19 C 322/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 98 050, 67 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 69 642, 39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 68 156, 58 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 30 685, 99 Kč s úrokem ve výši 10, 9 % p.a. z částky 95 806, 45 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 29 894, 09 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 061 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 98 050, 67 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal je právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 10, 9 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 390 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka a žalobkyně jako postupnice uzavřely dne [datum], se věřitelkou těchto pohledávek stala žalobkyně. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 95 806, 45 Kč, na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč za prodlení žalovaného se splněním splátek, které dospěly v období od srpna 2021 do září 2021, a na úhradu za účast žalovaného na pojištění za období od července 2021 do října 2021 ve výši 444, 22 Kč. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok ve výši 10, 9 % p.a. z částky 95 806, 45 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 2 277, 71 Kč za období od [datum] do [datum] a ve výši 8, 5 % p.a. z částky 98 050, 67 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný je však nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru, kterou [právnická osoba], jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum], soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 105 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit společně s úrokem ve výši 10, 9 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 390 Kč (čl. 1 odst. 1.2. smlouvy o úvěru). Pokud by se žalovaný ocitl v prodlení s plněním jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo s plněním více než dvou splátek (čl. 8 odst. 8.1 písm. a) smlouvy o úvěru), mohla [právnická osoba], prohlásit dluhy, které měla založit smlouva o úvěru, za splatné jako celek (čl. 8 odst. 8.2 písm. b) smlouvy o úvěru).

4. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud zjistil, že mu právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] poukázala 100 000 Kč.

5. Z dopisu [právnická osoba], žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 5 209 Kč, a to do [datum]. Tuto výzvu odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

6. Z dopisu [právnická osoba], žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhů, které měla založit smlouva o úvěru, jako celku. Tuto výzvu odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba], žalobkyni postoupila soubor pohledávek, mezi nimi též pohledávky za žalovaným, které měla založit uzavřená smlouva o úvěru. Ke změně v osobě věřitele postoupených pohledávek mělo dojít zaplacením úplaty za jejich postoupení.

8. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila [právnická osoba], úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřely dne [datum].

9. Z dopisu zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku. 10. [právnická osoba], jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný tedy uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 10, 9 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 390 Kč [právnická osoba], vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k zaplacení 5 209 Kč a dopisem ze dne [datum] ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru uzavřená se žalovaným. Zástupkyně žalobkyně poté vyzvala žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne [datum].

11. Z ceníku [právnická osoba], pro bankovní obchody účinného od 20. 1. 2019, z ceníku pro soukromou klientelu účinného od 22. 7. 2019, z ceníku pro soukromou klientelu účinného od 13. 5. 2021, ze sazebníku poplatků účinného od 22. 7. 2019, ze všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], účinných od [datum], ze všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], účinných od [datum], z dohody o úplatě ze dne [datum], z nepodepsaného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně podacího lístku, ani z výpisu z úvěrového účtu soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel podle § 2048 odst. 1 o.z. požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

16. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

17. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

22. Jak vyplývá ze žádosti o úvěr ze dne [datum], žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši 20 866 Kč. Žije u rodičů. Nemá žádné výdaje.

23. Právní předchůdkyně žalobkyně údaj o příjmu žalovaného prověřila na základě potvrzení zaměstnavatele ze dne [datum], jak vyplývá z tohoto potvrzení. Naopak zjištění jeho výdajů nahradila„ interním ekonomickým modelem“, aniž prověřila, zda a jaké skutečné pravidelné výdaje žalovaný má, jak vyplývá ze záznamu právní předchůdkyně žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne [datum]. Přihlédla pouze k tomu, že žalovaný má vůči ní jiné dluhy, které plní ve splátkách po 9 649 Kč měsíčně. Bez znalosti pravidelných výdajů žalovaného však nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.

24. Z toho vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně – s výjimkou jiných dluhů žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně – vůbec neprověřila údaje, které jí žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil o svých výdajích. Již z tohoto důvodu nemohla právní předchůdkyně žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného.

25. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

26. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

27. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

29. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

30. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

31. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

32. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

33. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

34. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

35. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

36. Smlouva o úvěru, kterou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum], je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

37. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

38. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

39. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

40. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

41. Právní předchůdkyni žalobkyně proto náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z plnění bez právního důvodu, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému, tj. ve výši 100 000 Kč. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně celkem 31 843, 42 Kč, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně od [právnická osoba], pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 68 156, 58 Kč na jistině (100 000 Kč – 31 843, 42 Kč). Splatnost této pohledávky se pak pojí co do částky 5 209 Kč s výzvou [právnická osoba], ke splnění části pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, v níž [právnická osoba], určila žalovanému lhůtu do [datum], a co do zbývající částky ve výši 62 947, 58 Kč s výzvou [právnická osoba], žalovanému ze dne [datum]. Tuto pohledávku v důsledku jejího postoupení nabyla žalobkyně.

42. Příslušenstvím pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 5 209 Kč od [datum] do [datum], tj. 122, 52 Kč, z částky 62 947, 58 Kč od [datum] do [datum], tj. 1 363, 29 Kč, a z částky 68 156, 58 Kč od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).

43. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 30 685, 99 Kč s úrokem ve výši 10, 9 % p.a. z částky 95 806, 45 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 29 894, 09 Kč od [datum] do zaplacení.

44. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

45. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 69 % a žalovaný v rozsahu 31 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 69 642, 39 Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 30 685, 99 Kč s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 38 % (§ 142 odst. 2 o.s.ř.) Náklady řízení spočívají v soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši 3 923 Kč. Náklad na zastupování žalobkyně advokátem soud nemá za účelně vynaložený. Zástupce žalobkyně je ve vztahu k žalobkyni ovládající osobou, jak vyplývá z výroční zprávy [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], za rok 2020. Poměr mezi žalobkyní a jejím zástupcem se tedy neomezoval jen na poskytování právní pomoci, nýbrž zástupce žalobkyně prosazoval v řízení vlastní, třeba jen zprostředkovaný zájem na jeho výsledku. Úspěch žalobkyně v projednávané věci se příznivě projeví v jejích hospodářských poměrech, a v důsledku toho i v majetku zástupce žalobkyně, který ji ovládá prostřednictvím [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], protože hospodářské poměry žalobkyně se odrážejí i v hodnotě účastnických cenných papírů, které emitovala, a v právech s nimi spojených, zejména v právu na podíl na zisku. Taková míra vlastního zájmu zástupce žalobkyně na výsledku řízení se však vymyká postavení zástupce účastníka řízení. Kdyby v poměrech projednávané věci měla mít žalobkyně právo i na náhradu za odměnu za zastoupení advokátem a jeho hotové výdaje, šlo by ve skutečnosti jen o rozmnožování jejího zisku. Z tohoto důvodu se náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně advokátem nejeví jako účelné (obdobně ve vztahu k témuž zástupci usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2017, sp. zn. 27 Co 138/2017). Tento závěr se neprosadí pouze v poměru k pěti paušálním náhradám hotových výdajů (výzva k plnění ze dne [datum], žaloba, příprava a účast při jednáních konaných dne [datum] a dne [datum]) po 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu), neboť na ně by žalobkyni vzniklo právo i v případě, že by se nedala v řízení zastoupit advokátem (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Celková výše nákladů řízení, které žalobkyně (účelně) platila, tak činí 5 423 Kč. Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 38 %, tj. 2 061 Kč.

46. Ani náklad na podání ze dne [datum] soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).