19 C 342/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená Jméno Zástupce , advokátkou, sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Anonymizováno , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 2 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 112, 56 % p.a., a to ve třinácti měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný se však ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu a jeho prodlení trvalo déle než šedesát pět dnů. V důsledku toho pohledávka žalobkyně za žalovaným dospěla jako celek. Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávku na zaplacení , částka, , jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný tuto pohledávku nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny.

4. Podle čl. 48 odst. 5 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech zveřejněné pod č. 123/2002 Sb.m.s. (čl. 73 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech) pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek.

5. Žalovaný má bydliště v obci , adresa, , a proto v projednávané věci je založena mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

6. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.

7. Z nabídky žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný měl žalobkyni nabídnout uzavření smlouvy o úvěru, kterou by se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný by se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 112, 56 % p.a., a to ve dvanácti měsíčních splátkách po , částka, (část A) nabídky). V případě prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek by se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, (čl. 6 odst. 6.1. smlouvy o úvěru), jakož i účelně vynaložené náklady, které takové prodlení vyvolalo, ve výši , částka, (čl. 6 odst. 6.2. nabídky). Bude-li prodlení žalovaného s plněním některé ze splátek trvat alespoň 65 dnů, dospěje dluh založený smlouvou o úvěru jako celek (čl. 6 odst. 6.3. nabídky) a žalobkyni vznikne též právo na smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně (čl. 6 odst. 6.5. nabídky). Tuto nabídku žalovaný nepodepsal. K nabídce na uzavření smlouvy o úvěru je připojen jen podpis zástupce žalobkyně.

8. Z dodatku k nabídce žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci řízení měli uzavřít smlouvu o úvěru pomocí prostředků komunikace na dálku. Ani k této listině však žalovaný nepřipojil podpis.

9. Z dokladu o vyplacení úvěru a z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, žalovanému poukázala , částka, , a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, .

10. Z výzvy zástupkyně žalobkyně žalovanému dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do patnácti dnů ode dne odeslání této výzvy. Zástupkyně žalobkyně odeslala tuto výzvu žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.

11. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) tímto nařízením není dotčeno použití mezinárodních úmluv, jejichž stranou je jeden nebo více členských států ke dni přijetí tohoto nařízení a které stanoví kolizní normy pro smluvní závazkové vztahy.

12. K mezinárodním úmluvám podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 náleží též smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech zveřejněná pod č. 123/2002 Sb.m.s., jak vyplývá i ze seznamu úmluv zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 26 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (oznámení č. 2010/C 343/04).

13. Podle čl. 48 odst. 1 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech zveřejněné pod č. 123/2002 Sb.m.s. smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli.

14. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se podle čl. 48 odst. 2 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech zveřejněné pod č. 123/2002 Sb.m.s. tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku.

15. Účastníci řízení měli smlouvu o úvěru uzavřít na území České republiky, a proto je právo České republiky v projednávané věci rozhodným hmotným právem.

16. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

18. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

19. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaný podepsal smlouvu o úvěru „SMS podpisem“.

20. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

21. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

22. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

23. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

24. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

25. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

26. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

27. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

28. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředku, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Z listiny, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, však nevyplývá skutkové zjištění, že kód zaslaný krátkou textovou zprávou umožňoval určení žalovaného jako jednající osoby a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. K takovému skutkovému zjištění nevedou ani vlastní záznam žalobkyně o poukázání částky ve výši , částka, žalovanému a o výměně krátkých textových zpráv mezi účastníky řízení, protože mají význam pouhého skutkového tvrzení žalobkyně.

29. Jiné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nenavrhla. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalovanému částku ve výši , částka, poté, co na účet vedený pro žalovaného poukázala , částka, a že žalovaný za použití variabilního symbolu této platby odeslal žalobkyni krátkou textovou zprávu ve znění „souhlasím“, jak má vyplývat ze záznamů, kterými navrhla žalobkyně provést důkaz, nedostačuje k závěru, že účastníci řízení vskutku uzavřeli smlouvu o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě, zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, které se měla žalobkyně zavázat žalovanému na jeho žádost poskytnout, výši úroku a čas plnění jeho povinnosti je vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.

30. Z listiny označené za kartu klienta ze dne , datum, , ze záznamu žalobkyně o kontaktních údajích žalovaného, z informací pro klienta ze dne , datum, , z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , z oznámení o schválení úvěru a splátkového kalendáře ze dne , datum, , včetně dodejky, z kopie průkazu o povolení k pobytu žalovaného, z výpisu žalovaného z registru SOLUS, z výpisu žalovaného z nebankovního registru klientských informací, ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne , datum, , z kopie občanského průkazu žalovaného ani z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů žalobkyně žalovanému ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , protože žalobkyně ani výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nenavrhla žádný důkazní prostředek k prokázání svého skutkového tvrzení, že je žalobkyně žalovanému doručila. Sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, potud nepostačuje, protože z něj pouze vyplývá, že žalobkyně využívá službu PostServis, nikoli však, kdy a jaké zásilky jejím prostřednictvím odeslala. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí ani potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

31. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

32. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

34. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

35. Žalobkyni proto ve skutečnosti náleží pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému, tj. ve výši , částka, . Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou žalobkyně žalovanému ze dne , datum, .

36. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).

37. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovaném domáhala částky převyšující , částka, s příslušenstvím, tj. co do úroku z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 2 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

38. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

39. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 61 % a žalovaný v rozsahu 39 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl a řízení v důsledku procesního zavinění žalobkyně zčásti zastavil co do 9 625, , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 22 %. Náklady řízení přitom činí 2 449, , částka, a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši , částka, a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 1 270, , částka, (dva úkony právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , hodnota, , , částka, , a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , hodnota, , , částka, , a to výzva k plnění ze dne , datum, , tři paušální náhrady hotových výdajů po , částka, , celkem tedy , částka, , a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 220, , částka, ). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 22 %, tj. , částka, .

40. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne , datum, a ze dne , datum, soud nemá za účelně vynaložený, neboť jimi žalobkyně jednak bez podnětu žalovaného vzala žalobu zčásti zpět a jednak doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

41. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod č. 68/2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující , částka, na jistině.