19 C 301/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 803, částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částka.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částka s úrokem z prodlení ve výši 618, částka. V žalobních důvodech uvedla, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, a dne datum proto splnil povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku. Povinnost zaplatit tento poplatek žalovaný nesplnil za období od září 2019 do března 2022 Celkem tak na tomto poplatku dluží částka na jistině. Vedle toho se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení„ nákladů spojených s uplatněním pohledávky“ ve výši částka podle rámcové smlouvy, kterou dne datum (správně dne datum) uzavřela právnická osoba, a úroku z prodlení za období do datum, a to ve výši 618, částka. Žalovaný tuto pohledávku žalobkyně nesplnil ani přes výzvu žalobkyně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně již v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o.s.ř. Soud usnesením ze dne 19. 10. 2022, č.j. 19 C 113/2022 – 12, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí. Se zřetelem k tomu, že se k této výzvě nevyjádřil, soud předpokládá, že ani žalovaný k němu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Za souhlasu obou účastníků řízení tak soud rozhodl na základě předložených listinných důkazů. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný je od ledna 2019 poplatníkem televizního poplatku. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaný nesplnil povinnost platit televizní poplatek za období od září 2019 do března 2022. V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný tuto povinnost splnil, popřípadě že by ji splnil ve větším rozsahu, než skutkově tvrdila žalobkyně. Žalobkyně pak žalovaného dopisem ze dne datum vyzvala ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení. Žalovaný oznámil, že se stal od ledna 2019 poplatníkem televizního poplatku (§ 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Jako vlastníku (držiteli) televizního přijímače mu vznikla povinnost platit televizní poplatek (§ 2 odst. 2 a § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) v měsíční výši částka (§ 6 zákona č. 348/2005 Sb.) splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb.). Za období od září 2019 do března 2022 je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částka. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši v zákonné výši 10 % p.a. z jednotlivých měsíčních částek televizního poplatku, které dospěly v období od datum do datum, ve výši 8, 25 % p.a. z jednotlivých měsíčních částek televizního poplatku, které dospěly v období od datum do datum, ve výši 8, 5 % p.a. z jednotlivých měsíčních částek televizního poplatku, které dospěly v období od datum do datum, a ve výši 11, 75 % p.a. z jednotlivých měsíčních částek televizního poplatku, které dospěly v období od datum do datum, ode dne následujícího po jejich splatnosti do datum, tj. celkem 618, částka (§ 10 zákona č. 348/2005 Sb., § 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Za období po datum žalobkyně zaplacení úroku z prodlení po žalovaném nežádá a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 4 803, částka. Žalobkyni naopak nemohlo vzniknout právo na„ náklady mimosoudního vymáhání“ ve výši částka. Žalobkyně ani skutkově netvrdila, že snad žalovaný souhlasil s povinností poskytnout žalobkyni takové plnění, a smlouva, kterou žalobkyně dne datum uzavřela s příjmení příjmení, spol. s r.o., sídlem adresa, IČO, potud nemohla žalovaného zavazovat. Ujednání, které by bez jejího souhlasu zasahovalo právní postavení třetí osoby a měnilo její oprávnění nebo povinnosti, by totiž odporovalo veřejnému pořádku (shodně důvodová zpráva k vládnímu návrhu občanského zákoníku, k § 1 nebo Melzer, F., Tégl, P. in Melzer, F., Tégl, P. a kol. – Občanský zákoník – velký komentář. Svazek 1. § 1 – 117. obec: Leges, 2013, s. 64, marg. číslo – 177), a proto by bylo neplatné. K této neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Ostatně má-li částka ve výši částka vyjadřovat náklady, které snad žalobkyně vynaložila na odeslání výzvy ke splnění pohledávky, jež je předmětem řízení, přehlíží, že jde o součást nákladů řízení, na jejichž náhradu má účastník řízení podle výsledku řízení právo. Nemůže proto žádat za týž úkon další plnění jako příslušenství pohledávky. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť zamítnutí žaloby co do žalobního požadavku na zaplacení částka představuje neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Žalobkyni tak přísluší právo na náhradu nákladů řízení, jež spočívají v soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši částka. Náklad vynaložený žalobkyní na zastupování advokátem soud nemá za účelně vynaložený. Pokud žalobkyně sama spravuje agendu televizních poplatků a následně ji předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali zaměstnanci zařazení do právního útvaru žalobkyně (k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn.

I. ÚS 3344/12, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 70, s. 193, pod číslo 2013, nález ze dne datum sp. zn.

II. ÚS 405/14, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 74, s. 375, pod číslo nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn.

II. ÚS 1727/14, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 74, s. 577, pod číslo nebo nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn.

I. ÚS 3768/15). Tento závěr se neprosadí pouze v poměru k jedné paušální náhradě hotových výdajů (žaloba) po částka (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů), neboť na ni by žalobkyni vzniklo právo i v případě, že by se nedala v řízení zastoupit advokátem (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Dále žalobkyni vzniklo právo na jednu paušální náhradu hotových výdajů (výzva k plnění ze dne datum) po částka (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Naopak by žalobkyni – kdyby se byla nedala zastoupit – nevzniklo právo na náhradu za daň z přidané hodnoty. Celkem je tak žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.