19 C 309/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 070, 50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že právnická osoba, sídlem adresa, IČO, poskytla žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. V důsledku toho žalovaný získal na její úkor bezdůvodné obohacení v této výši, které jí byl povinen vydat. Žalovaný však tento dluh nesplnil ani zčásti. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba, tuto pohledávku za žalovaným postoupila společnosti právnická osoba, sídlem adresa, IČO, která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum dále postoupila žalobkyni, jež se tak stala její věřitelkou. Příslušenstvím této pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný ji nesplnil ani přes výzvu zástupce žalobkyně k jejímu splnění ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že právnická osoba, sídlem adresa (po změně sídla obec a číslo – část obce, ulice a číslo, PSČ PSČ), IČO, dne datum poukázala žalovanému 20 000 Kč, a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá ze sdělení právnická osoba, ze dne datum.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou dne datum uzavřely právnická osoba, jako postupitelka a právnická osoba, sídlem adresa, IČO, jako postupnice, soud zjistil, že právnická osoba, postoupila společnosti právnická osoba, soubor pohledávek, mezi nimi též pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci (čl. I. odst. 1, II. odst. 1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). právnická osoba, se věřitelkou postoupených pohledávek stala dnem uzavření této smlouvy (čl. II. odst. 2 smlouvy o postoupení pohledávek).

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou dne datum uzavřely právnická osoba, jako postupitelka a žalobkyně jako postupnice, soud zjistil, že právnická osoba, postoupila žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimi též pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci (čl. I. odst. 1, II. odst. 1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala dnem uzavření této smlouvy (čl. II. odst. 2 smlouvy o postoupení pohledávek).

6. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, a to do tří dnů od vyhotovení této výzvy. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak vyplývá z podacího lístku. 7. právnická osoba, tedy žalovanému poskytla dne datum částku ve výši 20 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba, pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru, postoupila společnosti právnická osoba, která je na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum dále postoupila žalobkyni. Dopisem ze dne datum zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci.

8. Z úplného výpisu právnická osoba, z obchodního rejstříku, z nepodepsané smlouvy o úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek právnická osoba, ani z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

9. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu dodatkem číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum a dodatkem číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum, protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci.

10. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Nedošlo-li mezi právnická osoba, a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši 20 000 Kč, kterou právnická osoba, poukázala dne datum žalovanému, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen vydat. Věřitelkou této pohledávky se na základě jejího postoupení podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, kterou uzavřely právnická osoba, jako postupitelka a právnická osoba, jako postupnice, stala právnická osoba, a poté na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou dne datum uzavřely právnická osoba, a žalobkyně, se její věřitelnou stala žalobkyně.

16. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost se pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu k plnění v délce tří dnů od vyhotovení této výzvy. Za období od datum do datum však žalobkyně zaplacení úroku z prodlení nežádala a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

17. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 070, 50 Kč, které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši 800 Kč a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 1 270, 50 Kč (dva úkony právní služby po 300 Kč při tarifní hodnotě 20 000 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po 150 Kč při tarifní hodnotě 20 000 Kč, a to výzva k plnění ze dne datum, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč, celkem tedy 1 050 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 220, 50 Kč).

19. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne datum soud nepovažuje za účelně vynaložený, protože jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, které měla obsahovat již žaloba.

20. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod číslo 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč na jistině. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.