19 C 320/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená Jméno Zástupce , advokátem, sídlem Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 766 638, 19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 718 957, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky 718 957, , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 47 680, , částka, s úrokem ve výši 3, 89 % p.a. z částky 779 812, , částka, od , datum, do , datum, a z částky 766 638, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 763 525, , částka, od , datum, do , datum, , z částky 750 351, , částka, od , datum, do , datum, a z částky 47 860, , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 766 638, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO , IČO, , jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 799 738, , částka, a žalovaný se je zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 3, 89 % p.a., a to v ujednaných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný se však ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu, a proto , právnická osoba, ., vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, k zaplacení , částka, . Prodlení žalovaného trvalo i přes tuto výzvu, a proto pohledávky založené smlouvou o úvěru dospěly dne , datum, jako celek. , právnická osoba, ., je na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni, která se tak stala jejich věřitelkou. Žalobkyně má proto za žalovaným pohledávky ve výši 766 638, , částka, na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, jejímž příslušenstvím je úrok ve výši 3, 89 % p.a. z částky 779 812, , částka, od , datum, do , datum, a z částky 766 638, , částka, od , datum, di zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 14, 75 % p.a. z částky 779 812, , částka, od , datum, do , datum, a z částky 766 638, , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný tyto dluhy nesplnil ani přes výzvu zástupce žalobkyně k jejich splnění ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z nabídky žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný měl , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , PSČ , adresa, (před změnou sídla , adresa, ), IČO , IČO, , uzavření smlouvy o úvěru, kterou by se , právnická osoba, ., zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše , částka, za účelem splnění jiného dluhu použitého na financování bytové potřeby. K této nabídce připojil podpis pouze zástupce žalobkyně. Namísto podpisu žalovaného obsahuje pouze doložku „podepsáno elektronickým podpisem“.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu měly uzavřít , právnická osoba, ., jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. , právnická osoba, ., se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše , částka, jako překlenovací úvěr ze stavebního spoření za účelem splnění jiného dluhu použitého na financování bytové potřeby nebo změny a údržby domu nebo bytu a žalovaný se měl zavázat , právnická osoba, ., takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 3, 89 % p.a., a to v měsíčních splátkách po , částka, . K listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, připojil podpis pouze zástupce žalobkyně. Namísto podpisu žalovaného obsahuje pouze doložku „podepsáno elektronickým podpisem“.

5. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, , včetně přehledu plateb, soud zjistil, že , právnická osoba, ., poukázala žalovanému 278 738, , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, , a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, . Totéž soud zjistil i ze záznamů o obratech na účtu vedeném pro , právnická osoba, .

6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, ., že , právnická osoba, ., zaplatila dne , datum, této společnosti za žalovaného , částka, jako zálohu na cenu díla. Totéž soud zjistil z výpisu z účtu vedeného pro tuto společnost.

7. Z dopisu , právnická osoba, ., žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že jménem , právnická osoba, ., vyzvala žalovaného k zaplacení , částka, , a to do , datum, , s tím, že , právnická osoba, ., jinak bude žádat splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru jako celku. Tuto výzvu , právnická osoba, ., doručila žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z výpisu o sledování zásilky, která ji obsahovala. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, vyplývá, že zmocnila , právnická osoba, ., k vymáhání pohledávek za žalovaným.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, ., jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, ., postoupila žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávky za žalovaným, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. II. odst. 2 smlouvy o postoupení pohledávek).

9. Z potvrzení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaplatila , právnická osoba, ., úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, ., žalovanému oznámila postoupení pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, , žalobkyni. Toto oznámení odeslala žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.

11. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do sedmi dnů ode odeslání této výzvy. Tuto výzvu zástupce žalobkyně žalovanému odeslal dne , datum, , jak soud zjistil z obálky zásilky, která ji obsahovala.

12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 5 odst. 2 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění účinném do , datum, , účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen „úvěr ze stavebního spoření“) po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti.

15. Podle § 5 odst. 3 věta první zákona č. 96/1993 Sb. úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb.

16. Podle § 5 odst. 5 zákona č. 96/1993 Sb. stavební spořitelna může poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření.

17. Podle § 5 odst. 6 zákona č. 96/1993 Sb. smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body.

18. Podle § 5 odst. 9 zákona č. 96/1993 Sb. cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. Uspořená částka se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory, sníženému o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou. Uspořenou částku nelze v době spoření převést na jinou osobu, lze ji však použít k zajištění pohledávek poskytovatele stavebního spoření z úvěru, který poskytovatel stavebního spoření poskytl podle odstavce 2 nebo 5.

19. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

20. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaný podepsal smlouvu o úvěru prostřednictvím aplikace „George klíč“ v mobilním zařízení.

21. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

22. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

23. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

24. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

25. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

26. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

27. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

28. Z listiny, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, však nevyplývá skutkové zjištění, že by k ní byla připojena data v elektronické podobě jako elektronický podpis žalovaného. K takovému skutkovému zjištění nevede ani vlastní záznam právní předchůdkyně žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru, protože mu význam pouhého skutkového tvrzení, odhlédnuto od toho, že ani z tohoto záznamu nevyplývá, že by žalovaný v prostředí mobilní aplikace připojil ke smlouvě o úvěru elektronický podpis.

29. Jiné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nenavrhla ani přes poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. V podání ze dne , datum, pouze zopakovala skutková tvrzení o tom, že žalovaný podepsal smlouvu o úvěru elektronickým podpisem.

30. Z potvrzení o výši příjmu ze dne , datum, , z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období března 2022, ze záznamu , právnická osoba, ., o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, z platebních příkazů ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , ze smlouvy o poskytování outsourcingových služeb ze dne , datum, ani ze sdělení , právnická osoba, ., že dne , datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

31. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

32. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

34. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

35. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

36. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem , hodnota, , , částka, . Měla proto v této výši za žalovaným pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení. Věřitelkou této pohledávky se v důsledku jejího postoupení stala žalobkyně. Se zřetelem k tomu, že žalovaný až do postoupení pohledávky zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně celkem , hodnota, , , částka, , jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu za období od , datum, do , datum, , nabyla žalobkyně pohledávku ve výši 718 957, , částka, na jistině.

37. Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky 718 957, , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost se v rozsahu , částka, pojí s výzvou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ze dne , datum, , ve které žalobkyně určila žalovanému lhůtu do , datum, , jinak s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, .

38. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující 799 738, , částka, s příslušenstvím, tj. co do 47 680, , částka, s úrokem ve výši 3, 89 % p.a. z částky 779 812, , částka, od , datum, do , datum, a z částky 766 638, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 763 525, , částka, od , datum, do , datum, , z částky 750 351, , částka, od , datum, do , datum, a z částky 47 860, , částka, od , datum, do zaplacení.

39. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

40. Žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 94 % a žalovaný v rozsahu 6 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 718 957, , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 47 860, , částka, s příslušenstvím, a proto soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 88 %. Náklady řízení přitom činí , částka, a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši , částka, a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši , částka, (čtyři úkony právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , hodnota, , , částka, , a to převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a účast při jednáních konaných dne , datum, a dne , datum, , jeden úkon právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , hodnota, , , částka, , a to výzva k plnění ze dne , datum, , dále čtyři paušální náhrady hotových výdajů po , částka, a jedna paušální náhrada hotových výdajů po , částka, , celkem tedy , částka, , a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, , dále cestovné ve výši , částka, při cestě , adresa, a zpět dne , datum, v délce 326 km průměrné spotřebě 4, 5 l/100 km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 38, , částka, za litr podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění účinném do , datum, , a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5, , částka, za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., cestovné ve výši , částka, při cestě , adresa, a zpět dne , datum, v délce 326 km, při průměrné spotřebě 5, 1 l/100 km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 34, , částka, za litr podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5, , částka, za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., náhrada za promeškaný čas v rozsahu pěti půlhodin po , částka, , tj. , částka, , a náhrada za promeškaný čas v rozsahu devíti půlhodin po , částka, , tj. , částka, ). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 88 %, tj. , částka, .

41. Výzvu zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť – s výjimkou odkazu na právní úpravu postoupení pohledávky – neobsahuje žádný právní rozbor. Nákladní na podání ze dne , datum, a ze dne , datum, soud nemá za účelně vynaložený, protože jimi žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, které měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

42. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013).