19 C 291/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 536, částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 536, částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 3 536, částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 3 536, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný způsobil provozem motorového vozidla tov. zn. Renault dne datum na vozidle poškozeného škodu ve výši částka. Ohledně provozu tohoto vozidla přitom nebylo uzavřeno povinně smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. obec kancelář pojistitelů poskytla poškozenému plnění na náhradu způsobené škody ve výši částka a vynaložila náklady na likvidaci škodní události ve výši částka, celkem tedy částka, a proto jí vznikla za žalovaným postižní pohledávka v celkové výši 3 536, částka, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. Tuto pohledávku pak postoupila žalobkyni. Žalovaný tuto pohledávku nesplnil ani přes výzvu zástupkyně žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný tedy datum způsobil provozem motorového vozidla tov. zn. Renault, jehož byl provozovatelem, škodu na motorovém vozidle tov. zn. Citroën. Poškozený vynaložil na opravu vozidla částka. Ohledně motorového vozidla, jehož provozem vznikla škoda, nebyla uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Vzniklou škodu v celkové výši částka nahradila obec kancelář pojistitelů. Na likvidaci škodné události vynaložila částka na ceně za činnost samostatného likvidátor pojistných událostí. Dopisem ze dne datum obec kancelář pojistitelů vyzvala žalovaného, aby splnil pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum. Nato na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum tuto pohledávku postoupila žalobkyni, která žalovaného vyzvala k jejímu splnění dopisem ze dne datum.

4. Žalovaný, který byl v době vzniku škody provozovatelem vozidla tov. zn. Renault, tedy byl povinen nahradit škodu, která jeho provozem vznikla na vozidle tov. zn. Citroën při střetu obou vozidel dne datum, a to jako provozovatel vozidla, jehož provozem škoda vznikla (§ číslo odst. 1, § číslo, § 2927 a § 2951 o.z.). Tato škoda záležela v poškození vozidla tov. zn. Citroën. Se zřetelem k tomu, že žalovaný neujednal pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto provozem, ačkoli byl provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, nahradila ji právní předchůdkyně žalobkyně (§ 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), které vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému, v rozsahu částka, jakož i úhrady nákladů na jinou osobu, kterou pověřila vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému, ve výši částka, celkem tedy jedné třetiny z částka, tj. 3 536, částka (§ 24 odst. 9 věta první a druhá zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Tuto pohledávku postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, která se tak stala její věřitelkou (§ 1879 o.z.).

5. Příslušenstvím této pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky 3 536, částka od datum do zaplacení (§ 1970, o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Počátek prodlení žalovaného se splněním pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, se pojí s marným uplynutím lhůty, kterou k jejímu splnění žalovanému určila právní předchůdkyně žalobkyně ve výzvě ze dne datum.

6. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka, které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši částka (tři úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě 3 536, částka, a to převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění ze dne datum a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po částka, celkem tedy částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši částka).

8. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno žalobou podanou na předem připraveném vzoru používaném žalobkyní v obdobných věcech, a to po jeho doplnění o jednotlivé skutkové okolnosti. Tento vzor použila žalobkyně například v řízeních vedených Okresním soudem v Kolíně pod sp. zn. 17 C 180/2020 nebo sp. zn. 14 C 12/2021. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částka na jistině.

9. Poukazuje-li žalobkyně na to, že snad soud při rozhodnutí o nákladech řízení nemá postupovat za použití § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, jen protože žalobkyně vymezuje v každé žalobě jednotlivé (individuální) skutkové okolnosti, přehlíží, že bez vymezení jedinečného skutku by zde nebyl vůbec způsobilý návrh na zahájení řízení. Při takovém přístupu by se žádná žaloba nemohla jevit jako formulářová. Ve skutečnosti právě vyplnění předem připraveného vzoru žaloby o jednotlivé skutkové okolnosti vystihuje pojem formulářové žaloby, jemuž odpovídá také zvolený postup při rozhodování o nákladech řízení (k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod číslo 2012). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.