19 C 34/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 66 951, částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částka s úrokem ve výši 36, 843 % p.a. z částky 66 821, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 66 821, částka od datum zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 66 821, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela se žalovaným jako úvěrovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka za účelem koupě morového vozidla a žalovaný se je zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 36, 842669 % p.a., a to v měsíčních splátkách po částka. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu, a v důsledku toho dluhy založené smlouvou o úvěru dospěly dne datum jako celek. Žalovaný tak byl povinen zaplatit žalobkyni 76 409, částka na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, smluvní pokutu za prodlení s plněním sjednaných splátek ve výši částka,„ účelně vynaložené náklady“ ve výši částka a úrok ve výši 1 979, částka, celkem tedy 80 651, částka. Žalobkyně převzala vozidlo, jehož koupě byla účelem poskytnutí peněžních prostředků podle uzavřené smlouvy o úvěru, od žalovaného, neboť žalovaný na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, kterou účastníci řízení uzavřeli společně se smlouvou o úvěru, převedl vlastnické právo k uvedenému vozidlu žalobkyni k zajištění pohledávek založených smlouvou o úvěru. Žalobkyně toto vozidlo zpeněžila. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni 66 951, částka, z toho 66 851, částka na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a částka na„ poplatku“ za upomínku o splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok ve výši 36, 843 % p.a. z částky 66 821, částka od datum do datum, tj. 44 384, částka, a od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky 66 821, částka od datum do datum, tj. 11 523, částka, a od datum do zaplacení. Ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení, žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne datum se žalovaným jako úvěrovaným, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše částka za účelem koupě motorového vozidla a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 36, 842669 % p.a. a úhradou za účast na havarijním pojištění ve výši částka měsíčně a na povinně smluvním pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši částka měsíčně, a to ve splátkách po částka měsíčně. K zajištění pohledávek založených smlouvou o úvěru i pohledávek žalobkyně za žalovaným z bezdůvodného obohacení žalovaný převedl žalobkyni vlastnické právo k vozidlu, jehož koupě byla účelem poskytnutí peněžních prostředků podle uzavřené smlouvy o úvěru. Tato smlouva o úvěru dále odkazovala na úvěrové podmínky žalobkyně.

5. Z úvěrových podmínek žalobkyně, na které odkazovala uzavřená smlouva o úvěru, soud zjistil, že žalobkyně mohla žádat splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku v případě, že se žalovaný ocitl v prodlení se splněním nejméně dvou ujednaných splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

6. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka tím, že za něj zaplatila část kupní ceny motorového vozidla, jehož koupě byla účelem jejich poskytnutí podle uzavřené smlouvy o úvěru.

7. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru, jako celku. Tuto výzvu žalovanému odeslala dne datum, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

8. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

9. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne datum se žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka za účelem koupě motorového vozidla a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 36, 842669 % p.a. a úhradou za účast na havarijním pojištění ve výši částka měsíčně a na povinně smluvním pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši částka měsíčně, a to ve splátkách po částka měsíčně. K zajištění pohledávek založených smlouvou o úvěru i pohledávek žalobkyně za žalovaným z bezdůvodného obohacení žalovaný převedl žalobkyni vlastnické právo k vozidlu, jehož koupě byla účelem poskytnutí peněžních prostředků podle uzavřené smlouvy o úvěru. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru, jako celku. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne datum.

10. Ze souhlasu žalovaného se zpracováním osobních údajů ze dne datum z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum, z přehledu splátek, z kupní smlouvy ze dne datum, z faktury ze dne datum, z oznámení žalobkyně žalovanému ze dne datum ani z faktury ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

15. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).

20. Z matričního listu klienta ze dne datum soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši částka čistého měsíčně a jeho celkové výdaje dosahují částka měsíčně. Nemá žádné jiné dluhy.

21. Z potvrzení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dne datum učinila dotaz do registru příjmení na žalovaného s výsledkem, že žalovaný není v prodlení s plněním žádného dluhu.

22. Žalobkyně tedy neprověřila údaje, které jí žalovaný sdělil o svých příjmech a výdajích, s výjimkou údaje o tom, že žalovaný nemá žádné dluhy, a spokojila se jen s jeho sdělením. Přitom již nápadně nízká výše celkových výdajů žalovaného, jakož i poměrně nízká výše jeho příjmů k prověření údajů, které žalovaný sdělil žalobkyni před uzavřením smlouvy o úvěru, vybízely, a to i s přihlédnutím k jeho sdělení, že žije u rodičů.

23. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru nespoléhala jen na sdělení žalovaného o jeho příjmech a výdajích obsažená v prohlášení žalovaného. Bez jejich znalosti přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek. Žalobkyně proto nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

24. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

25. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

26. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

28. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

29. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

30. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

31. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

32. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

33. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

34. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

35. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum se žalobkyní jako úvěrující, je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

36. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

37. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

38. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

39. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

40. Žalobkyni proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do zahájení řízení v projednávané věci žalovaný zaplatil žalobkyni 91 829, částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, je zřejmé, že zde není žádný dluh, jemuž by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně po žalovaném podle smlouvy o úvěru ze dne datum domáhá.

41. Ze stejného důvodu právní žalobkyni nemohlo se zřetelem k neplatnosti smlouvy o úvěru vzniknout právo na zaplacení„ poplatku“ za upomínku.

42. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

43. Plně procesně úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.