19 C 34/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 66 951, částka s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem ve výši 36, 843 % p.a. z částky 66 821, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 66 821, [částka] od [datum] zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 66 821, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela se žalovaným jako úvěrovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] za účelem koupě morového vozidla a žalovaný se je zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 36, 842669 % p.a., a to v měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu, a v důsledku toho dluhy založené smlouvou o úvěru dospěly dne [datum] jako celek. Žalovaný tak byl povinen zaplatit žalobkyni 76 409, [částka] na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, smluvní pokutu za prodlení s plněním sjednaných splátek ve výši [částka],„ účelně vynaložené náklady“ ve výši [částka] a úrok ve výši 1 979, [částka], celkem tedy 80 651, [částka]. Žalobkyně převzala vozidlo, jehož koupě byla účelem poskytnutí peněžních prostředků podle uzavřené smlouvy o úvěru, od žalovaného, neboť žalovaný na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, kterou účastníci řízení uzavřeli společně se smlouvou o úvěru, převedl vlastnické právo k uvedenému vozidlu žalobkyni k zajištění pohledávek založených smlouvou o úvěru. Žalobkyně toto vozidlo zpeněžila. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni 66 951, [částka], z toho 66 851, [částka] na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a [částka] na„ poplatku“ za upomínku o splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok ve výši 36, 843 % p.a. z částky 66 821, [částka] od [datum] do [datum], tj. 44 384, [částka], a od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky 66 821, [částka] od [datum] do [datum], tj. 11 523, [částka], a od [datum] do zaplacení. Ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení, žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum], avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše [částka] za účelem koupě motorového vozidla a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 36, 842669 % p.a. a úhradou za účast na havarijním pojištění ve výši [částka] měsíčně a na povinně smluvním pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši [částka] měsíčně, a to ve splátkách po [částka] měsíčně. K zajištění pohledávek založených smlouvou o úvěru i pohledávek žalobkyně za žalovaným z bezdůvodného obohacení žalovaný převedl žalobkyni vlastnické právo k vozidlu, jehož koupě byla účelem poskytnutí peněžních prostředků podle uzavřené smlouvy o úvěru. Tato smlouva o úvěru dále odkazovala na úvěrové podmínky žalobkyně.

5. Z úvěrových podmínek žalobkyně, na které odkazovala uzavřená smlouva o úvěru, soud zjistil, že žalobkyně mohla žádat splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku v případě, že se žalovaný ocitl v prodlení se splněním nejméně dvou ujednaných splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

6. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] tím, že za něj zaplatila část kupní ceny motorového vozidla, jehož koupě byla účelem jejich poskytnutí podle uzavřené smlouvy o úvěru.

7. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru, jako celku. Tuto výzvu žalovanému odeslala dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

8. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

9. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] za účelem koupě motorového vozidla a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 36, 842669 % p.a. a úhradou za účast na havarijním pojištění ve výši [částka] měsíčně a na povinně smluvním pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši [částka] měsíčně, a to ve splátkách po [částka] měsíčně. K zajištění pohledávek založených smlouvou o úvěru i pohledávek žalobkyně za žalovaným z bezdůvodného obohacení žalovaný převedl žalobkyni vlastnické právo k vozidlu, jehož koupě byla účelem poskytnutí peněžních prostředků podle uzavřené smlouvy o úvěru. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru, jako celku. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne [datum].

10. Ze souhlasu žalovaného se zpracováním osobních údajů ze dne [datum] z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z přehledu splátek, z kupní smlouvy ze dne [datum], z faktury ze dne [datum], z oznámení žalobkyně žalovanému ze dne [datum] ani z faktury ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

15. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

20. Z matričního listu klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši [částka] čistého měsíčně a jeho celkové výdaje dosahují [částka] měsíčně. Nemá žádné jiné dluhy.

21. Z potvrzení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] učinila dotaz do registru [příjmení] na žalovaného s výsledkem, že žalovaný není v prodlení s plněním žádného dluhu.

22. Žalobkyně tedy neprověřila údaje, které jí žalovaný sdělil o svých příjmech a výdajích, s výjimkou údaje o tom, že žalovaný nemá žádné dluhy, a spokojila se jen s jeho sdělením. Přitom již nápadně nízká výše celkových výdajů žalovaného, jakož i poměrně nízká výše jeho příjmů k prověření údajů, které žalovaný sdělil žalobkyni před uzavřením smlouvy o úvěru, vybízely, a to i s přihlédnutím k jeho sdělení, že žije u rodičů.

23. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru nespoléhala jen na sdělení žalovaného o jeho příjmech a výdajích obsažená v prohlášení žalovaného. Bez jejich znalosti přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek. Žalobkyně proto nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

24. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

25. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

26. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

28. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

29. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

30. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

31. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

32. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

33. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

34. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

35. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní jako úvěrující, je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

36. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

37. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

38. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

39. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

40. Žalobkyni proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do zahájení řízení v projednávané věci žalovaný zaplatil žalobkyni 91 829, [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, je zřejmé, že zde není žádný dluh, jemuž by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně po žalovaném podle smlouvy o úvěru ze dne [datum] domáhá.

41. Ze stejného důvodu právní žalobkyni nemohlo se zřetelem k neplatnosti smlouvy o úvěru vzniknout právo na zaplacení„ poplatku“ za upomínku.

42. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

43. Plně procesně úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.