19 C 64/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená JUDr. jméno příjmení , LL.M., advokátkou, sídlem adresa o vyklizení nemovitých věcí <b>I. Žalovaná je povinna vyklidit stavební parcelu p.č. st. 828, jejíž součástí je budova [adresa], a pozemkovou parcelu p. [číslo] obě katastrální území Jevany, a vyklizené je odevzdat žalobkyni, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 285 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala vyklizení stavební parcely p.č. st. 828, jejíž součástí je budova [adresa], a pozemkové parcely p. [číslo] obě katastrální území Jevany. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí těchto nemovitých věcí. Žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela dne [datum] se žalovanou jako nájemkyní nájemní smlouvu, na jejímž základě je přenechala žalované k dočasnému užívání. Nájemní poměr založený touto smlouvou zanikl dne [datum], a to na základě výpovědi nájmu žalobkyní, jejímž důvodem bylo prodlení žalované s placením nájemného. Žalovaná však dotčené nemovité věci nevyklidila ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum].

2. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že vskutku byla v prodlení s placením nájemného, avšak pohledávku žalobkyně na jeho zaplacení již splnila a ujednané nájemné za užívání předmětu nájmu platí i nyní.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Jevany, list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalobkyně je vlastnicí stavební parcely p.č. st. 828, jejíž součástí je budova [adresa], a pozemkové parcely p. [číslo] obě katastrální území Jevany.

4. Z nájemní smlouvy, kterou žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaná jako nájemkyně uzavřely dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně přenechala žalované k užívání stavební parcelu p.č. st. 828, jejíž součástí je budova [adresa], a pozemkovou parcelu p. [číslo] obě katastrální území Jevany, za ujednané nájemné (čl. 1 odst. 1.1. a čl. 2 nájemní smlouvy), a to na dobu neurčitou (čl. 4 odst. 4.1. nájemní smlouvy) za účelem bydlení (čl. 3 odst. 3.1. nájemní smlouvy). Další osobou oprávněnou k užívání předmětu nájmu jako člen rodinné domácnosti žalované byl též její manžel (čl. 3 odst. 3.2. nájemní smlouvy). Žalobkyně mohla nájemní smlouvu vypovědět, ocitla-li se žalovaná v prodlení s placením nájemného po dobu delší než třicet dnů, a to s výpovědní dobou v délce tří měsíců, která počne běžet od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi (čl. 4 odst. 4.3. nájemní smlouvy).

5. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně nájem vypověděla v důsledku prodlení žalované s placením nájemného za období od října 2020 do května 2022. Tuto výpověď zástupce žalobkyně žalované doručil dne [datum], jak vyplývá z dodejky.

6. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění povinnosti, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně doručil žalované dne [datum], jak vyplývá z dodejky. Totéž soud zjistil z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum], který zástupce žalobkyně doručil žalované dne [datum], jak vyplývá z dodejky.

7. Žalobkyně jako pronajímatelka tedy žalované jako nájemkyni nájemní smlouvou ze dne [datum] přenechala k dočasnému užívání nemovité věci, jejichž vyklizení se nyní žalobkyně po žalované domáhá. Nájemní poměr založený touto nájemní smlouvou zanikl dne [datum], a to na základě výpovědi nájmu žalobkyní. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení dotčených nemovitých věcí dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum].

8. Z výzvy žalobkyně žalované ze dne [datum], včetně plné moci a dodejky, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

9. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výpisem z účtu vedeného pro zástupce žalobkyně o plněních přijatých od žalované za období od [datum] a zprávou elektronické pošty ze dne [datum] a návrh účastnic řízení na provedení důkazu zprávou elektronické pošty ze dne [datum]

10. Třebaže nájemní poměr účastníků řízení vznikl před [datum], řídil se od [datum] zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 3074 odst. 1 o.z.).

11. Podle § 663 obč. zák. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

12. Podle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

13. Podle § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

14. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

15. Předmětem nájmu podle nájemní smlouvy, kterou žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaná jako nájemkyně uzavřely dne [datum], byl dům určený k bydlení. Přestože osobou oprávněnou užívat předmět nájmu byl též manžel žalované jako člen rodinné domácnosti žalované, nevznikl mezi žalovanou a manželem žalované společný nájem bytu. Je tomu tak proto, že předmětem společného nájmu bytu mohl být pouze byt jako celek ([příjmení], M., [příjmení], M. in Švestka, J., [příjmení], J., [příjmení], M., [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník, II. díl, Praha: C. H. Beck, 2009, k § 700, marg. [číslo]). Úprava nájmu bytu se stejně tak nepoužila, jestliže došlo k nájmu nemovitosti jako celku, a to přestože je určena k bydlení (tamtéž, k § 685, marg. [číslo]). Nájemkyní se tak stala výlučně žalovaná. Nájemní poměr založený touto nájemní smlouvou zanikl dne [datum], a to na základě výpovědi nájmu žalobkyní. K obnovení nájmu přitom nedošlo, i když žalovaná předmět nájmu užívala i po zániku nájemního poměru účastnic řízení, a to bez zřetele k tomu, že žalobkyně dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum] žalovanou vyzvala k vyklizení předmětu nájmu. K obnovení nájemní smlouvy totiž může dojít jen tehdy, jde-li o nájem bytu (domu) na dobu určitou, který skončil uplynutím sjednané doby nájmu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 1082/2017, uveřejněný v časopisu Soudní rozhledy, roč. 2019, [číslo] s. 13). Na trvání nájemního poměru by nebylo možné usoudit ani z okolnosti, že žalovaná platí žalobkyni částku odpovídající ujednanému nájemnému i v době po zániku nájmu a žalobkyně tato plnění přijímá. Žalobkyně potud přiléhavě poukázala na povinnost žalované platit žalobkyni náhradu ve výši ujednaného nájemného za užívání předmětu nájmu po zániku nájemního poměru podle § 2295 o.z.

16. Odtud vyplývá, že žalovaná pozbyla právní důvod užívání nemovitých věcí, které byly předmětem nájmu, a žalobkyně se oprávněně po žalované domáhá jejich vyklizení.

17. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši 15 285 Kč, které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši 5 000 Kč a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 10 285 Kč (čtyři úkony právní služby po 1 500 Kč při tarifní hodnotě 10 000 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění ze dne [datum], žaloba a účast při jednání konaném dne [datum], a dále čtyři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč, celkem tedy 7 200 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 512 Kč, cestovné ve výši 1 173 Kč při cestě [obec] – [obec] a zpět dne [datum] v délce 143 km, průměrné spotřebě 6, 8 l [číslo] km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 44, 10 Kč za litr podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5, 20 Kč za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb. a dále náhrada za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po 100 Kč, tj. 400 Kč).

19. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). I v řízeních, jejichž předmětem je vyklizení nemovité věci, se za tarifní hodnotu považuje cena věci v době započetí úkonu právní služby, jíž se právní služba týká, podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 33 Odo 590/2002). V projednávané věci však nebyl podán znalecký posudek o ceně bytu (části nemovité věci, v níž je vymezen), jehož vyklizení se žalobce po žalovaných domáhal, a hodnotu tohoto bytu lze pro účely řízení v projednávané věci určit jen s nepoměrnými obtížemi. Šlo by totiž o zjištění jeho ceny jen za účelem určení výše náhrady nákladů řízení. Z tohoto důvodu soud při stanovení tarifní hodnoty vycházel z § 9 odst. 1 advokátního tarifu, podle něhož nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč (shodný závěr přijal i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2651/2013).