19 C 307/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená JUDr. ing. jméno příjmení, Ph.D., advokátem, sídlem obec a číslo – část obce, ulice a číslo, PSČ PSČ proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 564, 29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 931, 24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 2 931, 24 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 16 405, 52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 16 564, 29 Kč od datum do datum a z částky 13 633, 05 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 16 564, 29 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému 20 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 4 901 Kč, odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši 9 140 Kč a odměnu za„ komfortní splácení“ ve výši 5 500 Kč, a to v osmnácti týdenních splátkách po 2 197 Kč. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. právnická osoba své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 2 931, 24 Kč na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky 2 931, 24 Kč za období od datum do datum, tj. 660, 36 Kč, a dále od datum do zaplacení. Žalovaný dále jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému 25 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 9 313 Kč, odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši 9 696 Kč a odměnu za„ komfortní splácení“ ve výši 5 293 Kč, a to v osmnácti týdenních splátkách po 2 739 Kč. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. právnická osoba své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 13 633, 05 Kč na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky 13 633, 05 Kč za období od datum do datum, tj. 2 112, 11 Kč, a dále od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z výpisu právnická osoba, sídlem adresa, IČO, ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že právnická osoba je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti právnická osoba, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právnická osoba přenechala žalované 25 000 Kč. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedl, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši 21 244 Kč čistého měsíčně. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje činí 3 000 Kč Vedle toho plní jiné dluhy vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve splátkách po 3 100 Kč měsíčně. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

5. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba jako zapůjčitelka uzavřela dne datum se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že právnická osoba touto smlouvou přenechala žalovanému 20 000 Kč a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši 4 901 Kč, odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši 9 140 Kč a odměnu za„ komfortní splácení“ ve výši 5 500 Kč, celkem tedy 39 541 Kč, a to v osmnácti týdenních splátkách po 2 197 Kč. Podpisem této smlouvy žalovaný potvrdil převzetí předmětu zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze číslo této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvami o zápůjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne datum a dne datum (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi právnická osoba a žalobkyní nastaly v okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (čl. XII. odst. 14 smlouvy o postoupení pohledávek).

7. Z oznámení právnická osoba žalovanému ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba žalovanému oznámila postoupení pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, které se žalovaným uzavřela dne datum a dne datum, žalobkyni a vyzvala jej k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto oznámení žalovanému. Toto oznámení žalovanému odeslala dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

8. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

9. Žalovaný tedy jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému 20 000 Kč a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši 4 901 Kč, odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši 9 140 Kč a odměnu za„ komfortní splácení“ ve výši 5 500 Kč, celkem 39 541 Kč, a to v osmnácti týdenních splátkách po 2 197 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne datum, právnická osoba postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smluv o zápůjčce uzavřených dne datum a dne datum se žalovaným. právnická osoba dopisem ze dne datum postoupení těchto pohledávek oznámila žalovanému. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne datum.

10. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce ani z tabulek umoření ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán 13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

15. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).

20. Žalobkyně skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů sdělených žalovaným. Ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 2. 11. 2023, č.j. 19 C 307/2023 – 17, však žalobkyně skutkově netvrdila, o jaké údaje šlo ani zda je její právní předchůdkyně prověřila a na základě jakých podkladů. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

21. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne datum nespoléhala jen na sdělení žalovaného. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

22. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

23. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

24. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

26. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

27. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

28. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

29. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

30. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

31. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

32. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

33. Smlouva o zápůjčce, kterou žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

34. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

35. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

36. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

37. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

38. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

39. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši 20 000 Kč. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil 17 068, 76 Kč, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 931, 24 Kč na jistině (20 000 Kč – 17 068, 76 Kč). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne datum její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právnická osoba v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.

40. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 2 931, 24 Kč od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně se však vůči žalovanému domáhala úroku z prodlení jen ve výši 8, 25 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

41. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala úroku z prodlení za období před datum, tj. co do 660, 36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 2 931, 24 Kč od datum do datum.

42. Žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 2. 11. 2023, č.j. 19 C 307/2023 – 17, a výzvu soudu ze dne datum nepředložil smlouvu o zápůjčce, kterou měli uzavřít právnická osoba a žalovaný dne datum. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne datum žalobkyně neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. V důsledku toho se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne datum, včetně přenechání předmětu zápůjčky žalovanému.

43. Z tohoto důvodu soud zamítl žalobu i co do žalobního požadavku na zaplacení 15 745, 16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 13 633, 05 Kč od datum do zaplacení.

44. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

45. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 15 % a žalovaný v rozsahu 85 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 2 931, 24 Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do celkové částky ve výši 16 405, 52 Kč s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 70 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

46. Náklad na podání žalobkyně ze dne datum soud rovněž nepovažuje za účelně vynaložený, neboť jím doplnila skutková tvrzení a důkazní prostředky, které měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.