19 C 4/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená Jméno Zástupce , advokátkou, sídlem Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , PSČ Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozený dne Datum narození žalovaného , zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozenou dne Datum narození opatrovnice o zaplacení 14 090 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a nahradit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně náklady řízení ve výši , částka, , a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně , částka, splatných vždy nejpozději do dvacátého dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem po měsíci, v němž výrok I. tohoto rozsudku nabude právní moci, až do úplného zaplacení; v případě prodlení se splněním byť i jediné měsíční splátky ztrácí žalovaný výhodu splátek a dosud nesplněná část dluhu se stává bez dalšího splatnou.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 0, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO , IČO, , jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je společně s ujednaným úrokem vrátit do , datum, . Pohledávky založené touto smlouvou , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO , IČO, , která je na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, dále postoupila žalobkyni, jež se tak stala její věřitelkou. Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, , jejímž příslušenstvím je úrok ve výši , částka, a úrok z prodlení v zákonné výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni „poplatek“ za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši 0, 1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. , částka, . Žalovaný tyto dluhy nesplnil ani přes výzvu zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, .

2. Opatrovnice žalovaného ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalovaný má přístup k internetu. Není schopen chápat význam smlouvy. Na věc se ho tázala, avšak žalovaný o tom odmítl mluvit.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že se , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO , IČO, , měla na jejím základě zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se měl zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 36, 5 % p.a., a to do , datum, . K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, nepřipojil podpis zástupce , právnická osoba, . ani žalovaný.

4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . poukázala žalovanému , částka, dne , datum, , a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, .

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, . jako postupitelka uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO , IČO, , jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, . postoupila společnosti , právnická osoba, pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, .

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, postoupila žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, (čl. 1. odst. 1.1. a 1.2. a příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek měla stát zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. 3. odst. 3.1. smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyni při uzavření smlouvy o postoupení pohledávek zastupoval smluvní zástupce, jak vyplývá z plné moci ze dne , datum, .

7. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaplatila úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

8. Z dopisu zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do sedmi dnů ode dne jeho doručení žalovanému. Tuto výzvu zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.9. , právnická osoba, . tedy dne , datum, poukázala žalovanému , částka, . Pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru, postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, společnosti , právnická osoba, , která je na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, dále postoupila žalobkyni. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne , datum, .

10. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaný podepsal smlouvu o úvěru za použití kódu obsaženého v krátké textové zprávě.

11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

14. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

16. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

17. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

18. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

19. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

21. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředku, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Z listiny, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, však nevyplývá skutkové zjištění, že kód zaslaný krátkou textovou zprávou umožňoval určení žalovaného jako jednající osoby a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. Takové skutkové zjištění nevyplývá ani z vlastních záznamů , právnická osoba, . v listině označené za „editaci profilu klienta“. Jiné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nenavrhla. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

22. Sama okolnost, že LeaderFin poukázala žalovanému částku ve výši , částka, , nedostačuje k závěru, že žalovaný skutečně přijal nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě, zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měl žalovaný žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.

23. Ze všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, . ze dne , datum, , ze standardních informací o spotřebitelském úvěru ani z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

24. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

27. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

28. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

29. Podle § 570 odst. 2 o.z. právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle dojde jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi. Sleduje-li se však právním jednáním poskytnout takové osobě jen právní výhodu, působí právní jednání již od okamžiku, kdy je učiněno vůči této osobě.

30. Žalovaný se přijetím částky ve výši , částka, , kterou mu , právnická osoba, . poukázala dne , datum, , na úkor této společnosti bezdůvodně obohatil přijetím plnění bez právního důvodu, které je žalovaný povinen vydat.

31. Pro úplnost soud uvádí, že peněžní prostředky, které , právnická osoba, . poukázala žalovanému, by se jevily jako bezdůvodné obohacení, i kdyby se žalobkyni podařilo prokázat, že , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru.

32. Podle § 55 odst. 1 o.z. k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti.

33. Podle § 55 odst. 2 o.z. omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.

34. Podle § 56 odst. 1 o.z. omezit svéprávnost člověka může jen soud.

35. Podle § 57 odst. 1 o.z. soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.

36. Podle § 59 odst. 1 o.z. soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky. Je-li zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let.

37. Podle § 59 odst. 2 o.z. uplynutím doby omezení svéprávnosti právní účinky omezení zanikají. , adresa, -li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok.

38. Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze podle § 65 odst. 1 o.z. jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran.

39. Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se podle § 65 odst. 2 o.z. opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti.

40. Není-li osoba plně svéprávná, je podle § 581 o.z. neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

41. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

42. Soudu je z jeho činnosti známo, že rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , omezil svéprávnost žalovaného tak, že není schopen nakládat majetkem, s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, ani uzavírat smlouvy, které by jej zavazovaly k peněžitému plnění. Rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , omezení svéprávnost žalovaného prodlužil. Rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , pak omezení svéprávnosti žalovaného změnil tak, že jej ve svéprávnosti omezil, pokud jde o právní jednání, jimiž se nakládá majetkem.

43. Při posuzování, zda je určitý právní úkon učiněný osobou s duševní poruchou neplatný, je nutné vzít v úvahu všechny okolnosti případu tak, aby se případný závěr o neplatnosti právního úkonu nedostal do rozporu s jeho účelem (tj. aby nevedl k poškození osoby s duševní poruchou, jejíž ochraně má uvedené ustanovení sloužit), a současně aby nevedl k nepřiměřenému zásahu do práv třetích osob nabytých v dobré víře (tak již v poměru k právní úpravě účinné před , datum, usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2020, pod poř. č. , hodnota, ).

44. Žalovaný byl v době, kdy mu , právnická osoba, . poukázala peněžní prostředky, omezen ve svéprávnosti co do všech právních jednání, jimiž by jakkoli nakládal majetkem, s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Uzavření smlouvy o úvěru, jejímž předmětem je poskytnutí peněžních prostředků ve výši , částka, , běžnou záležitostí každodenního života bezpochyby není. Omezení svéprávnosti mělo žalovaného chránit právě před právními jednáními, jimiž by se ve větším rozsahu, než je obvyklé v běžných záležitostech každodenního života, zavazoval k plnění, a mohl si tak ve svých majetkových poměrech přivodit újmu. Neplatnost takové smlouvy tedy odpovídá smyslu a účelu tohoto důvodu neplatnosti.

45. Naproti tomu , právnická osoba, . se spolehla na prostředky komunikace na dálku a přitom nijak neprověřila, s kým jedná. Jestliže bez dalšího vycházela z toho, že pouze žalovaný jí může sdělit své telefonní číslo , tel. číslo, zpřístupnit jí výpis z účtu vedeného pro žalovaného, zjevně se zmýlila, neboť takové údaje mohou být dostupné i jiným osobám. Kdyby pak věnovala náležitou pozornost výpisu z účtu vedeného pro žalovaného, zjistila by, že mezi dávkami sociálního zabezpečení, z nichž vycházela co do příjmů žalovaného, je též příspěvek na péči a že žalovaný vykonává závislou práci v chráněné dílně. To mohlo a mělo u , právnická osoba, . vzbudit pochybnost, zda je žalovaný způsobilý k uzavření smlouvy o úvěru.

46. K nápravě újmy, kterou by žalovanému způsobilo uzavření smlouvy o úvěru, by přitom nepostačovala změnu rozsahu jeho povinností založených takovou smlouvou. Uzavření takové smlouvy nechválila ani opatrovnice žalovaného.

47. I kdyby se tedy žalobkyni podařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, byla by tato smlouva beztak neplatná. K této neplanosti by soud přihlédl i bez návrhu (shodně Beran, V. in , adresa, , J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. – Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024 k § 581, marg. č. , hodnota, ).

48. V řízení nevyšly najevo zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly závěr, že uplatnění pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení představuje zneužití práva podle § 8 o.z. Žalovaný totiž v řízení nevylíčil skutkové okolnosti, za kterých došlo k poskytnutí peněžních prostředků, zejména zda v souvislosti s jejich poskytnutím jednal s právní předchůdkyní žalobkyně způsobem, ke kterého by musela rozpoznat, že není schopen chápat význam uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí peněžních prostředků. V takovém případě by bylo možné uvažovat o zneužití práva, protože by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředku někomu, o kom by věděla, že není schopen porozumět významu svého jednání, a je proto zvláště zranitelnou osobou (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1292/2021, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 108, s. 34 a násl., pod poř. č. , hodnota, ).

49. Pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, v důsledku jejího postoupení nabyla žalobkyně. Splatnost této pohledávky se pak pojí s doručením žaloby opatrovnici žalovaného, protože výzva žalobkyně k jejímu splnění doručená žalovanému neměla se zřetelem k omezení jeho svéprávnosti účinky, dokud nedošla opatrovnici žalovaného.

50. Příslušenstvím pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).

51. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 0, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

52. Soud se zřetelem k osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného a k výši jeho dluhu shledal důvody pro postup podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění se může stát ve splátkách po , částka, měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný vykonává práci v chráněné dílně a dosahuje přitom výdělku ve výši přibližně , částka, měsíčně. Vedle toho je příjemcem dávky důchodového pojištění ve výši , částka, měsíčně. Žije v rodinné domácnosti s matkou a bratrem, jehož osobní, majetkové a výdělkové poměry jsou obdobné.

53. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 70 % a žalovaný v rozsahu 30 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 40 %. Náklady řízení přitom činí , částka, a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši , částka, a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši , částka, (dva úkony právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , částka, , a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po , částka, , celkem , částka, , a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, ). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 40 %, tj. , částka, .

54. Náklad na podání ze dne , datum, soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

55. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod č. 68/2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující , částka, na jistině.