19 C 61/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, bydlištěm Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ 150 00, narozená dne Datum narození žalobkyně, zastoupená Jméno Zástupce, advokátem, sídlem Anonymizováno, PSČ Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, bydlištěm Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno narozená dne Datum narození žalované o zaplacení 132 288 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 36 331, částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 36 331, částka od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně částka splatných vždy nejpozději do 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž výrok I. tohoto rozsudku nabyde právní moci, až do úplného zaplacení; v případě prodlení žalované se splněním byť i jediné měsíční splátky se stává zbývající část dluhu bez dalšího splatnou.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 95 956, částka s úrokem ve výši 45 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0, 1 % denně z částky částka od datum do datum a z částky 95 956, částka od datum do zaplacení a ve výši 24, 5 % p.a. z částky 36 331, částka od datum do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne datum se žalovanou jako úvěrovanou pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 45 % p.a., a to ve 48 měsíčních splátkách po částka. Peněžní prostředky žalobkyně poskytla žalované prostřednictvím právnická osoba, sídlem adresa, IČO IČO, se kterou žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o spolupráci. právnická osoba poukázala žalované 66 859, částka, zbývajících 8 140, částka činila odměna uvedené společnosti za „identifikaci stran, poskytnutí platformy pro uzavření smlouvy a provedení platebních převodů“. Žalovaná dluhy založené smlouvou o úvěru splnila jen zčásti do výše částka. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaná je nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně k jejímu splnění ze dne datum.

2. Žalovaná skutkově tvrdila totéž, co žalobkyně, s tím, že ujednané splátky nemohla plnit v důsledku dočasné pracovní neschopnosti manžela.

3. Ze smlouvy o spolupráci, kterou dne datum uzavřely právnická osoba, sídlem adresa, IČO IČO, a žalobkyně, a ze souhlasného prohlášení o uzavření této smlouvy ze dne datum soud zjistil, že se právnická osoba zavázala – kromě jiného – vyhotovit „smluvní dokumentaci“ ke smlouvě o úvěru a v případě shodného projevu vůle zajistit její uzavření a poté, co žalobkyně poukáže této společnosti peněžní prostředky, je poukázat dlužníku po odečtení odměny pro tuto společnost.

4. Ze smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně úvěrující uzavřela dne datum se žalovanou jako úvěrovanou, soud zjistil, že se žalobkyně touto smlouvou zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše částka a žalovaná se zavázala zaplatit odměnu za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 5 % z částky částka a vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 45 % ročně v měsíčních splátkách po částka. Účastnice řízení tuto smlouvu uzavřely prostředky komunikace na dálku, jak vyplývá z jejich shodných skutkových tvrzení, která soud vzal za své skutkové zjištění.

5. Z potvrzení o platbě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaplatila právnická osoba částku ve výši částka.

6. Z potvrzení o platbě ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba poukázala žalované 66 859, částka, a to na účet vedený pro žalovanou, jak vyplývá z výpisu z tohoto účtu.

7. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne datum, jak vyplývá z podacího lístku.

8. Žalobkyně jako úvěrující tedy uzavřela dne datum se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované prostřednictvím právnická osoba peněžní prostředky ve výši 66 859, částka a žalovaná se je zavázala žalobkyni vrátit a zaplatit odměnu za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 5 % z částky částka a úrok ve výši 45 % ročně, a to v měsíčních splátkách po částka. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne datum.

9. Z kopie občanského průkazu žalované ani ze splátkového kalendáře soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

13. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

14. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta první a druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

18. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

19. Žalobkyně skutkově tvrdila, že prověřila příjmy a výdaje žalované na základě výpisů z účtu vedeného pro žalovanou. Vedle toho žalobkyně ověřila, že žalovaná není dlužníkem v insolvenčním řízení ani povinnou v exekučním řízení, jak vyplývá z výpisu žalované z insolvenčního rejstříku a z centrální evidence exekucí.

20. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou za období od datum do datum soud zjistil, že žalovaná byla poplatníkem televizního poplatku ve výši částka měsíčně a platila pojistné na životní pojištění ve výši částka měsíčně, zálohu na cenu za sdružené služby dodávky elektřiny v celkové výši částka měsíčně, cenu za služby elektronických komunikací ve výši částka a zálohu na cenu za sdružené služby dodávky plynu ve výši částka měsíčně. Na tento účet byla připsána mzda třetí osoby. Žalovaná v uvedeném období přijala spotřebitelské úvěry od právnická osoba, právnická osoba a právnická osoba.

21. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou za období od datum do datum soud zjistil, že žalovaná byla poplatníkem televizního poplatku ve výši částka měsíčně a platila pojistné na životní pojištění ve výši částka měsíčně. Žalovaná v uvedeném období přijala spotřebitelské úvěry od právnická osoba a právnická osoba.

22. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou za období od datum do datum soud zjistil, že žalovaná platila pojistné na životní pojištění ve výši částka měsíčně, zálohu na cenu za sdružené služby dodávky elektřiny v celkové výši částka měsíčně a cenu za služby elektronických komunikací ve výši částka. Na tento účet byla připsána mzda třetí osoby. Žalovaná v uvedeném období přijala spotřebitelský úvěr od právnická osoba 23. Z toho vyplývá, že na základě dokladů, které jí žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru předložila, nemohla žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované, protože z nich vyplývaly jen některé pravidelné výdaje žalované, nikoli však výše jejího příjmu. Bez znalosti příjmu a dalších pravidelných výdajů přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek.

24. Ke zjištění příjmu a dalších pravidelných výdajů žalované přímo vybízela i okolnost, že žalovaná přijala další spotřebitelské úvěry. Mimoto se žalobkyně nijak nezabývala tím, zda v rodinné domácnosti žalované žijí další osoby a jaké jsou jejich majetkové poměry. Bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si ovšem lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím právnická osoba. Beck pod poř. č. C 19180).

25. Žalobkyně se mýlí, má-li za to, že by na závazek účastnic řízení nedopadala věcná působnost zákona o spotřebitelském úvěru. O spotřebitelský úvěr totiž jde vždy, je-li věřitelem ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, poskytovatel (ten, kdo jako podnikatel spotřebitelský úvěr poskytuje). Stejně tak jde o spotřebitelský úvěr, jestliže v procesu úvěrování spotřebitele vystupuje jako prostředník zprostředkovatel (ten, kdo jako podnikatel spotřebitelský úvěr zprostředkovává), i když věřitelem ze smlouvy, ve které se tento úvěr sjednává, není poskytovatel ve výše uvedeném smyslu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2024, pod poř. č. hodnota). O takový případ jde i v projednávané věci.

26. Z toho vyplývá, že žalobkyně porušila povinnost posoudit před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet, a proto je smlouva o úvěru, kterou účastnice řízení uzavřely dne datum, neplatná.

27. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

30. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

31. Žalobkyni proto náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním z neplatného právního jednání, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované, tj. ve výši 66 859, částka na jistině. Se zřetelem k tomu, že žalovaná až do zahájení řízení v projednávané věci žalobkyni zaplatila částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, činí výše této pohledávky 36 331, částka na jistině.

32. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 36 331, částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost pohledávky se pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do datum.

33. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do 95 956, částka s úrokem ve výši 45 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0, 1 % denně z částky částka od datum do datum a z částky 95 956, částka od datum do zaplacení a ve výši 24, 5 % p.a. z částky 36 331, částka od datum do zaplacení.

34. Soud se zřetelem k majetkovým poměrům žalované, její vůli splnit dluh vůči žalobkyni a jeho výši shledal důvody pro postup podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění se může stát ve splátkách po částka měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná žije v rodinné domácnosti s manželem a třemi dětmi, z nichž dvě dosud nenabyly plné svéprávnosti. Výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši částka čistého měsíčně, zletilý syn rovněž částka čistého měsíčně a manžel částka čistého měsíčně. Výdaje na spotřebu energií a služby elektronických komunikací v rodinné domácnosti žalované dosahují částka měsíčně, vedle toho plní splátky hypotečního úvěru ve výši částka měsíčně a splátky dalšího úvěru ve výši částka měsíčně.

35. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 27 % a žalovaná v rozsahu 73 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 36 331, částka, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 95 986, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované tak přísluší vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 46 %. Náklady řízení přitom činí částka a sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů (příprava a účast při jednání konaném dne datum) po částka podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Žalované pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 46 %, tj. částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.