19 C 284/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená titul ing. jméno příjmení , titul za jménem , advokátem, sídlem obec a číslo – část obce , ulice a číslo , PSČ PSČ proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 36 544, [částka] s úrokem ve výši 20, 5 % p.a. z částky 14 305, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 14 305, [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalovanému [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. [právnická osoba] své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky ve výši 1 753, [částka], z toho 1 240, [částka] na jistině a 513, [částka] na„ poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 20, 5 % p.a. z částky 1 240, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 1 205, [částka], a ve výši 20, 5 % p.a. z částky 1 240, [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky 1 240, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 464, [částka], a dále od [datum] do zaplacení. Žalovaný jako vydlužitel dále uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalovanému [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. [právnická osoba] své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky [částka] 992, [částka], z toho 13 065, [částka] na jistině a 8 926, [částka] na„ poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 20, 5 % p.a. z částky 13 065, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 8 006, [částka], a ve výši 20, 5 % p.a. z částky 13 065, [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky 13 065, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 3 121, [částka], a dále od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě postavil na stanovisko, že smlouvy o zápůjčce s právní předchůdkyní žalobkyně sice uzavřel, avšak ujednaný úrok podstatně převyšoval předmět zápůjček. Mimoto právní předchůdkyně žalobkyně vedla nesprávné záznamy o splátkách, protože žalovaný ve skutečnosti zaplatil více, než kolik uváděla v těchto záznamech. Později se ocitl ve finančních těžkostech, pro které v plnění ujednaných splátek nepokračoval.

3. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou [právnická osoba] jako zapůjčitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že [právnická osoba] žalovanému přenechala [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

4. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, na které odkazovala uzavřená smlouva o zápůjčce, soud zjistil, že výši úroku uvedenou ve smlouvě o zápůjčce [právnická osoba] a žalovaný ujednali za předpokladu, že žalovaný splní svoje dluhy založené touto smlouvou včas (čl. 3 smluvních podmínek). Výše úroku činila 20, 5 % p.a. po celou dobu účinnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce (čl. 4 a čl. 20 smluvních podmínek).

5. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti [právnická osoba] uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému [částka], a to za účelem krytí nákladů na vybavení domácnosti. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedl, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši [částka]. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje sestávají z nájemného ve výši [částka], ceny za služby elektronických komunikací ve výši [částka], splátky dluhů vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši [částka] a ostatních výdajů ve výši [částka]. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, vyúčtování mzdy žalovaného a nájemní smlouvu.

6. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou [právnická osoba] jako zapůjčitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že [právnická osoba] žalovanému přenechala [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

7. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, na které odkazovala uzavřená smlouva o zápůjčce, soud zjistil, že výši úroku uvedenou ve smlouvě o zápůjčce [právnická osoba] a žalovaný ujednali za předpokladu, že žalovaný splní svoje dluhy založené touto smlouvou včas (čl. 3 smluvních podmínek). Výše úroku činila 20, 5 % p.a. po celou dobu účinnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce (čl. 4 a čl. 20 smluvních podmínek).

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvami o zápůjčce, které se žalovaným uzavřela dne [datum] a dne [datum] (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba] a žalobkyní nastaly v okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (čl. XII. odst. 14 smlouvy o postoupení pohledávek).

9. Z oznámení [právnická osoba] žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] žalovanému oznámila postoupení pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, které se žalovaným uzavřela dne [datum] a dne [datum], žalobkyni a vyzvala jej k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto oznámení žalované. Toto oznámení žalovanému odeslala dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

10. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

11. Žalovaný tedy jako vydlužitel uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalovanému [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný dále jako vydlužitel uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalovanému [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba] postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smluv o zápůjčce uzavřených se žalovaným dne [datum] a dne [datum] [právnická osoba] dopisem ze dne [datum] postoupení těchto pohledávek oznámila žalovanému. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne [datum].

12. Z tabulek umoření ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

13. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle § 6 odst. 1 věta první zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu.

16. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

18. Není-li prokázán opak, má se podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnil.

19. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

20. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělil žalovaný, na základě dokladů označených v nabídkách žalovaného na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaný v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách) uvedla. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

21. Je to přitom žalobkyně, kdo nese důkazní břemeno o svých skutkových tvrzeních o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Listiny, ve kterých žalovaný potvrzuje, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady o příjmech a výdajích, přitom k prokázání splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného samy o sobě nedostačují. Ostatně poskytovatel úvěru postupující s řádnou péčí si musí být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o splnění předsmluvních povinností (bod 28 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

22. Z uvedených důvodů v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. 5 Co 231/2020 – 97, na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, že listiny, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o zápůjčce.

23. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalovaného obsažená v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách) a že listiny, které předložil, jeho sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

24. Žalobkyni se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.

25. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

26. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

27. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

29. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

30. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

31. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

32. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

33. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

34. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

35. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

36. Smlouvy o zápůjčce, které žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne [datum] a dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

37. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

38. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

39. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

40. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

41. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

42. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil 20 279, [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, je zřejmé, že zde již v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní nebyl žádný dluh, jemuž by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně po žalovaném podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] domáhá.

43. Do doby uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní pohledávka [právnická osoba] na vydání bezdůvodného obohacení, které žalovaný získal dne [datum] přijetím částky ve výši [částka], nedospěla, protože v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného v době před [datum] k jejímu splnění. Žalovaný tak nemohl být v této době v prodlení s jejím splněním, a právní předchůdkyni žalobkyně v důsledku toho nemohlo vzniknout ani právo na úrok z prodlení. V době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek pak zde již nebyl žádný dluh žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně, který by byl předmětem postoupení.

44. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil 9 220, [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 7 779, [částka] na jistině ([částka] – 9 220, [částka]). Na tuto částku je pak dále třeba započítat částku, o kterou plnění žalovaného převyšovalo pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], tj. 8 279, [částka] (20 279, [částka] – [částka]). Již v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní zde proto nebyl žádný dluh, jemuž by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně po žalovaném podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] domáhá.

45. Do doby uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní pohledávka [právnická osoba] na vydání bezdůvodného obohacení, které žalovaný získal dne [datum] přijetím částky ve výši [částka], nedospěla, protože v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného v době před [datum] k jejímu splnění. Žalovaný tak nemohl být v této době v prodlení s jejím splněním, a právní předchůdkyni žalobkyně v důsledku toho nemohlo vzniknout ani právo na úrok z prodlení. V době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek pak zde již nebyl žádný dluh žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně, který by byl předmětem postoupení.

46. Ze stejného důvodu právní předchůdkyni žalobkyně nemohlo se zřetelem k neplatnosti smluv o zápůjčce vzniknout právo na ujednaný úrok ani odměnu„ administrativní činnost“.

47. Žalobkyně skutkově tvrdila, že [právnická osoba] provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak navrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést důkaz pouze nepodepsanými listinami, které obsahují seznam ujednaných splátek a přehled částečných plnění žalovaného. Takové listiny nejsou způsobilé prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně vskutku provedla všechny ujednané inkasní úkony, tj. 60krát v místě bydliště žalovaného přijala plnění nebo alespoň byla připravena je přijmout. Ostatně se takový postup právní předchůdkyně žalobkyně i podle listin, kterých se žalobkyně dovolává, jeví jako nepravděpodobný, i kdyby záznamy, které tyto listiny obsahují, odpovídaly skutečnosti. Poté, co v důsledku prodlení žalovaného měly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně – kdyby byly uzavřené smlouvy o zápůjčce platné – dospět jako celek, je totiž nepravděpodobné, že by právní předchůdkyně žalobkyně nadále každý týden prováděla v místě bydliště žalovaného inkasní úkony. Není tedy dobře možné z těchto listin usoudit, zda a v jakém rozsahu právní předchůdkyně žalobkyně inkasní úkony provedla. Mimoto z nich ani nevyplývá, zda se dílčí plnění žalovaného stala v důsledku inkasních úkonů právní předchůdkyně žalobkyně, nebo zda žalovaný plnil jinak. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

48. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

49. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

50. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšnému žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které sestávající ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů (příprava a účast při jednání konaném dne [datum]) podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

51. Náhradu nákladů spočívajících v jízdném soud žalovanému nemohl přiznat, protože žalovaný nepředložil jízdenku a cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem se hradí jen ve skutečné výši (§ 30 odst. 2 věta první vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů).