19 C 75/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená titul ing. jméno příjmení, titul za jménem, advokátem, sídlem obec a číslo – část obce, ulice a číslo, PSČ PSČ proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 28 928, částka s úrokem ve výši 19, 98 % p.a. z částky 20 592, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 20 592, částka od datum do datum a z částky 8 702, částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovanému zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako dlužník uzavřel dne datum s právnická osoba jako věřitelkou smlouvu o půjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši částka a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. právnická osoba své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky ve výši částka, z toho 8 296, částka na jistině a 5 003, částka na„ poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 19, 98 % p.a. z částky 8 296, částka za období od datum do datum, tj. 1 570, částka, a ve výši 19, 98 % p.a. z částky 8 296, částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky 8 296, částka za období od datum do datum, tj. 653, částka, a dále od datum do zaplacení. Žalovaný dále jako dlužník uzavřel dne datum s právnická osoba jako věřitelkou smlouvu o půjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši částka a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. právnická osoba své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky ve výši částka, z toho 12 296, částka na jistině a 9 703, částka na„ poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 19, 98 % p.a. z částky 12 296, částka za období od datum do datum, tj. 2 327, částka, a ve výši 19, 98 % p.a. z částky 12 296, částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky 12 296, částka za období od datum do datum, tj. 967, částka, a dále od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. 4. právnická osoba, a žalovaný ve smlouvě o půjčce uzavřené dne datum i ve smlouvě o půjčce uzavřené dne datum sjednali, že jejich spory z těchto smluv budou rozhodovat soudy České republiky (čl. 23 smluvních podmínek smlouvy o půjčce), a proto je v projednávané věci podle čl. 25 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

5. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti právnická osoba, sídlem adresa, IČO, uzavření smlouvy o půjčce, kterou by právnická osoba přenechala žalovanému částka, a to za účelem krytí nákladů na opravy (rekonstrukci). V nabídce na uzavření smlouvy o půjčce uvedl, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši částka. Další příjmy osob v rodinné domácnosti činily částka. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje spočívají v nájemném ve výši částka, ceně za služby elektronických komunikací ve výši částka měsíčně, ve spoření nebo pojistném ve výši částka, ve splátkách jiných dluhů ve výši částka a v dalších výdajích na rodinnou domácnost ve výši částka. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, vyúčtování mzdy a doklad soustředěného inkasa plateb obyvatelstva.

6. Ze smlouvy o půjčce, kterou právnická osoba, sídlem adresa, IČO, jako věřitelka uzavřela dne datum se žalovaným jako dlužníkem, soud zjistil, že právnická osoba žalovanému přenechala částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši částka a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět půjčky. Tato smlouva o půjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o půjčce.

7. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti právnická osoba uzavření smlouvy o půjčce, kterou by právnická osoba přenechala žalovanému částka, a to za účelem koupě vozidla. V nabídce na uzavření smlouvy o půjčce uvedl, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši částka. Další příjmy osob v rodinné domácnosti činily částka. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje spočívají v nájemném ve výši částka, ceně za služby elektronických komunikací ve výši částka měsíčně, ve splátkách jiných dluhů ve výši částka a v dalších výdajích na rodinnou domácnost ve výši částka. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a doklad soustředěného inkasa plateb obyvatelstva.

8. Ze smlouvy o půjčce, kterou právnická osoba jako věřitelka uzavřela dne datum se žalovaným jako dlužníkem, soud zjistil, že právnická osoba žalovanému přenechala částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši částka a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět půjčky. Tato smlouva o půjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o půjčce.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze číslo této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvou o půjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne datum, a smlouvou o půjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne datum (čl. I. odst. 1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi právnická osoba a žalobkyní nastaly v okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (čl. II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek).

10. Z oznámení právnická osoba žalovanému ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba žalovanému oznámila postoupení pohledávek založených smlouvou o půjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne datum, a smlouvou o půjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne datum, žalobkyni a vyzvala jej k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto oznámení žalovanému. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

11. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

12. Žalovaný tedy jako dlužník uzavřel dne datum s právnická osoba jako věřitelkou smlouvu o půjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši částka a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka. Žalovaný dále jako dlužník uzavřel dne datum s právnická osoba jako věřitelkou smlouvu o půjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ administrativní činnost“ ve výši částka a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne datum, právnická osoba postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smluv o půjčce uzavřených dne datum a dne datum se žalovaným. právnická osoba dopisem ze dne datum postoupení těchto pohledávek oznámila žalovanému. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne datum.

13. Z přehledů plateb (tabulek umoření) ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

14. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část.

15. Aniž jsou dotčeny články 5 a 7 nařízení Řím I, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti, s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti, se podle čl. 6 odst. 1 nařízení Řím I řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.

16. Bez ohledu na čl. 6 odst. 1 nařízení Řím I si mohou strany zvolit v souladu s článkem 3 nařízení Řím I právo rozhodné pro smlouvu, která splňuje podmínky čl. 6 odst. 1 nařízení Řím I. V důsledku této volby však nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit, a jež by se v případě neexistence volby práva na základě čl. 6 odst. 1 nařízení Řím I jinak použila. 17. právnická osoba a žalovaný podle bodu 21 smluvních podmínek smlouvy o půjčce, na které odkazovaly uzavřené smlouvy o půjčce, zvolili pro závazkové právní vztahy založené smlouvami o půjčce právo České republiky.

18. Závazkové právní vztahy účastníků řízení se se zřetelem k době jejich vzniku řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (§ 3028 odst. 3 o.z.), jakož i zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2013.

19. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

20. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

21. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

22. Podle § 6 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze číslo k tomuto zákonu.

23. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

24. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

25. Není-li prokázán opak, má se podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnil.

26. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).

27. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělil žalovaný, na základě dokladů označených v nabídkách žalovaného na uzavření smluv o půjčce (zákaznických kartách) ze dne datum a ze dne datum, avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaný v nabídkách na uzavření smluv o půjčce (zákaznických kartách) uvedl. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

28. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv o půjčce nespoléhala jen na sdělení žalovaného obsažené v nabídkách na uzavření smluv o půjčce (zákaznických kartách) a že listiny, které předložil, jeho sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

29. Mimoto nelze přehlédnout, že se právní předchůdkyně žalobkyně co do údajů o dalších příjmech osob v rodinné domácnosti žalovaného spokojila jen s prohlášením žalovaného. Bez těchto údajů přitom právní předchůdkyně žalobkyně sotva mohla usoudit na schopnost žalovaného splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry, protože z těchto příjmů zjevně vycházela při hodnocení schopnosti žalovaného plnit ujednané splátky.

30. I z těchto důvodů nelze uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

31. Žalobkyni se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.

32. Je to přitom žalobkyně, kdo nese důkazní břemeno o svých skutkových tvrzeních o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Listiny, ve kterých žalovaný potvrzuje, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady o (některých) příjmech a výdajích, přitom k prokázání splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného samy o sobě nedostačují. Ostatně poskytovatel úvěru postupující s řádnou péčí si musí být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o splnění předsmluvních povinností (bod 28 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

33. Z uvedených důvodů v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. 5 Co 231/2009 – 97, na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, že listiny, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o půjčce.

34. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

35. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

36. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

37. Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků podle § 457 obč. zák. povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

38. Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník podle § 563 obč. zák. povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

39. Smlouvy o půjčce, které žalovaný jako dlužník uzavřel dne datum a dne datum s právnická osoba jako věřitelkou, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

40. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního úkonu ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o půjčce ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil společnosti právnická osoba částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně od právnická osoba podle smlouvy o půjčce ze dne datum pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne datum její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právní předchůdkyně žalobkyně v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení jejího věřitele.

41. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 517 odst. 2 obč. zák., § 2 a § 19 odst. 1 a contr. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně se však domáhala po žalovaném úroku z prodlení jen ve výši 8, 05 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

42. Soud z těchto důvodů zároveň žalobu zamítl, pokud se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky převyšující její pohledávku za žalovaným na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do 14 764, částka s úrokem ve výši 19, 98 % p.a. z částky 8 296, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 8 296, částka od datum do datum a z částky 7 537, částka od datum do zaplacení.

43. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního úkonu ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o půjčce ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil společnosti právnická osoba částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně od právnická osoba podle smlouvy o půjčce ze dne datum pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne datum její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právní předchůdkyně žalobkyně v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení jejího věřitele.

44. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 517 odst. 2 obč. zák., § 2 a § 19 odst. 1 a contr. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně se však domáhala po žalovaném úroku z prodlení jen ve výši 8, 05 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

45. Soud z těchto důvodů zároveň žalobu zamítl, pokud se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky převyšující její pohledávku za žalovanou na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do 14 164, částka s úrokem ve výši 19, 98 % p.a. z částky 12 296, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 12 296, částka od datum do datum a z částky 1 165, částka od datum do zaplacení.

46. Žalobkyně skutkově tvrdila, že právnická osoba provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na sjednané splátky, avšak navrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést důkaz pouze nepodepsanými listinami, která obsahují seznam sjednaných splátek a přehled částečných plnění žalovaného. Takové listiny nejsou způsobilé prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně vskutku provedla všechny sjednané inkasní úkony, tj. 60krát v místě bydliště žalovaného přijala plnění nebo alespoň byla připravena je přijmout. Ostatně se takový postup právní předchůdkyně žalobkyně i podle listin, kterých se žalobkyně dovolává, jeví jako nepravděpodobný, i kdyby záznamy, které tyto listiny obsahují, odpovídaly skutečnosti. Poté, co v důsledku prodlení žalovaného měly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně – kdyby byly uzavřené smlouvy o půjčce platné – dospět jako celek, je totiž nepravděpodobné, že by právní předchůdkyně žalobkyně nadále každý týden prováděla v místě bydliště žalovaného inkasní úkony. Není tedy dobře možné z těchto listin usoudit, zda a v jakém rozsahu právní předchůdkyně žalobkyně inkasní úkony provedla. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

47. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

48. Žalovaný skutkově netvrdil, že by dluhy vůči žalobkyni splnil ve větším rozsahu nebo dříve, než skutkově tvrdila žalobkyně, a takové skutkové zjištění nevyšlo v řízení ani jinak najevo.

49. Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

50. Soud naopak žalobu zamítl co do celkové částky 28 928, částka s úrokem ve výši 19, 98 % p.a. z částky 20 592, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 20 592, částka od datum do datum a z částky 8 702, částka od datum do zaplacení.

51. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

52. Žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 29 % a žalovaný v rozsahu 71 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 28 928, částka s příslušenstvím. Žalovaný by tak měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 42 % (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.