19 C 76/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená JUDr. ing. Jméno Zástupce , advokátem, sídlem Anonymizováno – Anonymizováno , Jméno advokáta /8, PSČ Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 90 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 66 650, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky 66 650, , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 46 610, , částka, s úrokem ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky 24 249, , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 0, 5 % p.a. z částky 66 650, , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO , IČO, , jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky jako revolvingový úvěr v úvěrovém rámci ve výši , částka, a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 48 % p.a., a to v měsíčních splátkách, o jejichž výši měla , právnická osoba, žalovaného vyrozumět. , právnická osoba, žalovanému poskytla peněžní prostředky v celkové výši 103 774, , částka, . Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky, a , právnická osoba, proto žalovaného vyzvala ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku, a to do , datum, . Nato , právnická osoba, své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky ve výši , částka, , z toho , částka, na pohledávce na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a , částka, na „poplatcích“ za upomínky ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 12 % p.a. z částky , částka, za období do , datum, , tj. 19 482, , částka, , a ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 12 % p.a. z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , tj. 2 878, , částka, , a dále od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu měla uzavřít , právnická osoba, jako úvěrující se žalovaným jako úvěrovaným. , právnická osoba, se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky jako revolvingový úvěr v úvěrovém rámci ve výši , částka, a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 48 % p.a., a to v měsíčních splátkách, o jejichž výši měla , právnická osoba, žalovaného vyrozumět. K listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, nepřipojil podpis zástupce , právnická osoba, ani žalovaný.

4. Z potvrzení , právnická osoba, ., ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, žalovanému v období od , datum, do , datum, poukázala celkem , hodnota, , , částka, , a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, .

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, postoupila žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávky za žalovaným, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek).

6. Z potvrzení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaplatila , právnická osoba, úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, , žalobkyni. Toto vyrozumění odeslala žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.

8. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupce žalobkyně žalovanému odeslal dne , datum, , jak soud zjistil z podacího lístku.

9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

12. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaný podepsal smlouvu o úvěru kódem PIN13. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

15. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

16. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

17. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

18. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

20. Zaslání kódu pomocí prostředků komunikace na dálku nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

21. Kód zaslaný prostředky komunikace na dálku tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředky, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Z listiny, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, však nevyplývá skutkové zjištění, že kód zaslaný krátkou textovou zprávou umožňoval určení žalovaného jako jednající osoby a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. Jiné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nenavrhla ani přes poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Žalobkyni se tak nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru mezi , právnická osoba, a žalovaným.

22. Ze smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze , datum, , z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , z tabulky umoření ze dne , datum, ani z rozpisů plateb ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věci soud nezískal ani z dopisu , právnická osoba, žalovanému ze dne , datum, ze dne , datum, a ze dne , datum, , protože žalobkyně ani přes poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla žádné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení, že je , právnická osoba, žalovanému doručila. Vlastní prohlášení , právnická osoba, k jeho prokázání nedostačuje.

23. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

27. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

28. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému, tj. ve výši 103 774, , částka, . Se zřetelem k tomu, že žalovaný až do jejího postoupení žalobkyni vrátil 37 124, , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku ve výši 66 650, , částka, na jistině. Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou žalobkyně žalovanému ze dne , datum, .

29. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky 66 650, , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).

30. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovaném domáhala částky převyšující 66 650, , částka, s příslušenstvím, tj. co do částky 46 610, , částka, s úrokem ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky 24 249, , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 0, 5 % p.a. z částky 66 650, , částka, od , datum, do zaplacení.

31. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

32. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 59 % a žalovaný v rozsahu 41 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 66 650, , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 46 610, , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 18 %. Náklady řízení, které žalobkyně platila, spočívají v soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši , částka, . Náklad na zastupování žalobkyně advokátem soud nemá za účelně vynaložený. Zástupce žalobkyně je totiž zároveň akcionářem žalobkyně, jak vyplývá z notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. NZ 2548/2020 a N 1539/2020. Jeho prostřednictvím je ostatně se žalobkyní propojena i společnost, ve které její zástupce vykonává advokacii. Poměr mezi žalobkyní a jejím zástupcem se tedy neomezoval jen na poskytování právní pomoci, nýbrž zástupce žalobkyně prosazoval v řízení vlastní, třeba jen zprostředkovaný zájem na jeho výsledku. Úspěch žalobkyně v projednávané věci se příznivě projeví v jejích hospodářských poměrech, a v důsledku toho i v majetku zástupce žalobkyně, který je jejím akcionářem, protože hospodářské poměry žalobkyně se odrážejí i v hodnotě účastnických cenných papírů, které emitovala, a v právech s nimi spojených, zejména v právu na podíl na zisku. Taková míra vlastního zájmu zástupce žalobkyně na výsledku řízení se však vymyká postavení zástupce účastníka řízení. Kdyby v poměrech projednávané věci měla mít žalobkyně právo i na náhradu za odměnu za zastoupení advokátem a jeho hotové výdaje, šlo by ve skutečnosti jen o rozmnožování jejího zisku. Z tohoto důvodu se náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně advokátem nejeví jako účelné (obdobně ve vztahu k témuž zástupci usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tento závěr se neprosadí pouze v poměru ke čtyřem paušálním náhradám hotových výdajů (výzva k plnění ze dne , datum, , žaloba, příprava a účast při jednání konaném dne , datum, ) po , částka, (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů), neboť na ně by žalobkyni vzniklo právo i v případě, že by se nedala v řízení zastoupit advokátem (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 1 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Naopak by žalobkyni – kdyby se byla nedala zastoupit – nevzniklo právo na náhradu za daň z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení, které žalobkyně (účelně) platila, tak činí , částka, . Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 18 %, tj. , částka, .

33. Náklad na podání žalobkyně ze dne , datum, soud rovněž nepovažuje za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a důkazní prostředky, které měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).