19 C 81/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A , bydlištěm Anonymizováno I, Jméno žalovaného B Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozený dne Datum narození žalovaného A o zaplacení 15 680 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 0, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne , datum, se žalobkyní jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou žalobkyně přenechala žalovanému , částka, a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit „souhrnný poplatek“ ve výši , částka, , a to v šedesáti týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti, a žalobkyně tak má za žalovaným pohledávky ve výši , částka, , jejichž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou žalobkyně jako zapůjčitelka uzavřela dne , datum, se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že žalobkyně přenechala žalovanému , částka, a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování a doručení úvěru“ ve výši , částka, a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to v šedesáti týdenních splátkách po , částka, . Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky.

4. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do sedmi dnů od doručení této výzvy žalovanému. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.

5. Žalovaný tedy jako vydlužitel uzavřel dne , datum, se žalobkyní jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou žalobkyně přenechala žalovanému , částka, a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování a doručení úvěru“ ve výši , částka, a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , celkem , částka, , a to v šedesáti týdenních splátkách po , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění těchto pohledávek dopisem ze dne , datum, .

6. Ze smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru účinných od , datum, , z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ani z pravidel žalobkyně pro posuzování úvěruschopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

7. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

10. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

11. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta první a druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

15. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

16. Z evidenční karty klienta soud zjistil, že žalovaný nabídl žalobkyni uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by žalobkyně přenechala žalovanému , částka, . V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedl, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši , částka, čistého měsíčně. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí , částka, a životní minimum , částka, . Nemá žádné dluhy. Žalovaný předložil žalobkyni občanský průkaz, pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy za období října a listopadu 2023.

17. Žalovaný před uzavřením smlouvy o zápůjčce sdělil žalobkyni, že výkonem závislé práce výdělku ve výši , částka, měsíčně čistého. Výši příjmu žalovaného žalobkyně prověřila na základě vyúčtování mzdy žalovaného za období od října do listopadu 2023, jak vyplývá z těchto vyúčtování.

18. Z toho vyplývá, že žalobkyně vůbec neprověřila údaje o pravidelných výdajích žalovaného a údaj o výši pravidelných výdajů žalovaného jiných než na bydlení nahradila částkou životního minima. K prověření skutečné výše alespoň pravidelných výdajů žalovaného vybízelo rovněž zjištění, že podle vyúčtování mzdy žalovaného plátce mzdy prováděl srážky ze mzdy pro celkem devět pohledávek vymáhaných v exekučním řízení. Výše srážek ze mzdy žalovaného činila celkem , částka, a , částka, měsíčně. Žalovaný přitom v nabídce na uzavření smlouvy o úvěru uvedl, že nemá žádné dluhy.

19. Nadto pouhé převzetí životního minima samo o sobě nemůže být považováno za přiměřené stanovení a zohlednění životních nákladů spotřebitele, neboť v naprosté většině případů by vyžadovalo takové omezení výdajů, že by již bylo oprávněně možné hovořit o nepřiměřeném strádání. Z uvedených částek lze vyjít a přiměřeným způsobem je navýšit (Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. – Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2017, k § 86, marg. č. , hodnota, ).

20. Nelze proto uzavřít, že by žalobkyně splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Bez zjištění alespoň pravidelných skutečných výdajů žalovaného totiž nemohla určit, jaká částka žalovanému zbývá k plnění ujednaných splátek.

21. Smlouva o zápůjčce, kterou žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne , datum, se žalobkyní jako zapůjčitelkou, je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Žalobkyně proto ve skutečnosti náleží pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce, tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že žalovaný zaplatil žalobkyni , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, činí její výše , částka, na jistině (, částka, – , částka, ). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do , datum, .

27. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).

28. Ze stejného důvodu žalobkyni nemohlo se zřetelem k neplatnosti smlouvy o zápůjčce vzniknout právo na ujednaný úrok ani odměnu za „zpracování a doručení úvěru“.

29. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalobkyně provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak nenavrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení žádný důkazní prostředek. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

30. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

31. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující , částka, s příslušenstvím, tj. co do , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 0, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

32. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaný však ani skutkově netvrdil, že není přiměřené jeho možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném žalobkyní ve výzvě ze dne , datum, , a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.

33. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

34. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 48 % a žalovaný v rozsahu 52 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.