19 C 287/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobce domáhal, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 7, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 8 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 8, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 9 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 9 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 7, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace [obec] národní banky vyhlášené ve Věstníku [obec] národní banky a platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá kladnému rozdílu mezi součtem čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace [obec] národní banky vyhlášené ve Věstníku [obec] národní banky a platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí a sazbou 9 % p.a., z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedl, že žalovaná jako dlužnice uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] jako věřitelkou smlouvu o půjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalované [částka] a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka], a to v 55 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti do výše 8 540 [právnická osoba] své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila [právnická osoba] S.à.r.l., sídlem [adresa], L [číslo], Lucemburské velkovévodství, reg. č. B108305, která je na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] dále postoupila žalobci. Ani přes výzvu žalobce však žalovaná odpovídající dluh nesplnila. Má tedy žalobce za žalovanou pohledávku ve výši [částka], jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ke splnění těchto pohledávek žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaná jako dlužnice uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] jako věřitelkou smlouvu o půjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalované [částka] a žalovaná se zavázala je vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka], celkem tedy [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] jako postupitelka uzavřela se SECAPITAL S. à.r.l. jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba] postoupila SECAPITAL S. à.r.l. též pohledávky, které měly vzniknout podle smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] se žalovanou. Postoupení těchto pohledávek [právnická osoba] oznámila žalované. SECAPITAL S. à.r.l. jako postupitelka je na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou dne [datum] uzavřela se žalobcem jako postupíkem, dále postoupila žalobci a jejich postoupení žalobci oznámila žalované. Nato zástupce žalobce vyzval žalovanou k jejich splnění.

4. Závazkový právní poměr účastníků řízení se se zřetelem k době jeho vzniku řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (§ 3028 odst. 3 o.z.), jakož i zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010 (§ 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

5. Žalovaná se ve smlouvě o půjčce uzavřené dne [datum] zavázala, že věřiteli vrátí předmět půjčky ve výši [částka] spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] (§ 657 a § 658 odst. 1 obč. zák., § 4 odst. 1 zákona č. 321/2001 Sb.). Úplatu za peněžitou půjčku (úrok) lze nepochybně sjednat jak procentem z dlužné jistiny, tak i pevnou částkou (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 21 Cdo 869/2013). Sjednaný souhrnný poplatek měl proto v projednávané věci význam úroku z peněžité půjčky, jehož výše odpovídá 69, 6 % p.a., a to se zřetelem k výši jistiny a době ujednané pro vrácení předmětu půjčky. Tuto výši je pak nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu (rozporu) s dobrými mravy.

6. V poměru k půjčce vytýčil tato hlediska Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, uveřejněném v časopisu Soudní judikatura, ročník 2005, [číslo] s. 73, pod poř. [číslo] 2005, podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

7. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu v období května 2009, kdy žalovaná s právní předchůdkyní žalobce uzavřela smlouvu o půjčce ze dne [datum], činila 13, 53 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou.

8. Jestliže právní předchůdkyně žalobce sjednal se žalovanou úrok více než pětkrát vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné (§ 39 obč. zák.). Se zřetelem k tomu, že je nelze oddělit od ostatního obsahu uzavřené smlouvy o půjčce (§ 41 obč. zák.), neboť právní předchůdkyně žalobce by takovou smlouvu nepochybně neuzavřel jako bezplatnou, kdyby věděla, že ujednání o úroku je neplatné, stíhá důvod neplatnosti celou smlouvu o půjčce.

9. Právní předchůdkyni žalobce proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního úkonu (§ 451, § 457 a § 563 obč. zák.) ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o půjčce ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky (§ 524 obč. zák.) žalovaná zaplatila [právnická osoba] [částka], nabyl žalobce pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] na jistině ([částka] – [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobce žalované ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobce určil žalované lhůtu do [datum]. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky [právnická osoba] S. à.r.l. ze dne [datum] ani oznámení o jejím postoupení žalobci ze dne [datum] její splatnost přivodit nemohla, protože výzvu ke splnění, kterou tato oznámení obsahují, učinily právní předchůdkyně žalobce v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyly právní postavení její věřitelky.

10. Příslušenstvím této pohledávky žalobce za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 517 odst. 2 obč. zák., § 2 a § 19 odst. 1 a contr. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobce se však domáhal po žalované úroku z prodlení jen ve výši 9 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

11. Soud z těchto důvodů zároveň žalobu zamítl, pokud se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky převyšující jeho pohledávku za žalovanou na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 7, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 8 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 8, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 9 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 9 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 7, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace [obec] národní banky vyhlášené ve Věstníku [obec] národní banky a platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá kladnému rozdílu mezi součtem čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace [obec] národní banky vyhlášené ve Věstníku [obec] národní banky a platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí a sazbou 9 % p.a., z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

12. Žalovaná skutkově netvrdila, že by dluh vůči žalobci splnila ve větším rozsahu nebo dříve, než skutkově tvrdil žalobce, a takové skutkové zjištění nevyšlo v řízení ani jinak najevo.

13. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

14. Žalobce měl v projednávané věci úspěch v rozsahu 17 % a žalovaná v rozsahu 83 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím, a proto soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 66 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.