19 C 283/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená JUDr. ing. jméno příjmení , Ph.D., advokátem, sídlem obec a číslo – část obce , ulice a číslo , PSČ PSČ proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 42 380 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 19 680 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 19 680 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 54 817, 06 Kč s úrokem ve výši 24, 48 % p.a. z částky 11 690, 96 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 24, 87 % p.a. z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 27 690, 96 Kč od [datum] do [datum] a z částky 8 010, 96 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 42 380 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba], přenechala žalované 12 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 2 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 4 800 Kč a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši 300 Kč, a to v šedesáti týdenních splátkách po 365 Kč. Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaná splnila jen zčásti do výše 6 660 Kč, a je proto povinna zaplatit 15 240 Kč, z toho 11 690, 96 Kč na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky, 3 340, 27 Kč na poplatku za výběr splátek v hotovosti a 208, 77 Kč na úhradě za účast žalované na pojištění. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 24, 48 % p.a. z částky 11 690, 96 Kč za období od [datum] do [datum], tj. 10 016, 81 Kč, a ve výši 24, 48 % p.a. z částky 11 690, 96 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky 11 690, 96 Kč za období od [datum] do [datum], tj. 4 091, 84 Kč, a dále od [datum] do zaplacení. Žalovaná jako vydlužitelka dále uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba], přenechala žalované 16 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 3 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 6 400 Kč, a to v šedesáti týdenních splátkách po 480 Kč. Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaná splnila jen zčásti do výše 1 660 Kč, a je proto povinna zaplatit 27 140 Kč, z toho 16 000 Kč na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky, 1 966, 68 Kč na úroku, 3 200 Kč na odměně za administrativní činnost a 5 973, 32 Kč na poplatku za výběr splátek v hotovosti. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 24, 87 % p.a. z částky 16 000 Kč za období od [datum] do [datum], tj. 12 843, 97 Kč, a ve výši 24, 87 % p.a. z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky 16 000 Kč za období od [datum] do [datum], tj. 5 164, 44 Kč, a dále od [datum] do zaplacení. [právnická osoba], pohledávky za žalovanou založené uzavřenými smlouvami o zápůjčce postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum] však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by [právnická osoba], přenechala žalované 12 000 Kč. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši 19 800 Kč měsíčně čistého. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje na bydlení dosahují 4 500 Kč měsíčně a ostatní výdaje 4 000 Kč měsíčně. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

4. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou [právnická osoba], jako zapůjčitelka uzavřela dne [datum] se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že [právnická osoba], žalované přenechala 12 000 Kč a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba], vrátit a zaplatit úrok ve výši 2 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 4 800 Kč a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši 300 Kč, a to v šedesáti týdenních splátkách po 365 Kč. V případě prodlení žalované se splněním jejích dluhů založených smlouvou o zápůjčce mohla [právnická osoba], žádat splnění těchto dluhů jako celku (čl. 5 odst. 5.1 písm. a) obchodních podmínek). Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky.

5. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti [právnická osoba], uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by [právnická osoba], přenechala žalované 16 000 Kč. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku v celkové výši 24 960 Kč. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje na bydlení dosahují 2 000 Kč měsíčně, splátky jiných dluhů žalované 1 650 Kč měsíčně a ostatní výdaje 4 000 Kč měsíčně. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

6. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou [právnická osoba], jako zapůjčitelka uzavřela dne [datum] se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že [právnická osoba], žalované přenechala 16 000 Kč a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba], vrátit a zaplatit úrok ve výši 3 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 6 400 Kč, a to v šedesáti týdenních splátkách po 480 Kč. V případě prodlení žalované se splněním jejích dluhů založených smlouvou o zápůjčce mohla [právnická osoba], žádat splnění těchto dluhů jako celku (čl. 5 odst. 5.1 písm. a) obchodních podmínek). Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba], postoupila žalobkyni soubor pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, mezi nimi též pohledávky, které měly založit smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] a dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovanou (čl. I odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala dnem zaplacení úplaty za jejich postoupení (čl. II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek).

8. Z potvrzení o úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti [právnická osoba], úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřely dne [datum].

9. Z oznámení [právnická osoba], žalované ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], žalované oznámila postoupení pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, které [právnická osoba], dne [datum] a dne [datum] uzavřela se žalovanou, žalobkyni a vyzvala ji k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

10. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to v čase do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně žalovanému odeslal dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

11. Žalovaná jako vydlužitelka tedy uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba], přenechala žalované 2 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 4 800 Kč a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši 300 Kč, celkem tedy 21 900 Kč, a to v šedesáti týdenních splátkách po 365 Kč. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky. Žalovaná jako vydlužitelka dále uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba], přenechala žalované 16 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit a zaplatit úrok ve výši 3 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 6 400 Kč, celkem tedy 28 800 Kč, a to v šedesáti týdenních splátkách po 480 Kč. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky. [právnická osoba], postoupila žalobkyni pohledávky založené podle smluv o zápůjčce uzavřených dne [datum] a dne [datum] se žalovanou, a postoupení oznámila žalované dopisem ze dne [datum]. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne [datum].

12. Z listiny označené za zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

13. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle § 6 odst. 1 věta první zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu.

16. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

17. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

18. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

23. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělila žalovaná, na základě dokladů označených v nabídkách žalované na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách), avšak nenavrhla jimi ani přes poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaná v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách) uvedla. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá.

24. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom byla povinna uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Z uvedeného důvodu v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. 5 Co 231/2009 – 97, na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, že listiny, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o zápůjčce.

25. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smluv o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalované obsažené v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách) a že listiny, které předložila, jejímu sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

26. Mimoto nelze přehlédnout, že se právní předchůdkyně žalobkyně co do údajů o výdajích žalované spokojila jen s prohlášením žalované. Bez těchto údajů přitom právní předchůdkyně žalobkyně sotva mohla usoudit na schopnost žalované splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry. Přitom již údaj o tom, že její náklady na bydlení v období od srpna do listopadu 2018, tj. mezi uzavřením prvé a druhé smlouvy o zápůjčce, klesly na polovinu při nezměněném způsobu bydlení a adrese bydliště vybízely k jejich prověření. Z tohoto důvodu soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], která právní předchůdkyni žalobkyně zastupovala při uzavření obou smluv o úvěru se žalovanou. I kdyby se totiž prokázalo, že doklady o příjmech žalované odpovídaly jejímu prohlášení v zákaznických kartách, nezměnilo by to nic na závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením těchto smluv nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalované.

27. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

28. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

29. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřených smluv o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

31. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

32. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

33. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

34. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

35. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

36. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

37. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

38. Smlouvy o zápůjčce, které [právnická osoba], jako zapůjčitelka a žalovaná jako vydlužitelka uzavřely dne [datum] a dne [datum], jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

39. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

40. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

41. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

42. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

43. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

44. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], tj. ve výši 12 000 Kč. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila 6 660 Kč, jak skutkově tvrdila žalobkyně, činila výše této pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5 340 Kč na jistině (12 000 Kč – 6 660 Kč).

45. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], tj. ve výši 16 000 Kč. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila 1 660 Kč, jak skutkově tvrdila žalobkyně, činila výše této pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 14 340 Kč na jistině (16 000 Kč – 1 660 Kč).

46. Splatnost těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou se pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do [datum]. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne [datum] její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila [právnická osoba], v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.

47. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 19 680 Kč od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně se však domáhala po žalované úroku z prodlení jen ve výši 10 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

48. Ze stejného důvodu právní předchůdkyni žalobkyně nemohlo se zřetelem k neplatnosti smluv o zápůjčce vzniknout právo na ujednaný úrok, odměnu„ administrativní činnost“ ani úhradu za účast žalované na pojištění.

49. Žalobkyně skutkově tvrdila, že [právnická osoba], provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak navrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést důkaz pouze nepodepsanými listinami, které obsahují seznam ujednaných splátek a přehled částečných plnění žalované. Takové listiny nejsou způsobilé prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně vskutku provedla všechny ujednané inkasní úkony, tj. šedesátkrát v místě bydliště žalované přijala plnění nebo alespoň byla připravena je přijmout. Ostatně se takový postup právní předchůdkyně žalobkyně i podle listin, kterých se žalobkyně dovolává, jeví jako nepravděpodobný, i kdyby záznamy, které tyto listiny obsahují, odpovídaly skutečnosti. Poté, co v důsledku prodlení žalované měly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně – kdyby byly uzavřené smlouvy o zápůjčce platné – dospět jako celek, je totiž nepravděpodobné, že by právní předchůdkyně žalobkyně nadále každý týden prováděla v místě bydliště žalované inkasní úkony. Není tedy dobře možné z těchto listin usoudit, zda a v jakém rozsahu právní předchůdkyně žalobkyně inkasní úkony provedla. Mimoto z nich ani nevyplývá, zda se dílčí plnění žalované stala v důsledku inkasních úkonů právní předchůdkyně žalobkyně, nebo zda žalovaná plnila jinak. Jiné důkazní prostředky o tomto skutkovém tvrzení žalobkyně ani přes poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla.

50. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

51. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující 19 680 Kč s příslušenstvím, tj. co do 54 817, 06 Kč s úrokem ve výši 24, 48 % p.a. z částky 11 690, 96 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 24, 87 % p.a. z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 27 690, 96 Kč od [datum] do [datum] a z částky 8 010, 96 Kč od [datum] do zaplacení.

52. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 74 497,06 53. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 26 % a žalovaná v rozsahu 74 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 19 680 Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 54 [číslo], 06 Kč s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 48 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.