19 C 87/2022
V PLATNOSTIOkresní soud v Kolíně zamítl žalobu žalobkyně, která se domáhala od žalovaného náhrady částky vyplacené nemocenského pojištění, protože žalovaný nebyl povinen tuto částku vrátit jejímu zaměstnanci. Soud uvedl, že povinnost uhradit přeplatek na dávce vzniká vůči plátci dávky, nikoli vůči oprávněnému příjemci, a že žalobkyně tuto povinnost nevyplnila. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů, protože nešlo o plnění dluhu, které by bylo přičitatelné dlužníkovi, ani o bezdůvodné obohacení. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud v Kolíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu titul. Marka Jägera, titul za jménem, a přísedících titul. jméno příjmení a titul. jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že v období od datum do datum trvala dočasná pracovní neschopnost zaměstnance žalobkyně jméno příjmení, v jejímž důsledku mu vzniklo právo na nemocenské. Plátce dávky nemocenského pojištění ji však ve výši částka vyplatil žalovanému, protože žalobkyně omylem sdělila plátci dávky číslo účtu vedeného pro žalovaného jako číslo účtu oprávněného příjemce dávky. Poté, co uvedený omyl zjistila, požádala žalobkyně svého zaměstnance jméno příjmení, aby tuto částku poukázal jméno příjmení, a poté ji vyplatila jméno příjmení. příjmení jméno příjmení a žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávky na vrácení této částky za žalovaným žalobkyni. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný ji nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z pracovní smlouvy, kterou žalobkyně jako zaměstnavatelka a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli dne datum, soud zjistil, že se žalovaný zavázal vykonávat pro žalobkyni práci dělníka s místem výkonu práce v obec a jako den nástupu do práce ujednali datum.
4. Z dohody o rozvázání pracovního poměru, kterou účastníci řízení uzavřeli dne datum, soud zjistil, že ujednali zánik pracovního poměru ke dni datum.
5. Z oznámení a informace obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum soud zjistil, že týž den bylo vydáno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti jméno příjmení, zaměstnance žalobkyně.
6. Z přílohy žádosti o dávku nemocenského pojištění soud zjistil, že žalobkyně sdělila Okresní správě sociálního zabezpečení jako číslo účtu jméno příjmení bankovní účet.
7. Ze sdělení právnická osoba, ze dne datum soud zjistil, že majitelem účtu č. bankovní účet je žalovaný.
8. Z evidence pracovní neschopnosti soud zjistil, že dočasná pracovní neschopnost jméno příjmení trvala od datum do datum a vzniklo mu právo na nemocenské ve výši částka.
9. Z výpisu z účtu vedeného jméno příjmení soud zjistil, že jméno příjmení dne datum poukázal jméno příjmení částka.
10. Z výdajového pokladního dokladu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaplatila jméno příjmení částka.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, kterou dne datum uzavřeli jméno příjmení jako postupitel a žalobkyně jako postupnice, soud zjistil, že jméno příjmení postoupil žalobkyni pohledávku na zaplacení částka jako nemocenského, které plátce vyplatil žalovanému namísto jméno příjmení, a žalobkyně se zavázala zaplatit jméno příjmení za postoupení této pohledávky částka, s tím, že obě smluvní strany potvrdily zaplacení této částky před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky.
12. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak vyplývá z podacího lístku, a doručil dne datum, jak vyplývá z dodejky.
13. Mezi účastníky řízení tedy dne datum vznikl pracovní poměr, který zanikl dne datum. V době od datum do datum trvala dočasná pracovní neschopnost zaměstnance žalobkyně jméno příjmení, kterému vzniklo právo na nemocenské ve výši částka. Žalobkyně omylem oznámila číslo účtu, jehož majitelem je žalovaný, plátci dávek nemocenského pojištění jako číslo účtu jméno příjmení. Po zjištění, že plátce dávek vyplatil nemocenské žalovanému namísto jméno příjmení, pověřila svého zaměstnance jméno příjmení, aby tutéž částku zaplatil jméno příjmení. Stalo se tak jménem žalobkyně, jak vyplývá z okolnosti, že ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne datum jméno příjmení její zaplacení potvrdil žalobkyni. Žalobkyně ostatně tuto částku jméno příjmení vyplatila.
14. Podle § 97 odst. 1 věta první zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2021, zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky, s výjimkou nemocenského, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení.
15. Podle § 49 zákona o nemocenském pojištění árok na dávku a nárok na výplatu dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.
16. Podle § 124 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění pojištěnec nebo jiný příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, anebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na dávce. Jestliže jiná fyzická osoba nebo právnická osoba zavinila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinna uhradit plátci dávky přeplatek na dávce.
17. Jestliže přeplatek na dávce podle odstavce 1 způsobilo více subjektů, odpovídají plátci dávky za přeplatek na dávce podle § 124 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění společně a nerozdílně a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. příjmení o vzájemné vypořádání rozhodují soudy.
18. Podle § 124 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění povinnost k úhradě přeplatku na dávce vzniká na základě rozhodnutí příslušného orgánu nemocenského pojištění o povinnosti vrátit tento přeplatek.
19. Podle § 3013 o.z. kdo učiní za druhou osobu náklad, který tato osoba byla povinna učinit sama, má právo požadovat náhradu.
20. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Žalovaný přijal nemocenské, ačkoli musel z okolností spočívajících zejména v tom, že sám v dočasné pracovní neschopnosti nebyl, předpokládat, že mu je plátce vyplatil neprávem. V důsledku toho vznikla žalovanému povinnost uhradit plátci dávky nemocenského pojištění přeplatek. Stejná povinnost vznikla i žalobkyni, protože v žádosti o dávku nemocenského pojištění uvedla nesprávné číslo účtu příjemce dávky, a tak zavinila, že nemocenské plátce dávky neprávem vyplatil žalovanému. Za přeplatek na dávce účastníci řízení odpovídají plátci dávky společně a nerozdílně.
22. Žalobkyně však částku, která odpovídá neprávem vyplacené dávce nemocenského pojištění, neuhradila plátci dávky, nýbrž přímo oprávněnému příjemci nemocenského. Poskytnutím takového plnění nezanikla povinnost uhradit plátci dávky přeplatek na dávce nemocenského pojištění, a to ani na straně žalobkyně ani na straně žalovaného. Je tomu tak proto, že oba účastníci řízení tuto povinnost měli vůči plátci dávky, nikoli vůči oprávněnému příjemci nemocenského. Ze stejného důvodu nejde ani o případ vzájemného vypořádání mezi více osobami, které plátci dávky odpovídají za přeplatek na dávce nemocenského pojištění, jak uzavřel i Vrchní soud v Praze v důvodech usnesení ze dne 18. 5. 2022, č.j. Ncp 363/2022 – 18, kterým v projednávané věci rozhodl o věcné příslušnosti soudu.
23. Žalobkyně nemá vůči žalovanému pohledávku, která je předmětem řízení, ani jako právo na náhradu nákladu, který by žalovaný byl povinen učinit sám. Mezi předpoklady vzniku povinnosti takový náklad nahradit totiž náleží okolnost, že tento náklad vedl ke splnění dlužníkova dluhu (tj. byl z věřitelova hlediska přičitatelný jeho závazku s dlužníkem), resp. k zániku povinnosti toho, za koho bylo plněno (obec, J. in příjmení, M. a kol. – Občanský zákoník. Komentář. příjmení příjmení. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 číslo). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § číslo, marg. číslo).
24. Žalovaný však nebyl povinen vrátit přeplatek na dávce nemocenského pojištění oprávněnému příjemci této dávky, nýbrž jejímu plátci, a proto jeho povinnost uhradit plátci přeplatek nezanikla. Kdyby byla žalobkyně částku, která odpovídala přeplatku na nemocenském, uhradila plátci dávky, šlo by v poměru mezi účastníky řízení o vzájemné vypořádání přeplatku na dávce nemocenského pojištění, nikoli o náhradu nákladu učiněného žalobkyní za žalovaného.
25. Ze stejných důvodů pak žalobkyni vůči žalovanému pohledávka, jejíhož splnění se domáhá, nepřísluší ani jako právo na vydání bezdůvodného obohacení, které by žalovanému vzniklo tím, že by za něj žalobkyně plnila, co měl po právu plnit sám.
26. Žalobkyně konečně není v postavení věřitelky žalovaného ani v důsledku postoupení pohledávky podle smlouvy o postoupení pohledávky, kterou dne datum uzavřela s jméno příjmení. Postupitel nejen neměl vůči žalovanému pohledávku, kterou by mohl postoupit žalobkyni, nýbrž naopak postupitel byl žalobkyni povinen vrátit částku, kterou od ní přijal, jako bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu.
27. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.
28. Plně procesně úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.