19 C 35/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená titul ing. jméno příjmení, titul za jménem, advokátem, sídlem obec a číslo – část obce, ulice a číslo, PSČ PSČ proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 7, 5 % p.a. z částky částka od datum do za placení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 13 810, částka s úrokem z prodlení ve výši 7, 25 % p.a. z částky částka od datum do datum, ve výši 7, 5 % p.a. z částky částka od datum do datum a s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá kladnému rozdílu mezi součtem čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace obec národní banky vyhlášené ve Věstníku obec národní banky a platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí a sazbou 7, 5 % p.a., z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako dlužník uzavřel dne datum (správně dne datum) s právnická osoba jako věřitelkou smlouvu o půjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka, a to v 52 týdenních splátkách po částka. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. právnická osoba své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši částka na jistině“, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši z částky částka za období od datum do datum, tj. 5 453, částka, a dále od datum do zaplacení. Žalovaný jako dlužník dále uzavřel dne datum (správně dne datum) s právnická osoba jako věřitelkou smlouvu o půjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka, a to v 53 týdenních splátkách po částka. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. právnická osoba své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši částka na jistině“, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši z částky částka za období od datum do datum, tj. 8 356, částka, a dále od datum do zaplacení. Žalovaný tyto pohledávky nesplnil ani přes výzvu žalobkyně žalovanému ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o půjčce, kterou právnická osoba, sídlem adresa, IČO, jako věřitelka uzavřela dne datum se žalovaným jako dlužníkem, soud zjistil, že právnická osoba žalovanému přenechala částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 52 týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět půjčky.

4. Ze smlouvy o půjčce, kterou právnická osoba, jako věřitelka uzavřela dne datum se žalovaným jako dlužníkem, soud zjistil, že právnická osoba žalovanému přenechala částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 53 týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět půjčky.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze číslo této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvami o půjčce, které se žalovaným uzavřela dne datum a dne datum (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi právnická osoba a žalobkyní nastaly v okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (čl. XII. odst. 14 smlouvy o postoupení pohledávek).

6. Z oznámení právnická osoba žalovanému ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba žalovanému oznámila postoupení pohledávek založených smlouvami o půjčce, které se žalovaným uzavřela dne datum a dne datum, žalobkyni a vyzvala jej k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum, jak soud zjistil z poštovního podacího archu z téhož dne.

7. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

8. Žalovaný jako dlužník tedy jako dlužník uzavřel dne datum s právnická osoba jako věřitelkou smlouvu o půjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se zavázal je vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 52 týdenních splátkách po částka. Žalovaný jako dlužník dále jako dlužník uzavřel dne datum s právnická osoba jako věřitelkou smlouvu o půjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se zavázal je vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 53 týdenních splátkách po částka. Pohledávky založené těmito smlouvami o půjčce Provident Financial postoupila žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne datum.

9. Ze zákaznických karet ze dne datum a ze dne datum ani ze smluvních podmínek, na které odkazovaly uzavřené smlouvy o půjčce, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

10. Závazkové právní poměry účastníků řízení se se zřetelem k době jejich vzniku řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (§ 3028 odst. 3 o.z.), jakož i zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010 (§ 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

11. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 321/2001 Sb. smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel.

14. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

15. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je podle § 41 obč. zák. neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

17. Žalovaný se ve smlouvě o půjčce ze dne datum zavázal, že právní předchůdkyni žalobkyně vrátí předmět půjčky ve výši částka spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka. Žalovaný se dále ve smlouvě o půjčce ze dne datum zavázal, že právní předchůdkyni žalobkyně vrátí předmět půjčky ve výši částka spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka.

18. Úplatu za peněžitou půjčku (úrok) lze nepochybně sjednat jak procentem z dlužné jistiny, tak i pevnou částkou (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 21 Cdo 869/2013). Ujednaný souhrnný poplatek měl proto v projednávané věci význam úroku z peněžité půjčky, jehož výše odpovídá 66, 4 % p.a. podle smlouvy o půjčce ze dne datum a 68, 3 % p.a. podle smlouvy o půjčce ze dne datum, a to se zřetelem k výši jistiny a době sjednané pro vrácení předmětu půjčky. Tuto výši je pak nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu (rozporu) s dobrými mravy.

19. V poměru k půjčce vytýčil tato hlediska Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, uveřejněném v časopisu Soudní judikatura, ročník 2005, číslo s. 73, pod poř. číslo 2005, podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

20. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu činila v období října 2006, kdy žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o půjčce ze dne datum, 12, 87 % ročně a v období listopadu 2006, kdy žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o půjčce ze dne datum, 13, 17 % ročně, jak soud zjistil z přehledů úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněných Českou národní bankou. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně sjednala se žalovaným úrok více než pětkrát vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné. Se zřetelem k tomu, že je nelze oddělit od ostatního obsahu uzavřených smluv o půjčce, neboť právní předchůdkyně žalobkyně by takové smlouvy nepochybně neuzavřela jako bezplatné, kdyby věděla, že ujednání o úroku je neplatné, stíhá důvod neplatnosti celé smlouvy o půjčce.

21. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

22. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

23. Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků podle § 457 obč. zák. povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

24. Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník podle § 563 obč. zák. povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

25. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního úkonu ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o půjčce uzavřené dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil společnosti právnická osoba částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně od právnická osoba pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne datum její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právní předchůdkyně žalobkyně v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení jejího věřitele.

26. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního úkonu ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o půjčce uzavřené dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil společnosti právnická osoba částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně od právnická osoba pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne datum její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právní předchůdkyně žalobkyně v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení jejího věřitele.

27. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 8, 5 % z částky částka od datum do zaplacení (§ 517 odst. 2 obč. zák., § 2 a § 19 odst. 1 a contr. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně však po žalovaném žádala úrok z prodlení ve výši 7, 5 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

28. Soud z těchto důvodů zároveň žalobu zamítl, pokud se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky převyšující jeho pohledávku za žalovaným na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do 13 810, částka s úrokem z prodlení ve výši 7, 25 % p.a. z částky částka od datum do datum, ve výši 7, 5 % p.a. z částky částka od datum do datum a s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá kladnému rozdílu mezi součtem čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace obec národní banky vyhlášené ve Věstníku obec národní banky a platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí a sazbou 7, 5 % p.a., z částky částka od datum do zaplacení.

29. Žalovaný skutkově netvrdil, že by dluhy vůči žalobkyni splnil ve větším rozsahu nebo dříve, než skutkově tvrdila žalobkyně, a takové skutkové zjištění nevyšlo v řízení ani jinak najevo.

30. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

31. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 48 % a žalovaný v rozsahu 52 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 13 810, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.