19 C 300/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená Jméno Zástupce , advokátem, sídlem Anonymizováno Anonymizováno , PSČ Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 36 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 29 307, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 28 192, , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 15 431, , částka, s úrokem ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 8 757, , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovaného, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše , částka, a žalovaný se zavázal žalobkyni takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 21, 9 % p.a., a to úrok jednou za měsíc a celý dluh jednou za šest měsíců. V důsledku prodlení žalovaného se splněním tohoto dluhu žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku do , datum, . Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, a na zaplacení „poplatků“ ve výši , částka, za upomínku ze dne , datum, , , částka, za výzvu ze dne , datum, , , částka, za výzvu ze dne , datum, , , částka, za výzvu ze dne , datum, a , částka, za výzvu ze dne , datum, . Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. 6 368, , částka, , a od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. 1 420, , částka, , od , datum, do zaplacení. Žalovaný tuto pohledávky nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o účtu, kterou účastníci řízení uzavřeli dne , datum, , soud zjistil, že se jí žalobkyně zavázala vést pro žalovaného účet v korunách českých.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu měli uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobkyně se jí měla zavázat, že umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovaného, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše , částka, a žalovaný se měl zavázat žalobkyni takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 21, 9 % p.a., a to úrok vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci a celý dluh jednou za šest měsíců. K listině, která má zachovat obsah smlouvy o úvěru, připojila podpis pouze zástupkyně žalobkyně.

5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud zjistil, že žalobkyně v období od , datum, do , datum, připsala z vlastních zdrojů na tento účet celkem , hodnota, , , částka, a umožnila jimi žalovanému volně nakládat. Žalovaný jí v tomtéž období vrátil celkem , hodnota, , , částka, .

6. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 3 668, , částka, , a to do , datum, . Tuto výzvu žalobkyně doručila žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z obálky zásilky, která ji obsahovala.

7. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 41 607, , částka, . Tuto výzvu žalobkyně doručila žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z obálky zásilky, která ji obsahovala.

8. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.

9. Účastníci řízení tedy dne , datum, uzavřeli smlouvu o účtu. Žalobkyně poskytla žalovanému celkem , hodnota, , , částka, a žalovaný jí vrátil celkem , hodnota, , , částka, .

10. Žalobkyně skutkově tvrdila, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru v prostředí elektronického bankovnictví za použití kódu zaslaného krátkou textovou zprávou.

11. Podle § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

12. Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se podle § 2665 o.z. přiměřeně ustanovení o úvěru.

13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

16. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

17. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

18. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

19. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

20. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

21. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

22. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

23. Pouhý záznam žalobkyně o použití kódu zaslaného krátkou textovou zprávou nevyhovuje ani vymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Je tomu tak proto, že uvedený záznam vyhotovila žalobkyně, a to na podkladě „veřejného certifikátu ve formátu Base64“, tj. kódování, které převádí binární data na posloupnosti tisknutelných znaků. Vždyť ani z tohoto záznamu nevyplývá, k jakému textu měl žalovaný připojit podpis. Tím méně z něj plyne skutkové zjištění, že žalobkyně vskutku odeslala žalovanému kód krátkou textovou zprávou a že mu též doručila vyrozumění o přijetí jeho nabídky na uzavření smlouvy o úvěru, jak skutkově tvrdila v podání ze dne , datum, . Skutkové zjištění o uzavření smlouvy o úvěru pak nevyplývá ani z dohody o ČSOB identitě ze dne , datum, ani ze smlouvy o poskytování služeb elektronického bankovnictví ze dne , datum, . Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

24. Sama okolnost, že žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 251 471, , částka, , nedostačuje k závěru, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měl žalovaný žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 251 471, , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.

25. Z nepodepsané žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, , ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně pro kontokorent účinných od , datum, , z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, z výpisu žalovaného z bankovních registrů klientských informací, z výpisu z úvěrového účtu ani z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, , včetně poštovního podacího archu, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů žalobkyně žalovanému ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , protože žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že je doručila žalovanému. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

26. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

30. Žalobkyně bez právního důvodu poskytla žalovanému 251 471, , částka, , které jí byl žalovaný povinen vydat. Se zřetelem k tomu, že až do zahájení řízení v projednávané věci tuto povinnost splnil do výše 223 279, , částka, , má žalobkyně za žalovaným pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 28 192, , částka, na jistině.

31. Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 3 668, , částka, od , datum, do , datum, , tj. 12, , částka, , a z částky 28 192, , částka, od , datum, do , datum, , tj. 1 102, , částka, , a dále z částky 28 192, , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost se v rozsahu 3 668, , částka, pojí s výzvou žalobkyně žalovanému ze dne , datum, a ve zbývajícím rozsahu s výzvou žalobkyně žalovanému ze dne , datum, .

32. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující 49 581, , částka, s příslušenstvím, tj. co do 15 431, , částka, s úrokem ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 8 757, , částka, od , datum, do zaplacení.

33. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

34. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 65 % a žalovaný v rozsahu 35 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 29 307, , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 15 431, , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 30 %. Náklady řízení přitom činí , částka, a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši , částka, a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši , částka, (dva úkony právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , částka, , a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , částka, , a to výzva k plnění ze dne , datum, , dále tři paušální náhrady hotových výdajů po , částka, , celkem tedy , částka, , a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, ). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 30 %, tj. , částka, .

35. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne , datum, soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

36. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod č. 68/2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující , částka, na jistině.