19 C 50/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená titul ing. jméno příjmení , titul za jménem , advokátem, sídlem obec a číslo – část obce , ulice a číslo , PSČ PSČ proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem titul . jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Řízení se zčásti zastavuje co do částky 4 202, [částka].</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 17 083, [částka] s úrokem ve výši 20, 5 % p.a. z částky 10 043, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 10 043, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 4 043, [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám státu na účet Okresního soudu v Kolíně vedený Českou národní bankou č. účtu [číslo], [variabilní symbol].</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalovanému [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. [právnická osoba] své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky ve výši [částka], z toho 10 043, [částka] na jistině a 6 825, [částka] na„ poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 20, 5 % p.a. z částky 10 043, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 6 696, [částka], a ve výši 20, 5 % p.a. z částky 10 043, [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky 10 043, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 3 720, [částka], a dále od [datum] do zaplacení.

2. Při jednání konaném ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět co do 4 202, [částka] jako pohledávky na zaplacení nákladů na hotovostní inkaso splátek. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku v uvedeném rozsahu řízení zastavil (§ 96 odst. 1 o.s.ř.).

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě vznesl námitku promlčení pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Mimoto uvedl, že„ nemůže uznat“ pravost svého podpisu na listinách, kterých se dovolává žalobkyně.

4. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky.

5. V projednávané věci se nepodařilo zjistit bydliště žalovaného na území České republiky. Při zjišťování bydliště žalovaného a pokusech o doručení žalovanému nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že žalovaný má bydliště na území jiného členského státu Evropské unie ani mimo území Evropské unie.

6. Z výsledků rozhodovací činnosti Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že je cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zabránit situacím odepření spravedlnosti, kterým by byl vystaven žalobce z důvodu nemožnosti lokalizovat žalovaného. V případech, kdy je bydliště žalovaného neznámé, je požadavek dodržování práva žalovaného na obhajobu třeba naplňovat při dodržování práva žalobce obrátit se na soud, aby rozhodl o opodstatněnosti jeho návrhů. Z uvedených důvodů se ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 použijí i na takové případy, kdy soudy nejsou schopny určit aktuální bydliště žalovaného a nemají průkazné indicie umožňující dospět k závěru, že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie. Pokud žalovaný své poslední známé bydliště opustil dříve, než na něj byla podána žaloba, a neinformoval svého smluvního partnera o adrese svého nového bydliště, pravomoc rozhodnout o žalobě směřující proti spotřebiteli mají soudy členského státu, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště spotřebitele (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Nd 25/2014, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C [číslo]).

7. Poslední známé bydliště žalovaného se nacházelo na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky, a to bez zřetele na státní příslušnost žalovaného.

8. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako zapůjčitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že [právnická osoba] žalovanému přenechala [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

9. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, na které odkazovala uzavřená smlouva o zápůjčce, soud zjistil, že výši úroku uvedenou ve smlouvě o zápůjčce [právnická osoba] a žalovaný ujednali za předpokladu, že žalovaný splní svoje dluhy založené touto smlouvou včas (čl. 3 smluvních podmínek). Výše úroku činila 20, 5 % p.a. po celou dobu účinnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce (čl. 4 a čl. 20 smluvních podmínek).

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvou o zápůjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne [datum] (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba] a žalobkyní nastaly v okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (čl. XII. odst. 14 smlouvy o postoupení pohledávek).

11. Z oznámení [právnická osoba] žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] žalovanému oznámila postoupení pohledávek založených smlouvou o zápůjčce, které se žalovaným uzavřela dne [datum], žalobkyni a vyzvala jej k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto oznámení žalovanému. Toto oznámení žalovanému odeslala dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

12. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

13. Žalovaný tedy jako vydlužitel uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba] přenechala žalovanému [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši [částka] a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba] postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] se žalovaným. [právnická osoba] dopisem ze dne [datum] postoupení těchto pohledávek oznámila žalovanému. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne [datum].

14. Z tabulky umoření ze dne [datum], z výpisu o elektronické komunikaci mezi [právnická osoba] a žalvoaným ani ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

15. Soud zamítl návrh účastníků řízení na provedení důkazu výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] a návrh žalovaného na provedení důkazu srovnávacími vzorky podpisu žalovaného a znaleckým posudkem o pravosti podpisu žalovaného, protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci.

16. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] 2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. 17. [právnická osoba] a žalovaný podle čl. 21 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, na které odkazovala smlouva o zápůjčce uzavřená dne [datum], zvolili pro závazkový právní poměr založený touto smlouvou právo České republiky.

18. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

19. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

20. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Podle § 6 odst. 1 věta první zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu.

22. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

23. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

24. Není-li prokázán opak, má se podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnil.

25. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

26. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělil žalovaný, na základě dokladů označených v nabídce žalovaného na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě), avšak nenavrhla zákaznickou kartou ani těmto doklady provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které snad o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaný v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) uvedl. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. I přes poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. při jednání konaném dne [datum] žalobkyně o těchto skutkových tvrzeních nenavrhla důkazní prostředky.

27. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalovaného obsažené v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) a že listiny, které předložil, jeho sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

28. Žalobkyni se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.

29. Je to přitom žalobkyně, kdo nese důkazní břemeno o svých skutkových tvrzeních o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Listiny, ve kterých žalovaný potvrzuje, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady o příjmech a výdajích, přitom k prokázání splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného samy o sobě nedostačují. Ostatně poskytovatel úvěru postupující s řádnou péčí si musí být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o splnění předsmluvních povinností (bod 28 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

30. Z uvedeného důvodu v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. 5 Co 231/2009 – 97, na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, že listiny, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o zápůjčce.

31. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

32. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

33. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

34. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

35. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

36. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

37. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

38. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

39. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

40. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

41. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

42. Smlouva o zápůjčce, kterou žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] jako zapůjčitelkou, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

43. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

44. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

45. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

46. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

47. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

48. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] na jistině ([částka] – [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do [datum]. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne [datum] její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila [právnická osoba] v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.

49. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).

50. Ze stejného důvodu právní předchůdkyni žalobkyně nemohlo se zřetelem k neplatnosti smlouvy o zápůjčce vzniknout právo na ujednaný úrok ani odměnu„ administrativní činnost“.

51. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující [částka] s příslušenstvím, tj. co do 17 083, [částka] s úrokem ve výši 20, 5 % p.a. z částky 10 043, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 10 043, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 4 043, [částka] od [datum] do zaplacení.

52. Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, podle § 609 věta první o.z. se promlčí a dlužník není povinen plnit.

53. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

54. Podle § 611 o.z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

55. Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne podle § 619 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

56. Podle § 619 odst. 2 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

57. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

58. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

59. Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo podle § 639 odst. 1 o.z. za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

60. Plní-li dlužník dluh zčásti, má podle § 2054 odst. 2 o.z. částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

61. Z výpisu z účtu vedeného pro právní předchůdkyni žalobkyně soud zjistil, že žalovaný poskytl [právnická osoba] dne [datum] částečné plnění ve výši [částka]. Z tohoto výpisu je přitom – oproti očekávání žalovaného – patrné, kdo, komu a co plnil. Mimoto částečné plnění žalovaného odstraňuje pochybnosti o pravosti jeho podpisu na smlouvě o zápůjčce, neboť žalovaný by neměl důvod právní předchůdkyni žalobkyně plnit, kdyby tuto smlouvu neuzavřeli.

62. Pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení vznikla dne [datum]. Částečným plněním, které žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně dne [datum], nastaly účinky uznání zbytku dluhu, protože na jeho uznání lze usoudit z okolností, za kterých se částečné plnění stalo. Jestliže žalobkyně uplatnila pohledávku za žalovaným, která je předmětem řízení v projednávané věci, žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum], stalo se tak před uplynutím desetileté promlčení lhůty, která počala běžet dne [datum]. Námitka promlčení, kterou vznesl žalovaný, proto není důvodná.

63. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 21 % a žalovaný v rozsahu 79 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 17 083, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované tak přísluší vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 58 % Náklady řízení přitom činí [částka] a spočívají v odměně za zastupování advokátem a náhradě jeho hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast při jednáních konaných dne [datum] a dne [datum], dále čtyři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]. Žalovanému pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 58 %, tj. [částka]. [příjmení] oprávněnou k přijetí náhrady těchto nákladů je stát (§ 149 odst. 2 o.s.ř.).

64. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z § 7 bod 5 a § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

65. Za úkon právní služby spočívající v nahlížení a studiu spisu odměna advokátovi zpravidla nepřináleží, neboť studium spisu je zahrnuto v úkonu právní služby převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), či v úkonu právní služby první porady s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem (§ 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu), případně tvoří nezbytný předpoklad pro řádné zastupování i v průběhu řízení. O takový případ jde i v projednávané věci.

66. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.