19 C 44/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 27 992, částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 078, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 19 078, [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně [částka] splatných vždy nejpozději k 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem po měsíci, v němž výrok I. tohoto rozsudku nabude právní moci, až do úplného zaplacení; v případě prodlení se splněním byť i jediné měsíční splátky ztrácí žalovaný výhodu splátek a dosud nesplněná část dluhu se stává bez dalšího splatnou.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 22 210, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 20 548, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 1 469, [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu soudní poplatek ve výši [částka] na účet Okresního soudu v Kolíně č.ú. [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 27 992, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa] (správně [adresa]), [IČO], jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba], poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba] vrátit společně s úrokem ve výši [částka], [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka],„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši [částka] a inkasním poplatkem ve výši [částka] Celkem tedy byl žalovaný povinen zaplatit společnosti [právnická osoba], [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. [právnická osoba], své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky ve výši 20 548, [částka] na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, [částka] na„ nákladech na vyhodnocení úvěru“ a 3 676, [částka] na inkasním poplatku. Jejich příslušenstvím je úrok ve výši 1 842, [částka], úrok ve výši 15 % z částky 20 548, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 768, [částka], poplatek za poskytnutí úvěru (úrok) [částka] 007, [částka], úrok z prodlení ve výši 8, 25 % z částky 20 548, [částka] od [datum] do [datum], tj. 422, [částka], a dále od [datum] do zaplacení, jakož i náklady na vymáhání pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, ve výši [částka] za výzvu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] a za návštěvu žalovaného dne [datum]. V důsledku prodlení žalovaného s vrácením poskytnutých peněžních prostředků je žalovaný dále povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0, 1 % denně z částky 20 548, [částka] od [datum] do [datum], tj. 1 869, [částka]. Žalovaný tyto pohledávky nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, avšak pro případ procesního úspěchu žalobkyně navrhl, aby soud povolil splátky.

3. Z výpisu [právnická osoba], sídlem [adresa] (před změnou sídla [adresa]), [IČO], ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že [právnická osoba], je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti [právnická osoba], uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému [částka]. V nabídce na uzavření smlouvy o úvěru žalovaný uvedl, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši [částka] měsíčně. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje spočívají v nákladech na dopravu a osobních výdajích ve výši [částka]. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

5. Ze smlouvy o úvěru, kterou [právnická osoba], jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným, soud zjistil, že se [právnická osoba], zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba], vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka],„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši [částka] a inkasní poplatek ve výši [částka], celkem [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. V případě prodlení s plněním ujednaných splátek se žalovaný zavázal zaplatit [právnická osoba], smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně, nanejvýš však [částka]. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal peněžní prostředky ve výši [částka].

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba], postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvou o úvěru, kterou se žalovaným uzavřela dne [datum] (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba], a žalobkyní nastaly zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek).

7. Z potvrzení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti [právnická osoba], úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

8. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum], jak soud zjistil z poštovního podacího archu.

9. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba], poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba], vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka],„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši [částka] a inkasní poplatek ve výši [částka], celkem [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka] Tyto pohledávky utvrdili smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalovaného s jejich splněním, nanejvýš však [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba], postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] se žalovaným. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne [datum].

10. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] ani z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z výzev žalobkyně žalovanému ze dne [datum] a ze dne [datum], protože žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 9. 2. 2022, č.j. 19 C 44/2022 – 15, nepředložila doklad o jejich doručení žalovanému.

11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

15. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

20. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila údaje, které jí žalovaný sdělil o svých příjmech, jak vyplývá z pracovní smlouvy ze dne [datum] a z vyúčtování mzdy žalovaného za období od září do listopadu 2019, avšak co do údajů o pravidelných výdajích žalovaného se spokojila jen s jeho sdělením a nežádala o nich žádné doklady, přestože již údaj o tom, že žalovaný nemá žádné výdaje na bydlení, se jeví jako nepravděpodobný.

21. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru nespoléhala jen na sdělení žalovaného o jeho výdajích obsažená v nabídce na uzavření smlouvy o úvěru. Bez jejich znalosti přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

22. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

23. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

24. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

26. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

27. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

28. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

29. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

30. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

31. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

32. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

33. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], jako úvěrující, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

34. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

35. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

36. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

37. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

38. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

39. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil 2 921, [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení [částka] 078, [částka] na jistině ([částka] – 2 921, [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do [datum].

40. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky 19 078, [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně se však po žalovaném domáhala úroku z prodlení jen ve výši 8, 25 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

41. Žalobkyně skutkově tvrdila, že [právnická osoba], provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak nenavrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést žádný důkazní prostředek. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

42. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

43. Žalobkyni dále nemohlo vzniknout právo na„ náklady mimosoudního vymáhání“ ve výši [částka] za výzvu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] a za návštěvu žalovaného dne [datum]. Žalobkyně ani skutkově netvrdila, že snad žalovaný souhlasil s povinností poskytnout žalobkyni takové plnění a jednostranné právní jednání žalobkyně potud nemohlo žalovaného zavazovat.

44. Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky [částka]. Paušalizaci nákladů spojených s uplatněním pohledávky nelze – oproti očekávání žalobkyně – rozšiřovat na jiné právní poměry, a to ani cestou analogie zákona. Ostatním věřitelům tedy příslušejí náklady spojené s uplatněním jejich pohledávek ve skutečné výši (§ 513 o.z.).

45. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující 19 078, [částka] s příslušenstvím, tj. co do 22 210, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 20 548, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 1 469, [částka] od [datum] do zaplacení.

46. Soud se zřetelem k projevené vůli žalovaného dluh vůči žalobkyni splnit a výši tohoto dluhu shledal důvody pro postup podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění se může stát ve splátkách po [částka] měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Přihlédl přitom rovněž k okolnosti, že žalovaný je nyní bez zaměstnání, avšak usiluje o jeho získání, a k ochotě osob blízkých žalovanému do té doby za něj takto stanovené splátky plnit.

47. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 46 % a žalovaný v rozsahu 54 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 19 078, [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 22 211, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému tak přísluší vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8 % Náklady řízení činí [částka] a sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů (příprava a účast při jednání konaném dne [datum]) po [částka] podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Žalovanému pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 8 %, tj. [částka].

48. Výše soudního poplatku za řízení v projednávané věci činila [částka] (§ 1 písm. a), § 5, § 6 odst. 1 a 7 a položka 2 bod 1 písm. c) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně na soudním poplatku za řízení zaplatila jen [částka]. Je tedy žalobkyně povinna doplatit na soudním poplatku za řízení [částka].