Okresní soud v Kolíně · Rozsudek

19 C 342/2022

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-02-16 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKO:2023:19.C.342.2022.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 56 027, 90 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se zčásti zastavuje co do částky 3 619, 23 Kč s úrokem 27, 47 % p.a. z částky 46 269, 07 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 8, 5 % p.a. z částky 2 715, 52 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 2 715 Kč od [datum] do zaplacení.</b> II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 52 408, 67 Kč s úrokem ve výši 35 % p.a. z částky 46 269, 07 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 8, 5 % p.a. z částky 46 269, 07 Kč od [datum] do [datum], z částky 43 262, 07 Kč od [datum] do [datum], z částky 40 529, 07 Kč od [datum] do [datum], z částky 37 796, 07 Kč od [datum] do [datum] a z částky 35 063, 07 Kč do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku za období od [datum] dosáhne částky 196 776 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 53 223 Kč od [datum] do [datum], z částky 49 990 Kč od [datum] do [datum], z částky 46 757 Kč od [datum] do [datum], z částky 44 024 Kč od [datum] do [datum], z částky 41 291 Kč od [datum] do [datum] a z částky 38 558 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 56 027, 90 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 62, 47 % p.a., a to v šedesáti měsíčních splátkách po 2 733 Kč. Žalovaný se však ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu a jeho prodlení trvalo déle než šedesát pět dnů. V důsledku toho pohledávka žalobkyně za žalovaným dospěla jako celek. Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávku na zaplacení 37 778, 59 Kč, z níž žalobkyně po žalovaném žádá jen 37 778 Kč. Jejím příslušenstvím je úrok ve výši 3 994, 58 Kč za období od [datum] do [datum] a ve výši 8, 5 % p.a. z částky 37 778, 59 Kč od [datum] do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku za období od [datum] dosáhne částky 196 776 Kč, a úrok z prodlení ve výši 2 809, 82 Kč za období od [datum] do [datum] a v zákonné výši 8, 5 % p.a. z částky 41 273 Kč od [datum] do zaplacení. Vedle toho žalobkyni vzniklo též právo na zaplacení smluvní pokuty za prodlení se splněním ujednaných splátek, které dospěly dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum], jež trvalo déle než třicet dnů, ve výši po 499 Kč, tj. celkem 2 495 Kč, a dále smluvní pokuty za prodlení žalovaného se splněním pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 0, 1 % denně z částky 52 443, 59 Kč od [datum] do [datum], tj. 2 569, 56 Kč, z částky 49 210, 59 Kč od [datum] do [datum], tj. 2 362, 08 Kč, z částky 45 977, 59 Kč od [datum] do [datum], tj. 3 770, 36 Kč, z částky 43 244, 59 Kč od [datum] do [datum], tj. 1 210, 72 Kč, z částky 40 511, 59 Kč od [datum] do [datum], tj. 1 215, 30 Kč, a z částky 37 778, 59 Kč od [datum] do [datum], tj. 3 626, 88 Kč, celkem tedy 14 754, 90 Kč, jakož i právo na zaplacení„ náhrady nákladů“, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného se splněním ujednaných splátek, které dospěly dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum], ve výši po 200 Kč, tj. celkem 1 000 Kč. Žalovaný tyto pohledávky nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum].

2. Při jednání konaném dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět co do 5 494, 96 Kč, z toho 2 715 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 2 715 Kč od [datum] do zaplacení na pohledávce na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 904, 23 Kč na pohledávce na zaplacení smluvní pokuty a úrok ve výši 27, 47 % p.a. z částky 46 269, 07 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 8, 5 % p.a. z částky 2 715, 52 Kč od [datum] do zaplacení, tj. 875, 73 Kč. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku v uvedeném rozsahu řízení zastavil (§ 96 odst. 1 a 2 věta první o.s.ř.).

3. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě postavil na stanovisko, že až do doby, kdy nastoupil výkon trestu odnětí svobody, plnil ujednané splátky a poté v jejich plnění pokračovala manželka žalovaného. V důsledku její nezaměstnanosti však další plnění poskytovat nemohla. Z tohoto důvodu navrhl, aby soud žalobu zamítl.

4. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.

5. Z nabídky žalovaného jako úvěrovaného na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou žalobkyně jako úvěrující přijala, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 62, 47 % p.a. a úhradou, a to v šedesáti měsíčních splátkách po 2 733 Kč (část A smlouvy o úvěru). V případě prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek, které by trvalo třicet dnů, se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč (část B, čl. 6 odst. 6.1. smlouvy o úvěru), jakož i účelně vynaložené náklady, které takové prodlení vyvolalo, ve výši 200 Kč, pokud prodlení žalovaného trvalo alespoň patnáct dnů (část B, čl. 6 odst. 6.2. smlouvy o úvěru). Bude-li prodlení žalovaného s plněním některé ze splátek trvat alespoň 65 dnů, dospěje dluh založený smlouvou o úvěru jako celek (část B, čl. 6 odst. 6.3. smlouvy o úvěru) a žalobkyni vznikne též právo na smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně (část B, čl. 6 odst. 6.5. smlouvy o úvěru).

6. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně přijala nabídku žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru, a předložila žalovanému rozpis ujednaných splátek. Tento dopis žalovanému doručila dne [datum], jak vyplývá z dodejky.

7. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalovanému poukázala 50 000 Kč dne [datum].

8. Z výzvy zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupkyně žalovaného odeslala žalovanému týž den, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

9. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 62, 47 % p.a., a to v šedesáti měsíčních splátkách po 2 733 Kč. Tento dluh účastníci řízení utvrdili smluvní pokutou ve výši 499 Kč za prodlení se splněním některé z ujednaných splátek a ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně v případě, že prodlení žalovaného trvá i poté, co v jeho důsledku dospěla pohledávka založená smlouvou o úvěru jako celek. Ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum].

10. Z kopie občanského průkazu žalovaného, ze smlouvy o bankovních službách ze dne [datum], ze souhlasu žalovaného ze dne [datum], z listiny označené za kartu klienta ze dne [datum], z prohlášení žalovaného ze dne [datum], z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne [datum], z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum], včetně upraveného splátkového kalendáře, ani z potvrzení o vkladu v hotovosti ze dne [datum] a ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů žalobkyně žalovanému ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], protože žalobkyně ani přes výzvu soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla žádný důkazní prostředek k prokázání svého skutkového tvrzení, že je žalobkyně žalovanému doručila. Sdělení České pošty, s.p., ze dne [datum] potud nepostačuje, protože z něj pouze vyplývá, že žalobkyně využívá službu PostServis, nikoli však, kdy a jaké zásilky jejím prostřednictvím odeslala.

11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

15. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

20. Žalobkyně skutkově tvrdila, že prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělil žalovaný, na základě dokladů o výši příjmu. Vedle toho žalobkyně ověřila, že žalovaný není veden v registru dlužníků vedeném sdružením [příjmení] a v nebankovním registru klientských informací, jak vyplývá z výpisu záznamů ze dne [datum].

21. Z poštovního poukazu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl příjemcem dávky důchodového pojištění ve výši 9 892 Kč měsíčně.

22. Z toho vyplývá, že na základě dokladů, které jí žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru předložil, nemohla žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného, protože z nich vyplýval jen pravidelný příjem žalovaného, avšak chyběly podklady o výši jeho pravidelných výdajů. Bez jejich znalosti přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek. Přitom již nápadně nízká výše pravidelných výdajů, kterou žalovaný uvedl v prohlášení ze dne [datum], v celkové částce 4 410 Kč, měla žalobkyni vést k jejich prověření požadavkem na předložení dokladů o jejich výši.

23. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

24. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

25. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

27. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

28. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

29. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

30. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

31. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

32. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

33. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

34. Smlouva o úvěru, kterou účastníci řízení uzavřeli dne [datum], je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

35. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

36. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

38. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

39. Žalobkyni proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši 50 000 Kč. Se zřetelem k tomu, že až do zahájení řízení v projednávané věci žalovaný zaplatil žalobkyni 64 859 Kč, jak skutkově tvrdila žalobkyně, je zřejmé, že zde není žádný dluh, jemuž by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně po žalovaném domáhá. Přitom před doručením výzvy zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] žalovanému pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení nedospěla.

40. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

41. Plně procesně úspěšnému žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), které sestávají ze tří paušálních náhrad hotových výdajů (vyjádření k žalobě a příprava a účast při jednání konaném dne [datum]) podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.