Okresní soud v Kolíně · Rozsudek

19 C 42/2026

č. j. 19 C 42/2026-40

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-03-10 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKO:2026:19.C.42.2026.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Kolíně rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, protože poskytovatel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žadatele s odbornou péčí. Soud uznal žalobkyni pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 245 717 Kč s úrokem z prodlení 15 % p.a. od výzvy k plnění. Žalobu zamítl ve výši převyšující tuto částku, protože žalobkyně neměla právní základ pro vyšší požadavek. Náklady řízení byly rozděleny poměrně podle úspěchu stran.

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., sídlem Adresa žalobkyně, IČO Anonymizováno, zastoupená Jméno Zástupce, advokátkou, sídlem Anonymizováno – Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, bydlištěm Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno, narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 290 042, 62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 245 717, částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 245 717, částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částka s úrokem ve výši 14, 99 % p.a. z částky 286 344, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 40 626, částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 290 042, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že právnická osoba., sídlem adresa, PSČ adresa, IČO IČO, jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě právnická osoba. poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s úrokem ve výši 14, 99 % p.a. a odměnou za účast žalovaného na pojištění ve výši částka měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka. V důsledku prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek právnická osoba. dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku. právnická osoba. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávky založené smlouvou o úvěru uzavřenou se žalovaným společnosti I-Xon a.s., sídlem adresa, IČO IČO, která je na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 286 344, částka, jejímž příslušenstvím je úrok za období do datum ve výši 26 445, částka a ve výši 14, 99 % p.a. z částky 286 344, částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení za období do datum ve výši 1 921, částka a ve výši 15 % p.a. z částky 286 344, částka od datum do zaplacení, a dále na zaplacení odměny za účast žalovaného na pojištění za období od března do září 2023 ve výši částka a „poplatku“ za upomínku ze dne datum ve výši částka. Žalovaný je však nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharské republiky.

4. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Tato dohoda o příslušnosti musí být uzavřena: písemně nebo ústně s písemným potvrzením; ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí. 5. právnická osoba. a žalovaný uzavřeli podle bodu 17. všeobecných obchodních podmínek právnická osoba., na které odkazovala uzavřená smlouva o úvěru, dohodu o založení pravomoci soudů České republiky pro spory z této smlouvy. Odtud vyplývá, že v projednávané věci je dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

6. Ze smlouvy o úvěru, kterou právnická osoba., sídlem adresa, PSČ adresa, IČO IČO, jako úvěrující uzavřela dne datum se žalovaným jako úvěrovaným soud zjistil, že právnická osoba., se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je vrátit společně s úrokem ve výši 14, 99 % p.a. a úhradou za účast žalovaného na pojištění pro případ neschopnosti plnit ujednané splátky ve výši částka měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka (čl. II. smlouvy o úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně mohla žádat splnění dluhů založených smlouvou o úvěru jako celku, ocitl-li se žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči právní předchůdkyni žalobkyně (čl. XI. odst. 1 písm. a) a čl. XII. odst. 1 písm. b) smlouvy o úvěru).

7. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne datum připsala na účet vedený pro žalovaného částka a umožnila mu jimi volně nakládat.

8. Z dopisu právnická osoba. žalovanému ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhů, které měla založit smlouva o úvěru, jako celku. Tuto výzvu odeslala žalovanému dne datum, jak vyplývá z přehledu podacích čísel.

9. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba., jako postupitelka uzavřela dne datum s I-Xon a.s., sídlem adresa, IČO IČO, jako postupnicí, soud zjistil, že ujednaly podmínky pro postupování pohledávek. Postoupení pohledávek podle dílčích smluv o postoupení pohledávek mělo být účinné zaplacením úplaty za jejich postoupení.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba. jako postupitelka uzavřela dne datum s I-Xon a.s. jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba. společnosti I-Xon a.s. postoupila soubor pohledávek, mezi nimi též pohledávky za žalovaným, které měla založit uzavřená smlouva o úvěru.

11. Z potvrzení o zaplacení úplaty ze dne datum soud zjistil, že I-Xon a.s. zaplatila právnická osoba. úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřely dne datum.

12. Z dopisu právnická osoba. žalovanému ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba. vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávek, které měla založit uzavřená smlouva o úvěru, společnosti I-Xon a.s. Toto vyrozumění odeslala žalovanému dne datum, jak vyplývá z přehledu podacích čísel.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou I-Xon a.s. jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že I-Xon a.s. postoupila žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimi též pohledávky za žalovaným, které měla založit uzavřená smlouva o úvěru. 14. právnická osoba. jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný tedy uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s úrokem ve výši 14, 99 % p.a. a úhradou za účast žalovaného na pojištění pro případ neschopnosti plnit ujednané splátky ve výši částka měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Dopisem ze dne datum právnická osoba. vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba., jako postupitelka uzavřela dne datum s I-Xon a.s. jako postupnicí, postoupila společnosti I-Xon a.s. pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru uzavřená se žalovaným. I-Xon a.s. tyto pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum dále postoupila žalobkyni.

15. Ze záznamu právnická osoba. o osobních údajích žalovaného ze dne datum, ze smlouvy o poskytnutí služby informování o účtu ze dne datum, ze všeobecných obchodních podmínek právnická osoba., účinných od datum, z produktových podmínek právnická osoba. pro osobní úvěry účinných od datum, z ceníků produktů a služeb pro soukromé osoby účinných od datum a od datum, z informace o zpracování osobních údajů ze dne datum, ze souhlasu žalovaného se zpracováním osobních údajů ze dne datum, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum, z kopie občanského průkazu žalovaného, z výpisu z úvěrového účtu, z dodatku č. hodnota k rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ani z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění soud nezískal ani z dopisu právnická osoba. žalovanému ze dne datum, protože žalobkyně ani přes poučení postupem podle § 118b odst. 3 o.s.ř. nenavrhla důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že jej právnická osoba. žalovanému doručila. Návrh na provedení důkazu sdělením právnická osoba., soud zamítl, protože bez znalosti podacích údajů by nemohl vést k potřebnému skutkovému zjištění a žalobkyně prohlásila, že tyto údaje nezná.

16. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část.

17. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 se právem rozhodným pro smlouvu podle tohoto nařízení řídí zejména též důsledky neplatnosti smlouvy. 18. právnická osoba., a žalovaný podle bodu 17. všeobecných obchodních podmínek právnická osoba., na které odkazovala uzavřená smlouva o úvěru, zvolili pro závazkový právní poměr založený touto smlouvou právo České republiky.

19. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

21. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel podle § 2048 odst. 1 o.z. požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

22. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do datum, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

23. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

24. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

29. Jak vyplývá ze žádosti žalovaného o poskytnutí informací o úvěru ze dne datum, žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši částka měsíčně. Jeho výdaje dosahují částka měsíčně. Nemá jiné dluhy. Svou bytovou potřebu uspokojuje vlastnickým bydlením.

30. Ze záznamu právní předchůdkyně žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů o výši příjmu a výdajů žalovaného, které jí žalovaný sdělil před uzavřením smlouvy o úvěru, a nahlédla do bankovních a nebankovních registrů klientských informací.

31. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nijak neprověřila údaje, které jí žalovaný sdělil o svých příjmech a výdajích. Bez znalosti příjmů a pravidelných výdajů žalovaného však nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Nápadně nízká výše výdajů žalovaného přitom přímo vybízela k prověření údajů, které žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sdělil.

32. Z toho vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vůbec neprověřila údaje, které jí žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil o svých příjmech a výdajích. Již z tohoto důvodu nemohla právní předchůdkyně žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného.

33. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

34. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

35. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

36. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

37. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

38. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

39. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

40. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-565/12).

41. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C679/18).

42. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

43. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

44. Smlouva o úvěru, kterou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

45. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

46. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

47. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

48. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

49. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně celkem hodnota, částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně na základě jejího postoupení pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 245 717, částka na jistině (částka – 54 282, částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou právnická osoba. žalovanému ze dne datum.

50. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 245 717, částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Za období od datum do datum se žalobkyně vůči žalovanému úroku z prodlení nedomáhala a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

51. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení částka s úrokem ve výši 14, 99 % p.a. z částky 286 344, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 40 626, částka od datum do zaplacení.

52. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

53. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 77 % a žalovaný v rozsahu 23 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 245 717, 88 s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 54 %. Náklady řízení přitom činí částka a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši částka (tři úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě hodnota, částka, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a účast při jednání konaném dne datum, dále jedna paušální náhrada hotových výdajů po částka a dvě paušální náhrady hotových výdajů po částka, celkem částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši částka, dále cestovné ve výši částka při cestě adresa a zpět vlakem dne datum a náhrada za promeškaný čas v rozsahu pěti půlhodin po částka, tj. částka). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 54 %, tj. částka.

54. Žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka, neosvědčila, že žalovanému odeslala výzvu k plnění ze dne datum. Vlastní záznamy zástupce žalobkyně k tomu nedostačují. Náklad na podání ze dne datum soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

55. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

56. Soud v této věci jednal, ač předvolání k jednání nařízenému na den datum bylo žalovanému doručeno teprve dne datum, tj. méně než deset dnů přede dnem, kdy se jednání konalo. Lhůta pro přípravu na jednání stanovená podle § 115 odst. 2 o.s.ř. sice v projednávané věci nebyla dodržena, avšak k přípravě na jednání postačovala i kratší lhůta v délce osmi dnů, neboť předmětem řízení byla skutkově jednoduché pohledávky, které měly vzniknout podle smlouvy o úvěru. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.