19 C 303/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., sídlem Adresa žalobkyně, IČO Anonymizováno, zastoupená JUDr. ing. Jméno Zástupce, advokátem, sídlem Anonymizováno – Jméno advokáta A, Jméno advokáta B/8, PSČ Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, bydlištěm Anonymizováno, PSČ Anonymizováno, narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 31 498 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zčásti zastavuje co do částky 15 571, částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 608, částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do datum a ve výši 0, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

V. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni vrácen přeplatek na soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši částka.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za „zpracování“ ve výši částka a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši částka, a to v 52 týdenních splátkách po částka. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. Nato právnická osoba své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši částka na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky částka za období od datum do datum, tj. 1 673, částka, a dále od datum do zaplacení. Žalovaný dále jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za „zpracování“ ve výši částka a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši částka, a to v osmnácti měsíčních splátkách po částka. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. Nato právnická osoba své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši částka na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky částka za období od datum do datum, tj. 608, částka, a dále od datum do zaplacení.

2. Podáním ze dne datum žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět co do žalobního požadavku na zaplacení částka na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky částka za období od datum do datum, tj. 1 673, částka, a dále od datum do zaplacení podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku v uvedeném rozsahu řízení zastavil, aniž by se vyhledával souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby (§ 96 odst. 1 a 4 o.s.ř.).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z výpisu právnická osoba, sídlem adresa, IČO IČO, ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že právnická osoba je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

5. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba jako zapůjčitelka uzavřela dne datum se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že právnická osoba touto smlouvou přenechala žalovanému částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za „zpracování“ ve výši částka a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši částka, celkem tedy částka, a to v osmnácti měsíčních splátkách po částka. Podpisem této smlouvy žalovaný potvrdil převzetí předmětu zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. hodnota této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvou o zápůjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne dne datum (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha č. hodnota smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi právnická osoba a žalobkyní nastaly v okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (čl. XII. odst. 14 smlouvy o postoupení pohledávek).

7. Z oznámení právnická osoba žalovanému ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba žalovanému oznámila postoupení pohledávek založených smlouvou o zápůjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne datum, žalobkyni a vyzvala jej k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto oznámení žalovanému. Toto oznámení žalovanému odeslala dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

8. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

9. Žalovaný tedy jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za „zpracování“ ve výši částka a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši částka, celkem částka, a to v osmnácti měsíčních splátkách po částka. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne datum, právnická osoba postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum se žalovaným. právnická osoba dopisem ze dne datum postoupení těchto pohledávek oznámila žalovanému. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne datum.

10. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce ani z tabulky umoření ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

11. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

15. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

20. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích před uzavřením smlouvy o zápůjčce sdělil žalovaný, na základě dokladů označených v nabídce žalovaného na uzavření této smlouvy (zákaznické kartě), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaný v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) uvedl. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

21. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom byla povinna uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Z uvedeného důvodu v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, že listiny, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o zápůjčce.

22. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalovaného. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

23. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

24. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

25. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

27. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

28. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

29. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

30. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-565/12).

31. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C679/18).

32. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

33. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

34. Smlouva o zápůjčce, kterou žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

35. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

36. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

38. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

39. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

40. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka).

41. Splatnost této pohledávky se pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení těchto pohledávek žalobkyni ze dne datum její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právnická osoba v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávek pozbyla právní postavení jejich věřitelky.

42. Příslušenstvím této pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).

43. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaný však ani skutkově netvrdil, že není přiměřené jeho možnostem splnit pohledávky, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném žalobkyní ve výzvě ze dne datum, a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.

44. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala úroku z prodlení za období před datum, tj. co do 608, částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do datum a ve výši 0, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

45. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

46. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 52 % a žalovaný v rozsahu 48 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl a řízení v důsledku procesního zavinění žalobkyně zčásti zastavil co do částky ve výši 16 180, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně tak má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4 %. Náklady řízení, které žalobkyně platila, spočívají v nevrácené části soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka. Náklad na zastupování žalobkyně advokátem soud nemá za účelně vynaložený. Zástupce žalobkyně je totiž zároveň akcionářem žalobkyně, jak vyplývá z notářského zápisu ze dne datum, sp. zn. NZ 2548/2020 a N 1539/2020. Jeho prostřednictvím je ostatně se žalobkyní propojena i společnost, ve které její zástupce vykonává advokacii. Poměr mezi žalobkyní a jejím zástupcem se tedy neomezoval jen na poskytování právní pomoci, nýbrž zástupce žalobkyně prosazoval v řízení vlastní, třeba jen zprostředkovaný zájem na jeho výsledku. Úspěch žalobkyně v projednávané věci se příznivě projeví v jejích hospodářských poměrech, a v důsledku toho i v majetku zástupce žalobkyně, který je jejím akcionářem, protože hospodářské poměry žalobkyně se odrážejí i v hodnotě účastnických cenných papírů, které emitovala, a v právech s nimi spojených, zejména v právu na podíl na zisku. Taková míra vlastního zájmu zástupce žalobkyně na výsledku řízení se však vymyká postavení zástupce účastníka řízení. Kdyby v poměrech projednávané věci měla mít žalobkyně právo i na náhradu za odměnu za zastoupení advokátem a jeho hotové výdaje, šlo by ve skutečnosti jen o rozmnožování jejího zisku. Z tohoto důvodu se náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně advokátem nejeví jako účelné (obdobně ve vztahu k témuž zástupci usnesení Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Tento závěr se neprosadí pouze v poměru k dvěma paušálním náhradám hotových výdajů (výzva k plnění ze dne datum a žaloba) po částka (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů), neboť na ně by žalobkyni vzniklo právo i v případě, že by se nedala v řízení zastoupit advokátem (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 1 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Naopak by žalobkyni – kdyby se byla nedala zastoupit – nevzniklo právo na náhradu za daň z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení, které žalobkyně (účelně) platila, tak činí částka. Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 4 %, tj. částka.

47. Náklad na podání žalobkyně ze dne datum soud rovněž nepovažuje za účelně vynaložený, neboť jím doplnila skutková tvrzení a důkazní prostředky, které měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

48. Soud řízení zčásti zastavil před prvním jednáním, a proto má žalobkyně právo na vrácení odpovídající části zaplaceného soudního poplatku za řízení sníženého o 20 %, nejméně však o částka (§ 6a odst. 3 a 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tak má právo na vrácení přeplatku ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.