19 C 290/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 721, 04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 6 200 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 4 521, 04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 10 721, 04 Kč od datum do datum a z částky 4 521, 04 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 331 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 10 721, 04 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že právnická osoba, sídlem adresa, PSČ PSČ, IČO, jako úvěrující uzavřela dne datum se žalovanou jako úvěrovanou pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 6 200 Kč a žalovaná se zavázala je společně s „ poplatkem za poskytnutí úvěru“ ve výši 4 521, 04 Kč vrátit do datum. Pohledávky založené smlouvou o úvěru právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni, která se tak stala jejich věřitelkou. Žalobkyně má proto za žalovanou pohledávku v celkové výši 10 721, 04 Kč, jejichž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky 10 721, 04 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná však tento dluh ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum nesplnila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z výpisu právnická osoba, sídlem adresa, IČO, ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že právnická osoba, je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.

4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto smlouvu měla dne datum uzavřít právnická osoba, jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. právnická osoba, se jí měla zavázat, že poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 6 200 Kč, a žalovaná se měla zavázat, že je společnosti právnická osoba, vrátí společně s „ poplatkem“ za uzavření smlouvy ve výši 4 521, 04 Kč, a to do datum. Listinu, která měla zachycovat smlouvu o úvěru, nepodepsaly právnická osoba, ani žalovaná.

5. Z potvrzení o platbě ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba, žalované poukázala dne datum částku ve výši 6 200 Kč, a to na účet vedený pro žalovanou, jak vyplývá ze sdělení právnická osoba, ze dne datum.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba, žalované oznámila postoupení pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru uzavřená se žalovanou, žalobkyni. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne datum, jak vyplývá z podacího lístku.

7. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, a to do tří dnů od doručení této výzvy. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne datum, jak vyplývá z podacího lístku. 8. právnická osoba, tedy žalované dne datum poukázala částku ve výši 6 200 Kč Ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 7. 10. 2022, č.j. 19 C 290/2021 – 12, však žalobkyně nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že žalovaná projevila souhlas s nabídkou na uzavření smlouvy, a tak vznikla smlouva o úvěru, na jejímž základě právnická osoba, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 200 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky do datum vrátit. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne datum žalobkyně neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. 9. jméno okolnost, že právnická osoba, poukázala žalované částku ve výši 6 200 Kč, nedostačuje k závěru, že právnická osoba, a žalovaná vskutku uzavřely smlouvu o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měla žalovaná žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky. V řízení tedy vyšlo najevo, že právnická osoba, žalované poskytla částku ve výši 6 200 Kč, avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy o úvěru.

10. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum pak právnická osoba, pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru, postoupila žalobkyni. Zástupce žalobkyně ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, žalovanou vyzval dopisem ze dne datum.

11. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne datum, z čestného prohlášení ze dne datum ani ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Nedošlo-li mezi právnická osoba, a žalovanou k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši 6 200 Kč, kterou právnická osoba, poukázala dne datum žalované, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaná povinna vydat. Věřitelkou této pohledávky se v důsledku jejího postoupení stala žalobkyně. Žalovaná ji nesplnila, a žalobkyně má proto za žalovanou pohledávku ve výši 6 200 Kč na jistině.

18. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši 11, 75 % p.a. z částky 6 200 Kč od datum do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Počátek prodlení žalované se pojí s výzvou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, ze dne datum, v níž zástupce žalobkyně určil žalované lhůtu k jejímu splnění do datum (§ 1958 odst. 2 o.z.). Žalobkyně se po žalované domáhala úroku z prodlení jen ve výši 8, 25 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

19. Soud žalobu naopak zamítl, pokud se žalobkyně domáhala po žalované částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do 4 521, 04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 10 721, 04 Kč od datum do datum a z částky 4 521, 04 Kč od datum do zaplacení.

20. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

21. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 58 % a žalovaná v rozsahu 42 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 6 200 Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do 4 521, 04 Kč s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 16 % Náklady řízení přitom činí 2 070, 50 Kč a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši 800 Kč a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 1 270, 50 Kč (dva úkony právní služby po 300 Kč při tarifní hodnotě 10 721, 04 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po 150 Kč při tarifní hodnotě 10 721, 04 Kč, a to výzva k plnění ze dne datum, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč, celkem tedy 1 050 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 220, 50 Kč). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 16 %, tj. 331 Kč.

22. Výzvu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor.

23. Náklad na podání ze dne datum, soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

24. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod číslo 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč na jistině. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.