19 C 9/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., sídlem Adresa žalobkyně, IČO Anonymizováno, zastoupená JUDr. ing. Jméno Zástupce, advokátem, sídlem Anonymizováno – Jméno advokáta A, Jméno advokáta B/8, PSČ Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A, bydlištěm Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalovaného B, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno, narozený dne Datum narození žalovaného A o zaplacení 57 610 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 75 161, částka s úrokem ve výši 24, 87 % p.a. z částky 11 199, částka od datum do zaplacení a ve výši 20, 74 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 11 199, částka od datum do zaplacení a ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba, sídlem adresa, PSČ adresa, IČO IČO, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši částka, a to v šedesáti týdenních splátkách po částka. Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaný splnil jen zčásti do výše 21 835, částka, a je proto povinen zaplatit částka, z toho 11 199, částka na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky a 3 200, částka na odměnách za související plnění. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 24, 87 % p.a. z částky 11 199, částka od datum do datum, tj. 5 663, částka, a od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky 11 199, částka za období od datum do datum, tj. 2 277, částka, a dále od datum do zaplacení. Žalovaný jako vydlužitel dále uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši částka, a to v osmdesáti týdenních splátkách po částka. Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaný splnil jen zčásti do výše 9 664, částka, a je proto povinen zaplatit částka, z toho částka na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky a částka na odměnách za související plnění. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 20, 74 % p.a. z částky částka od datum do datum, tj. 6 875, částka, a od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky částka za období od datum do datum, tj. 2 734, částka, a dále od datum do zaplacení. právnická osoba pohledávky za žalovaným založené uzavřenými smlouvami o zápůjčce postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě připustil, že s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o zápůjčce ze dne datum. Popřel však, že by s ní uzavřel jiné smlouvy o zápůjčce, jakož i pravost svého podpisu na zákaznické kartě ze dne datum a na smlouvě o zápůjčce ze dne datum.

3. Z výpisu právnická osoba, sídlem adresa, PSČ adresa, IČO IČO, ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti právnická osoba uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému částka. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedl, že dosahuje příjmů v celkové výši částka měsíčně. Vedle toho má další příjem ve výši částka měsíčně. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje spočívají v nájemném a dalších nákladech na bydlení ve výši částka a v dalších výdajích na rodinnou domácnost ve výši částka. Žalovaný splácí jiné dluhy ve splátkách po částka. Svou bytovou potřebu uspokojuje nájemním bydlením. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, vyúčtování mzdy a doklady o nákladech na bydlení. Žalovaný však popřel pravost svého podpisu na této listině.

5. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba jako zapůjčitelka uzavřela dne datum se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že právnická osoba žalovanému přenechala částka a žalovaný se zavázal je společnosti Fair Credit právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši částka, celkem částka, a to v šedesáti týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal částka. V rozsahu částka účastníci řízení použili předmět zápůjčky k započtení vůči vzájemným pohledávkám právnická osoba, které měla založit jiná smlouva o zápůjčce. Žalovaný však popřel pravost svého podpisu na listině, která má zachycovat obsah této smlouvy o zápůjčce.

6. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti právnická osoba uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému částka. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedl, že dosahuje příjmů v celkové výši částka měsíčně. Vedle toho má další příjem ve výši částka měsíčně. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje spočívají v nájemném a dalších nákladech na bydlení ve výši částka a v dalších výdajích na rodinnou domácnost ve výši částka. Žalovaný splácí jiné dluhy ve splátkách po částka. Svou bytovou potřebu uspokojuje nájemním bydlením. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně vyúčtování mzdy a doklady o nákladech na bydlení.

7. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba jako zapůjčitelka uzavřela dne datum se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že právnická osoba žalovanému přenechala částka a žalovaný se zavázal je společnosti Fair Credit právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši částka, celkem částka, a to v osmdesáti týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal částka. V rozsahu částka účastníci řízení použili předmět zápůjčky k započtení vůči vzájemným pohledávkám právnická osoba, které měla založit jiná smlouva o zápůjčce.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba postoupila žalobkyni soubor pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, mezi nimi též pohledávky, které měly založit smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum a dne datum mezi právnická osoba a žalovaným (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha č. hodnota smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek).

9. Z potvrzení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti právnická osoba úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

10. Z oznámení právnická osoba žalovanému ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, které právnická osoba dne datum a dne datum uzavřela se žalovaným, žalobkyni a vyzvala jej k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

11. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to ve lhůtě do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně žalovanému odeslal dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

12. Žalovaný jako vydlužitel tedy měl uzavřít dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou měla právnická osoba přenechat žalovanému částka a žalovaný se měl zavázat je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši částka, celkem částka, a to v šedesáti týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce měl žalovaný potvrdit, že při jejím uzavření převzal částka. V rozsahu částka měli účastníci řízení použít předmět zápůjčky k započtení vůči vzájemným pohledávkám právnická osoba, které měla založit jiná smlouva o zápůjčce. Žalovaný popřel pravost svého podpisu na listině, která má zachycovat obsah smlouvy o zápůjčce ze dne datum. Žalovaný jako vydlužitel dále uzavřel dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalovanému částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši částka, celkem částka, a to v osmdesáti týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal částka. V rozsahu částka účastníci řízení použili předmět zápůjčky k započtení vůči vzájemným pohledávkám právnická osoba, které měla založit jiná smlouva o zápůjčce. právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky, které měly založit smlouvy o zápůjčce ze dne datum a dne datum, a o jejich postoupení vyrozuměla žalovaného dopisem ze dne datum. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne datum.

13. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

16. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

17. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

22. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích před uzavřením smluv o zápůjčce sdělil žalovaný, na základě dokladů označených v nabídkách žalovaného na uzavření těchto smluv (zákaznických kartách), avšak přes poučení postupem podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaný v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách) uvedl. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá.

23. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalovaného obsažené v nabídkách na uzavření těchto smluv (zákaznických kartách) a že listiny, které předložil, jeho sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet. Žalovaný nadto popřel pravost svého podpisu na zákaznické kartě ze dne datum.

24. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom byla povinna uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Z uvedeného důvodu v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, že listiny, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o úvěru.

25. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

26. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

27. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřených smluv o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

29. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

30. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

31. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

32. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-565/12).

33. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C679/18).

34. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

35. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

36. Smlouvy o zápůjčce, které právnická osoba jako zapůjčitelka a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli (měli uzavřít) dne datum a dne datum, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

37. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

38. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

39. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

40. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

41. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

42. Právní předchůdkyni žalobkyně by proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která by odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni měl žalovaný zaplatit 21 835, částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, je zřejmé, že by zde beztak nebyl žádný dluh, kterému by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně vůči žalovanému v projednávané věci domáhá.

43. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil 9 664, částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, a že na tuto pohledávku je třeba započítat zbývající část plnění žalovaného, které žalobkyně započítala na pohledávku podle smlouvy o půjčce ze dne datum, ve výši 9 255, částka (21 835, částka – částka), je zřejmé, že ani zde není žádný dluh, kterému by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně vůči žalovanému v projednávané věci domáhá.

44. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně by v projednávané věci nemohla být úspěšná, ani kdyby prokázala svá skutková tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne datum. I když žalovaný popřel pravost svého podpisu na listině, která má zachycovat obsah této smlouvy, jakož i na zákaznické kartě ze dne datum, soud neprováděl dokazování o pravosti těchto listin, protože ani skutkové zjištění, že podpis žalovaného na těchto listinách je pravý, by nevedlo k jinému výsledku řízení. Soud proto zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem svědkyně jméno FO.

45. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

46. Pro úplnost soud uvádí, že část předmětu zápůjčky, který měla právní předchůdkyně žalobkyně přenechat žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, ve výši částka měla být určena ke splnění jiného dluhu žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně, tj. k započtení pohledávky žalovaného za právní předchůdkyní žalobkyně na předmět zápůjčky se vzájemnou pohledávkou žalobkyně za žalovaným na vrácení předmětu zápůjčky podle jiné smlouvy o zápůjčce. Podobně část předmětu zápůjčky, který měla právní předchůdkyně žalobkyně přenechat žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, ve výši částka měla být určena ke splnění jiného dluhu žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně, tj. k započtení pohledávky žalovaného za právní předchůdkyní žalobkyně na předmět zápůjčky se vzájemnou pohledávkou žalobkyně za žalovaným na vrácení předmětu zápůjčky podle jiné smlouvy o zápůjčce.

47. Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může podle § 1982 odst. 1 o.z. každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

48. Podle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

49. Podle § 1991 část věty před středníkem zákaz započtení pohledávky prohlášením jedné ze stran nebrání stranám, aby si započtení ujednaly.

50. Smlouva o zápůjčce vzniká teprve přenecháním předmětu zápůjčky vydlužiteli. Již z tohoto důvodu chyběla pro započtení vzájemnost pohledávek. I kdyby totiž právní předchůdkyni žalobkyně příslušely za žalovaným vzájemné pohledávky založené jinými smlouvami o zápůjčce, nedostávalo by se pohledávky žalovaného za právní předchůdkyní žalobkyně způsobilé k započtení. Mimoto obě uzavřené smlouvy o zápůjčce by byly neplatné, a proto by přijetím předmětů zápůjček získal žalovaný bezdůvodné obohacení, které by byl povinen právní předchůdkyni žalobkyni vydat, nikoli pohledávku, kterou by bylo možné použít k započtení. Bez pohledávky žalovaného za právní předchůdkyní žalobkyně se tedy pro započtení nedostávalo předpokladu vzájemnosti pohledávek a ujednání obsažená v obou smlouvách o zápůjčce by proto potud nemohla mít vůbec význam dohody o započtení a působit v rozsahu, v jakém by se kryly, zánik vzájemných pohledávek.

51. Započtení přitom zpravidla nemá význam uznání dluhu, který odpovídá pohledávce, vůči níž směřuje (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněné v časopisu Soudní rozhledy, roč. 2010, č. hodnota, s. 139, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím právnická osoba. Beck pod č. C 18207, usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). O takový případ jde i v projednávané věci, protože žalovaný nedal najevo, že snad vzájemné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bez zřetele k započtení uznává.

52. Pokud by uvedené vzájemné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným vskutku vznikly, nezanikly by proto v důsledku dohod o započtení obsažených v (neplatných) smlouvách o zápůjčce ze dne datum a ze dne datum a dosud by trvaly. Přitom ovšem nebyly předmětem postoupení podle smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela dne datum s právnická osoba 53. Z těchto důvodů soud rovněž zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu smlouvami č. hodnota a 1401025794, které měl žalovaný uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně, a „případnými informacemi k nim“.

54. Plně procesně úspěšnému žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), které sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po částka (příprava a účast při jednání konaném dne datum) podle § 1 odst. 3 písm. a) až c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Práva na náhradu nákladů řízení spočívajících v jízdném se žalovaný vzdal.

55. Výši paušální náhrady soud určil podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, protože nedůvodný rozdíl ve výši paušalizace hotových výdajů účastníků řízení zastoupených advokátem a hotových výdajů účastníků řízení, kteří advokátem zastoupeni nejsou, zakládá rozpor s ústavní zásadou rovnosti účastníků řízení. Z uvedeného důvodu soud postupem podle čl. 95 odst. 1 Ústavy v rozsahu určení výše paušální náhrady vyhlášku č. 254/2015 Sb. nepoužil a tuto výši určil podle advokátního tarifu, který představuje právní úpravu nejbližší řešené otázce (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.