19 C 42/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená Jméno Zástupce , advokátkou, sídlem Anonymizováno – Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 290 042, 62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 245 717, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 245 717, , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem ve výši 14, 99 % p.a. z částky 286 344, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 40 626, , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 290 042, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO , IČO, , jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě , právnická osoba, . poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s úrokem ve výši 14, 99 % p.a. a odměnou za účast žalovaného na pojištění ve výši , částka, měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . V důsledku prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek , právnická osoba, . dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku. , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávky založené smlouvou o úvěru uzavřenou se žalovaným společnosti I-Xon a.s., sídlem , adresa, , IČO , IČO, , která je na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila žalobkyni. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 286 344, , částka, , jejímž příslušenstvím je úrok za období do , datum, ve výši 26 445, , částka, a ve výši 14, 99 % p.a. z částky 286 344, , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení za období do , datum, ve výši 1 921, , částka, a ve výši 15 % p.a. z částky 286 344, , částka, od , datum, do zaplacení, a dále na zaplacení odměny za účast žalovaného na pojištění za období od března do září 2023 ve výši , částka, a „poplatku“ za upomínku ze dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaný je však nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharské republiky.

4. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Tato dohoda o příslušnosti musí být uzavřena: písemně nebo ústně s písemným potvrzením; ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí.5. , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli podle bodu 17. všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, ., na které odkazovala uzavřená smlouva o úvěru, dohodu o založení pravomoci soudů České republiky pro spory z této smlouvy. Odtud vyplývá, že v projednávané věci je dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

6. Ze smlouvy o úvěru, kterou , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO , IČO, , jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným soud zjistil, že , právnická osoba, ., se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je vrátit společně s úrokem ve výši 14, 99 % p.a. a úhradou za účast žalovaného na pojištění pro případ neschopnosti plnit ujednané splátky ve výši , částka, měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, (čl. II. smlouvy o úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně mohla žádat splnění dluhů založených smlouvou o úvěru jako celku, ocitl-li se žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči právní předchůdkyni žalobkyně (čl. XI. odst. 1 písm. a) a čl. XII. odst. 1 písm. b) smlouvy o úvěru).

7. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, připsala na účet vedený pro žalovaného , částka, a umožnila mu jimi volně nakládat.

8. Z dopisu , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhů, které měla založit smlouva o úvěru, jako celku. Tuto výzvu odeslala žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z přehledu podacích čísel.

9. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, ., jako postupitelka uzavřela dne , datum, s I-Xon a.s., sídlem , adresa, , IČO , IČO, , jako postupnicí, soud zjistil, že ujednaly podmínky pro postupování pohledávek. Postoupení pohledávek podle dílčích smluv o postoupení pohledávek mělo být účinné zaplacením úplaty za jejich postoupení.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, . jako postupitelka uzavřela dne , datum, s I-Xon a.s. jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, . společnosti I-Xon a.s. postoupila soubor pohledávek, mezi nimi též pohledávky za žalovaným, které měla založit uzavřená smlouva o úvěru.

11. Z potvrzení o zaplacení úplaty ze dne , datum, soud zjistil, že I-Xon a.s. zaplatila , právnická osoba, . úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřely dne , datum, .

12. Z dopisu , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávek, které měla založit uzavřená smlouva o úvěru, společnosti I-Xon a.s. Toto vyrozumění odeslala žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z přehledu podacích čísel.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou I-Xon a.s. jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že I-Xon a.s. postoupila žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimi též pohledávky za žalovaným, které měla založit uzavřená smlouva o úvěru.14. , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný tedy uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s úrokem ve výši 14, 99 % p.a. a úhradou za účast žalovaného na pojištění pro případ neschopnosti plnit ujednané splátky ve výši , částka, měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Dopisem ze dne , datum, , právnická osoba, . vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, ., jako postupitelka uzavřela dne , datum, s I-Xon a.s. jako postupnicí, postoupila společnosti I-Xon a.s. pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru uzavřená se žalovaným. I-Xon a.s. tyto pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, dále postoupila žalobkyni.

15. Ze záznamu , právnická osoba, . o osobních údajích žalovaného ze dne , datum, , ze smlouvy o poskytnutí služby informování o účtu ze dne , datum, , ze všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, ., účinných od , datum, , z produktových podmínek , právnická osoba, . pro osobní úvěry účinných od , datum, , z ceníků produktů a služeb pro soukromé osoby účinných od , datum, a od , datum, , z informace o zpracování osobních údajů ze dne , datum, , ze souhlasu žalovaného se zpracováním osobních údajů ze dne , datum, , z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , z kopie občanského průkazu žalovaného, z výpisu z úvěrového účtu, z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ani z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění soud nezískal ani z dopisu , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, , protože žalobkyně ani přes poučení postupem podle § 118b odst. 3 o.s.ř. nenavrhla důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že jej , právnická osoba, . žalovanému doručila. Návrh na provedení důkazu sdělením , právnická osoba, ., soud zamítl, protože bez znalosti podacích údajů by nemohl vést k potřebnému skutkovému zjištění a žalobkyně prohlásila, že tyto údaje nezná.

16. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část.

17. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 se právem rozhodným pro smlouvu podle tohoto nařízení řídí zejména též důsledky neplatnosti smlouvy.18. , právnická osoba, ., a žalovaný podle bodu 17. všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, ., na které odkazovala uzavřená smlouva o úvěru, zvolili pro závazkový právní poměr založený touto smlouvou právo České republiky.

19. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

21. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel podle § 2048 odst. 1 o.z. požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

22. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do , datum, , smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

23. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

24. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

29. Jak vyplývá ze žádosti žalovaného o poskytnutí informací o úvěru ze dne , datum, , žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši , částka, měsíčně. Jeho výdaje dosahují , částka, měsíčně. Nemá jiné dluhy. Svou bytovou potřebu uspokojuje vlastnickým bydlením.

30. Ze záznamu právní předchůdkyně žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů o výši příjmu a výdajů žalovaného, které jí žalovaný sdělil před uzavřením smlouvy o úvěru, a nahlédla do bankovních a nebankovních registrů klientských informací.

31. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nijak neprověřila údaje, které jí žalovaný sdělil o svých příjmech a výdajích. Bez znalosti příjmů a pravidelných výdajů žalovaného však nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Nápadně nízká výše výdajů žalovaného přitom přímo vybízela k prověření údajů, které žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sdělil.

32. Z toho vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vůbec neprověřila údaje, které jí žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil o svých příjmech a výdajích. Již z tohoto důvodu nemohla právní předchůdkyně žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného.

33. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

34. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

35. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

36. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

37. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

38. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

39. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

40. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12).

41. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C679/18).

42. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

43. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

44. Smlouva o úvěru, kterou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, , je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

45. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

46. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

47. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

48. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

49. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně celkem , hodnota, , , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně na základě jejího postoupení pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 245 717, , částka, na jistině (, částka, – 54 282, , částka, ). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, .

50. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 245 717, , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Za období od , datum, do , datum, se žalobkyně vůči žalovanému úroku z prodlení nedomáhala a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

51. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení , částka, s úrokem ve výši 14, 99 % p.a. z částky 286 344, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 40 626, , částka, od , datum, do zaplacení.

52. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

53. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 77 % a žalovaný v rozsahu 23 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 245 717, 88 s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 54 %. Náklady řízení přitom činí , částka, a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši , částka, a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši , částka, (tři úkony právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , hodnota, , , částka, , a to převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a účast při jednání konaném dne , datum, , dále jedna paušální náhrada hotových výdajů po , částka, a dvě paušální náhrady hotových výdajů po , částka, , celkem , částka, , a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, , dále cestovné ve výši , částka, při cestě , adresa, a zpět vlakem dne , datum, a náhrada za promeškaný čas v rozsahu pěti půlhodin po , částka, , tj. , částka, ). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 54 %, tj. , částka, .

54. Žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , neosvědčila, že žalovanému odeslala výzvu k plnění ze dne , datum, . Vlastní záznamy zástupce žalobkyně k tomu nedostačují. Náklad na podání ze dne , datum, soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

55. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

56. Soud v této věci jednal, ač předvolání k jednání nařízenému na den , datum, bylo žalovanému doručeno teprve dne , datum, , tj. méně než deset dnů přede dnem, kdy se jednání konalo. Lhůta pro přípravu na jednání stanovená podle § 115 odst. 2 o.s.ř. sice v projednávané věci nebyla dodržena, avšak k přípravě na jednání postačovala i kratší lhůta v délce osmi dnů, neboť předmětem řízení byla skutkově jednoduché pohledávky, které měly vzniknout podle smlouvy o úvěru.