaznických kartách) a že listiny, které předložila, jejímu sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

25. Mimoto nelze přehlédnout, že se právní předchůdkyně žalobkyně co do údajů o výdajích žalované, s výjimkou nájemného, jakož i co do údajů o výši příjmů dalších osob v domácnosti žalované spokojila jen s prohlášením žalované. Bez těchto údajů přitom právní předchůdkyně žalobkyně sotva mohla usoudit na schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Mimoto smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] žalobkyně uzavřela se žalovanou poté, co nepravidelně plnila splátky, k nimž se měla zavázat podle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum].

26. I z těchto důvodů nelze uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

27. Žalobkyni se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.

28. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

29. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

30. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřených smluv o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

32. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

33. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

34. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

35. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

36. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

37. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

38. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

39. Smlouvy o zápůjčce, které žalovaná jako vydlužitela uzavřela dne [datum] a dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

40. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

41. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

42. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

43. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

44. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

45. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila [částka] ([částka] – [částka]), jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] na jistině ([částka] – [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do [datum]. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne [datum] její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila [právnická osoba] v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.

46. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně se však domáhala po žalované úroku z prodlení jen ve výši 8, 5 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

47. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující [částka] s příslušenstvím, tj. co do 11 597, [částka] s úrokem ve výši 27 % p.a. z částky 4 762, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 4 762, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 4 155, [částka] od [datum] do zaplacení.

48. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila [částka] ([částka] – [částka]), jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] na jistině ([částka] – [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do [datum]. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne [datum] její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila [právnická osoba] v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.

49. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně se však domáhala po žalované úroku z prodlení jen ve výši 8, 05 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

50. Soud dále žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující [částka] s příslušenstvím, tj. co do 9 021, [částka] s úrokem ve výši 27 % p.a. z částky 5 429, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 5 429, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 936, [částka] od [datum] do zaplacení.

51. Ze stejného důvodu právní předchůdkyni žalobkyně nemohlo se zřetelem k neplatnosti smluv o zápůjčce vzniknout právo na ujednaný úrok ani odměnu„ administrativní činnost“.

52. Žalobkyně skutkově tvrdila, že [právnická osoba] provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak navrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést důkaz pouze nepodepsanými listinami, které obsahují seznam ujednaných splátek a přehled částečných plnění žalované. Takové listiny nejsou způsobilé prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně vskutku provedla všechny ujednané inkasní úkony, tj. 60krát v místě bydliště žalované přijala plnění nebo alespoň byla připravena je přijmout. Ostatně se takový postup právní předchůdkyně žalobkyně i podle listin, kterých se žalobkyně dovolává, jeví jako nepravděpodobný, i kdyby záznamy, které tyto listiny obsahují, odpovídaly skutečnosti. Poté, co v důsledku prodlení žalované měly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně – kdyby byla uzavřené smlouvy o zápůjčce platné – dospět jako celek, je totiž nepravděpodobné, že by právní předchůdkyně žalobkyně nadále každý týden prováděla v místě bydliště žalované inkasní úkony. Není tedy dobře možné z těchto listin usoudit, zda a v jakém rozsahu právní předchůdkyně žalobkyně inkasní úkony provedla. Mimoto z nich ani nevyplývá, zda se dílčí plnění žalované stalo v důsledku inkasního úkonu právní předchůdkyně žalobkyně, nebo zda žalovaná plnila jinak. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

53. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

54. Žalovaná je tedy celkem povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 8, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

55. Soud naopak žalobu celkem zamítl co do žalobního požadavku na zaplacení 20 619, [částka] s úrokem ve výši 27 % p.a. z částky 10 192, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 4 762, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 4 155, [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 8, 05 % p.a. z částky 5 429, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 936, [částka] od [datum] do zaplacení.

56. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

57. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 20 % a žalovaná v rozsahu 80 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 20 619, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 60 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

58. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek za řízení ve výši [částka]. Soud však v projednávané věci nevydal elektronický platební rozkaz, a proto podle položky 2 bod 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, žalobkyni doměřil soudní poplatek do výše podle položky bod 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích, tj. do částky [částka]. Je tedy žalobkyně povinna doplatit na soudním poplatku za řízení [částka] ([částka] – [částka]).