19 C 313/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení, advokátem, sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám státu na účet Okresního soudu v Kolíně vedený Českou národní bankou č. účtu číslo, variabilní symbol.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že právnická osoba, sídlem adresa, IČO, se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, na jejímž základě se zavázala dodat žalované koncové zařízení zn. Samsung a žalovaná se je zavázala převzít a zaplatit žalobkyni kupní cenu ve výši částka, s tím, že část kupní ceny ve výši částka žalovaná žalobkyni zaplatila při převzetí zboží a žalobkyně ujednala se žalovanou slevu z kupní ceny ve výši částka s rozvazovací podmínkou pro případ, že závazkový právní poměr založený smlouvou o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací zanikne dříve než za 24 měsíce. Dopisem ze dne datum žalobkyně vypověděla uzavřenou smlouvou o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, protože žalovaná se ocitla v prodlení se splněním dluhů založených touto smlouvou, a vyzvala žalovanou k zaplacení částky, která odpovídá podmíněně poskytnuté slevě z kupní ceny, částka právnická osoba pohledávku za žalovanou na zaplacení kupní ceny na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni a její postoupení oznámila žalované dopisem ze dne datum. Má proto žalobkyně za žalovanou pohledávku v celkové výši částka na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaná ji nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná je státní příslušnicí Slovenské republiky.

4. V projednávané věci se nepodařilo zjistit bydliště žalované na území České republiky. Při zjišťování bydliště žalované a pokusech o doručení žalované nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že žalovaná má bydliště na území jiného členského státu Evropské unie ani mimo území Evropské unie. Telefonické sdělení žalované, že se zdržuje na území příjmení jméno, nebylo možné ověřit již se zřetelem k tomu, že si žalovaná„ nepamatovala“ adresu místa svého pobytu.

5. Z výsledků rozhodovací činnosti Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že je cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zabránit situacím odepření spravedlnosti, kterým by byl vystaven žalobce z důvodu nemožnosti lokalizovat žalovaného. V případech, kdy je bydliště žalovaného neznámé, je požadavek dodržování práva žalovaného na obhajobu třeba naplňovat při dodržování práva žalobce obrátit se na soud, aby rozhodl o opodstatněnosti jeho návrhů. Z uvedených důvodů se ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 použijí i na takové případy, kdy soudy nejsou schopny určit aktuální bydliště žalovaného a nemají průkazné indicie umožňující dospět k závěru, že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie. Pokud žalovaný své poslední známé bydliště opustil dříve, než na něj byla podána žaloba, a neinformoval svého smluvního partnera o adrese svého nového bydliště, pravomoc rozhodnout o žalobě směřující proti spotřebiteli mají soudy členského státu, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště spotřebitele (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Nd 25/2014, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C číslo).

6. Poslední známé bydliště žalované se nacházelo na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky, a to bez zřetele na státní příslušnost žalované.

7. Provedeným dokazováním soud zjistil, že právnická osoba a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, kterou se právnická osoba zavázala dodat žalované mobilní telefon tov. zn. Samsung a žalovaná se zavázala zaplatit za něj kupní cenu ve výši částka, z toho částka při převzetí zboží, a právnická osoba ujednala se žalovanou slevu z kupní ceny ve výši částka s rozvazovací podmínkou pro případ, že závazkový právní poměr založený smlouvou o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací zanikne dříve než za 24 měsíce. Vyúčtováním ze dne datum právnická osoba vyzvala žalovanou k zaplacení částka jako zbývající části kupní ceny mobilního telefonu. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, žalobkyni postoupila též tuto pohledávku za žalovanou. Dopisem ze dne datum zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu žalované odeslal týž den.

8. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. 9. právnická osoba a žalovaná podle čl. 9 všeobecných podmínek právnická osoba, na které odkazovala uzavřená smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, zvolily pro závazkový právní poměr založený touto smlouvou právo České republiky. 10. právnická osoba a žalovaná tedy dne datum uzavřely smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (§ 63 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů), na jejímž základě se právnická osoba vedle poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací zavázala odevzdat žalované mobilní telefon a umožnit jí k němu nabýt vlastnické právo a žalovaná se zavázala jej převzít a zaplatit kupní cenu ve výši částka, z toho částka při převzetí zboží, a právnická osoba ujednala se žalovanou slevu z kupní ceny ve výši částka s rozvazovací podmínkou pro případ, že závazkový právní poměr založený smlouvou o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací zanikne dříve než za 24 měsíce (§ 2079 odst. 1, § 2085 odst. 1 o.z.). Pohledávku na zaplacení kupní ceny x právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni (§ 1879 o.z.).

11. Žalobkyně skutkově tvrdila, že právnická osoba na základě uzavřené smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dodala žalované zboží za kupní cenu v celkové výši částka. Z obsahu uzavřené smlouvy však nevyplývá, že by žalovaná již při jejím uzavření převzala zboží, k jehož dodání se právnická osoba žalované zavázala. Při jednání konaném dne datum žalobkyně navrhla, aby soud o skutkovém tvrzení žalobkyně o dodání zboží žalované provedl důkaz výslechem zaměstnankyně právní předchůdkyně žalobkyně, avšak ani po skončení jednání nesdělila soudu jméno, příjmení a bydliště svědkyně. Údaje o svědkyni přitom nelze zjistit ani z obsahu uzavřené smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne datum žalobkyně neúčastnila, nemohlo se jí dostat opakovaného poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

12. Na dodání zboží rovněž nelze usoudit ze skutkového tvrzení žalobkyně, že žalovaná zaplatila část kupní ceny, protože ani o tomto skutkovém tvrzení žalobkyně nenavrhla žádný důkazní prostředek. Žalobkyně se nemýlí, poukazuje-li v podání ze dne datum na to, že právním důvodem vzniku pohledávky na zaplacení kupní ceny je kupní smlouva. Přehlíží však, že k uzavření kupní smlouvy musí přistoupit též odevzdání zboží kupujícímu, neujednají-li smluvní strany, že kupující má zaplatit kupní cenu před dodáním zboží (§ 2079 odst. 2 o.z.). V projednávané věci však – oproti skutkovému stavu ve věci, o které rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 33 Cdo 729/2013, a jež se nadto spravovala právní úpravou účinnou před datum – mělo právo na zaplacení části kupní ceny vázané na rozvazovací podmínku vzniknout až po jejím splnění, tj. až po dodání zboží žalované.

13. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právnická osoba žalované dodala zboží, nevzniklo jí z hlediska takto ustaveného skutkového děje ani právo na zaplacení kupní ceny a takovou pohledávku nemohla ani postoupit žalobkyni.

14. Nevyšlo-li pak v řízení ani najevo, že by právnická osoba žalované dodala zboží, nemohla být žalobkyně v projednávané věci úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

15. Mimoto se žalobkyni nepodařilo prokázat, že došlo ke splnění rozvazovací podmínky, na kterou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná vázaly ujednání o slevě z kupní ceny. Soud sice k návrhu žalobkyně provedl důkaz dopisem právní předchůdkyně žalobkyně žalované ze dne datum, kterým měla právní předchůdkyně žalobkyně vypovědět smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, avšak žalobkyně nepředložila doklad o jeho doručení žalované, kterým navrhla provést důkaz při jednání konaném dne datum. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne datum žalobkyně neúčastnila, nemohlo se jí ani potud dostat opakovaného poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

16. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

17. Pro úplnost soud dodává, že pohledávka, která je předmětem řízení, nepředstavuje cenu za poskytnuté služby elektronických komunikací, a proto pro projednání a rozhodnutí věci není dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu podle § 7 odst. 1, § 108 odst. 1 písm. g) a § 129 zákona o elektronických komunikacích (usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 7. 2003, č.j. Konf 19/2003, uveřejněné ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2004, svazek 1, pod číslo 2004, usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. Konf 4/ 2011, uveřejněné ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 11, pod číslo 2011 a usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. Konf 50 2011).

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšné žalované přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka, které spočívají v odměně za zastupování advokátem a náhradě jeho hotových výdajů za tři úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě částka, a to převzetí a příprava zastoupení a účast při jednáních konaných dne datum a dne datum, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po částka, celkem tedy částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši částka. příjmení oprávněnou k přijetí náhrady těchto nákladů je stát (§ 149 odst. 2 o.s.ř.).

19. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z § 7 bod 3 a § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo).

20. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.