19 C 80/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., sídlem Adresa žalobkyně, IČO Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, bydlištěm Anonymizováno, PSČ Anonymizováno, narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 25 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 2 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne datum se žalobkyní jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou žalobkyně přenechala žalovanému částka a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit „souhrnný poplatek“ ve výši částka, a to v šedesáti týdenních splátkách po částka. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti, a žalobkyně tak má za žalovaným pohledávky ve výši částka, jejichž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 14, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z evidenční karty klienta soud zjistil, že žalovaný nabídl žalobkyni uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by žalobkyně přenechala žalovanému částka. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedl, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši částka čistého měsíčně. Vedle toho je příjemcem dávky důchodového pojištění ve výši částka měsíčně. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí částka a životní minimum částka. Žalovaný předložil žalobkyni občanský průkaz, rozhodnutí o výši dávky důchodového pojištění, pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy za období listopadu a prosince 2022.

4. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou žalobkyně jako zapůjčitelka uzavřela dne datum se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že žalobkyně přenechala žalovanému částka a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za „zpracování a doručení úvěru“ ve výši částka a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem tedy částka, a to v šedesáti týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky.

5. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do sedmi dnů od doručení této výzvy žalovanému. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

6. Žalovaný tedy jako vydlužitel uzavřel dne datum se žalobkyní jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou žalobkyně přenechala žalovanému částka a žalovaná se zavázala je žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za „zpracování a doručení úvěru“ ve výši částka a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem tedy částka, a to v šedesáti týdenních splátkách po částka. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění těchto pohledávek dopisem ze dne datum.

7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

8. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

10. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

11. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

12. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta první a druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

16. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

17. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělil žalovaný, na základě dokladů označených v nabídce žalovaného na uzavření smlouvy o zápůjčce (evidenční kartě klienta), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaný v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) uvedl. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Žalobkyně rovněž opomněla navrhnout důkazní prostředky o svých skutkových tvrzeních, že ověřila platnost občanského průkazu žalovaného, jeho rodné číslo, záznamy v insolvenčním rejstříku a trvání pracovněprávního vztahu žalovaného k označenému zaměstnavateli. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

18. Žalobkyně přitom byla povinna uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru).

19. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalovaného obsažené v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (evidenční kartě klienta) a že listiny, které předložil, jeho sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

20. Smlouva o zápůjčce, kterou žalovaný jako vydlužitel uzavřela dne datum se žalobkyní jako zapůjčitelkou, je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Žalobkyně proto ve skutečnosti náleží pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že žalovaný zaplatil žalobkyni částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, činí její výše částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do datum.

26. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).

27. Ze stejného důvodu žalobkyni nemohlo se zřetelem k neplatnosti smlouvy o zápůjčce vzniknout právo na ujednaný úrok ani odměnu za „zpracování a doručení úvěru“.

28. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalobkyně provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak nenavrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení žádný důkazní prostředek. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

29. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

30. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující částka s příslušenstvím, tj. co do částka s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 2 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

31. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaný však ani skutkově netvrdil, že není přiměřené jeho možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném žalobkyní ve výzvě ze dne datum, a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.

32. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

33. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 36 % a žalovaný v rozsahu 64 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 28 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.