19 C 9/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená JUDr. ing. Jméno Zástupce , advokátem, sídlem Anonymizováno – Jméno advokáta A , Jméno advokáta B /8, PSČ Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A , bydlištěm Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalovaného B , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozený dne Datum narození žalovaného A o zaplacení 57 610 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 75 161, , částka, s úrokem ve výši 24, 87 % p.a. z částky 11 199, , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 20, 74 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 11 199, , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 8, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne , datum, s , právnická osoba, , sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO , IČO, , jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou , právnická osoba, přenechala žalovanému , částka, a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za administrativní činnost ve výši , částka, a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši , částka, , a to v šedesáti týdenních splátkách po , částka, . Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaný splnil jen zčásti do výše 21 835, , částka, , a je proto povinen zaplatit , částka, , z toho 11 199, , částka, na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky a 3 200, , částka, na odměnách za související plnění. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 24, 87 % p.a. z částky 11 199, , částka, od , datum, do , datum, , tj. 5 663, , částka, , a od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky 11 199, , částka, za období od , datum, do , datum, , tj. 2 277, , částka, , a dále od , datum, do zaplacení. Žalovaný jako vydlužitel dále uzavřel dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou , právnická osoba, přenechala žalovanému , částka, a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za administrativní činnost ve výši , částka, a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši , částka, , a to v osmdesáti týdenních splátkách po , částka, . Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaný splnil jen zčásti do výše 9 664, , částka, , a je proto povinen zaplatit , částka, , z toho , částka, na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky a , částka, na odměnách za související plnění. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 20, 74 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. 6 875, , částka, , a od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , tj. 2 734, , částka, , a dále od , datum, do zaplacení. , právnická osoba, pohledávky za žalovaným založené uzavřenými smlouvami o zápůjčce postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě připustil, že s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o zápůjčce ze dne , datum, . Popřel však, že by s ní uzavřel jiné smlouvy o zápůjčce, jakož i pravost svého podpisu na zákaznické kartě ze dne , datum, a na smlouvě o zápůjčce ze dne , datum, .

3. Z výpisu , právnická osoba, , sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO , IČO, , ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti , právnická osoba, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému , částka, . V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedl, že dosahuje příjmů v celkové výši , částka, měsíčně. Vedle toho má další příjem ve výši , částka, měsíčně. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje spočívají v nájemném a dalších nákladech na bydlení ve výši , částka, a v dalších výdajích na rodinnou domácnost ve výši , částka, . Žalovaný splácí jiné dluhy ve splátkách po , částka, . Svou bytovou potřebu uspokojuje nájemním bydlením. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, vyúčtování mzdy a doklady o nákladech na bydlení. Žalovaný však popřel pravost svého podpisu na této listině.

5. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou , právnická osoba, jako zapůjčitelka uzavřela dne , datum, se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že , právnická osoba, žalovanému přenechala , částka, a žalovaný se zavázal je společnosti Fair Credit , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za administrativní činnost ve výši , částka, a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši , částka, , celkem , částka, , a to v šedesáti týdenních splátkách po , částka, . Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal , částka, . V rozsahu , částka, účastníci řízení použili předmět zápůjčky k započtení vůči vzájemným pohledávkám , právnická osoba, , které měla založit jiná smlouva o zápůjčce. Žalovaný však popřel pravost svého podpisu na listině, která má zachycovat obsah této smlouvy o zápůjčce.

6. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti , právnická osoba, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému , částka, . V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedl, že dosahuje příjmů v celkové výši , částka, měsíčně. Vedle toho má další příjem ve výši , částka, měsíčně. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje spočívají v nájemném a dalších nákladech na bydlení ve výši , částka, a v dalších výdajích na rodinnou domácnost ve výši , částka, . Žalovaný splácí jiné dluhy ve splátkách po , částka, . Svou bytovou potřebu uspokojuje nájemním bydlením. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně vyúčtování mzdy a doklady o nákladech na bydlení.

7. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou , právnická osoba, jako zapůjčitelka uzavřela dne , datum, se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že , právnická osoba, žalovanému přenechala , částka, a žalovaný se zavázal je společnosti Fair Credit , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za administrativní činnost ve výši , částka, a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši , částka, , celkem , částka, , a to v osmdesáti týdenních splátkách po , částka, . Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal , částka, . V rozsahu , částka, účastníci řízení použili předmět zápůjčky k započtení vůči vzájemným pohledávkám , právnická osoba, , které měla založit jiná smlouva o zápůjčce.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, postoupila žalobkyni soubor pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, mezi nimi též pohledávky, které měly založit smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, a dne , datum, mezi , právnická osoba, a žalovaným (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek).

9. Z potvrzení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti , právnická osoba, úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

10. Z oznámení , právnická osoba, žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, které , právnická osoba, dne , datum, a dne , datum, uzavřela se žalovaným, žalobkyni a vyzvala jej k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne , datum, , jak soud zjistil z podacího lístku.

11. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to ve lhůtě do , datum, . Tuto výzvu zástupce žalobkyně žalovanému odeslal dne , datum, , jak soud zjistil z podacího lístku.

12. Žalovaný jako vydlužitel tedy měl uzavřít dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou měla , právnická osoba, přenechat žalovanému , částka, a žalovaný se měl zavázat je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za administrativní činnost ve výši , částka, a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši , částka, , celkem , částka, , a to v šedesáti týdenních splátkách po , částka, . Podpisem smlouvy o zápůjčce měl žalovaný potvrdit, že při jejím uzavření převzal , částka, . V rozsahu , částka, měli účastníci řízení použít předmět zápůjčky k započtení vůči vzájemným pohledávkám , právnická osoba, , které měla založit jiná smlouva o zápůjčce. Žalovaný popřel pravost svého podpisu na listině, která má zachycovat obsah smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, . Žalovaný jako vydlužitel dále uzavřel dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou , právnická osoba, přenechala žalovanému , částka, a žalovaný se zavázal je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za administrativní činnost ve výši , částka, a odměnu za výběr splátek v hotovosti ve výši , částka, , celkem , částka, , a to v osmdesáti týdenních splátkách po , částka, . Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal , částka, . V rozsahu , částka, účastníci řízení použili předmět zápůjčky k započtení vůči vzájemným pohledávkám , právnická osoba, , které měla založit jiná smlouva o zápůjčce. , právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky, které měly založit smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, a dne , datum, , a o jejich postoupení vyrozuměla žalovaného dopisem ze dne , datum, . Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne , datum, .

13. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

16. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

17. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

22. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích před uzavřením smluv o zápůjčce sdělil žalovaný, na základě dokladů označených v nabídkách žalovaného na uzavření těchto smluv (zákaznických kartách), avšak přes poučení postupem podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaný v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách) uvedl. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá.

23. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalovaného obsažené v nabídkách na uzavření těchto smluv (zákaznických kartách) a že listiny, které předložil, jeho sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet. Žalovaný nadto popřel pravost svého podpisu na zákaznické kartě ze dne , datum, .

24. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom byla povinna uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Z uvedeného důvodu v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, že listiny, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o úvěru.

25. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

26. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

27. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřených smluv o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

29. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

30. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

31. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

32. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12).

33. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C679/18).

34. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

35. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

36. Smlouvy o zápůjčce, které , právnická osoba, jako zapůjčitelka a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli (měli uzavřít) dne , datum, a dne , datum, , jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

37. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

38. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

39. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

40. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

41. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

42. Právní předchůdkyni žalobkyně by proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která by odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni měl žalovaný zaplatit 21 835, , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, je zřejmé, že by zde beztak nebyl žádný dluh, kterému by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně vůči žalovanému v projednávané věci domáhá.

43. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil 9 664, , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, a že na tuto pohledávku je třeba započítat zbývající část plnění žalovaného, které žalobkyně započítala na pohledávku podle smlouvy o půjčce ze dne , datum, , ve výši 9 255, , částka, (21 835, , částka, – , částka, ), je zřejmé, že ani zde není žádný dluh, kterému by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně vůči žalovanému v projednávané věci domáhá.

44. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně by v projednávané věci nemohla být úspěšná, ani kdyby prokázala svá skutková tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, . I když žalovaný popřel pravost svého podpisu na listině, která má zachycovat obsah této smlouvy, jakož i na zákaznické kartě ze dne , datum, , soud neprováděl dokazování o pravosti těchto listin, protože ani skutkové zjištění, že podpis žalovaného na těchto listinách je pravý, by nevedlo k jinému výsledku řízení. Soud proto zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem svědkyně , jméno FO, .

45. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

46. Pro úplnost soud uvádí, že část předmětu zápůjčky, který měla právní předchůdkyně žalobkyně přenechat žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , ve výši , částka, měla být určena ke splnění jiného dluhu žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně, tj. k započtení pohledávky žalovaného za právní předchůdkyní žalobkyně na předmět zápůjčky se vzájemnou pohledávkou žalobkyně za žalovaným na vrácení předmětu zápůjčky podle jiné smlouvy o zápůjčce. Podobně část předmětu zápůjčky, který měla právní předchůdkyně žalobkyně přenechat žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , ve výši , částka, měla být určena ke splnění jiného dluhu žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně, tj. k započtení pohledávky žalovaného za právní předchůdkyní žalobkyně na předmět zápůjčky se vzájemnou pohledávkou žalobkyně za žalovaným na vrácení předmětu zápůjčky podle jiné smlouvy o zápůjčce.

47. Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může podle § 1982 odst. 1 o.z. každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

48. Podle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

49. Podle § 1991 část věty před středníkem zákaz započtení pohledávky prohlášením jedné ze stran nebrání stranám, aby si započtení ujednaly.

50. Smlouva o zápůjčce vzniká teprve přenecháním předmětu zápůjčky vydlužiteli. Již z tohoto důvodu chyběla pro započtení vzájemnost pohledávek. I kdyby totiž právní předchůdkyni žalobkyně příslušely za žalovaným vzájemné pohledávky založené jinými smlouvami o zápůjčce, nedostávalo by se pohledávky žalovaného za právní předchůdkyní žalobkyně způsobilé k započtení. Mimoto obě uzavřené smlouvy o zápůjčce by byly neplatné, a proto by přijetím předmětů zápůjček získal žalovaný bezdůvodné obohacení, které by byl povinen právní předchůdkyni žalobkyni vydat, nikoli pohledávku, kterou by bylo možné použít k započtení. Bez pohledávky žalovaného za právní předchůdkyní žalobkyně se tedy pro započtení nedostávalo předpokladu vzájemnosti pohledávek a ujednání obsažená v obou smlouvách o zápůjčce by proto potud nemohla mít vůbec význam dohody o započtení a působit v rozsahu, v jakém by se kryly, zánik vzájemných pohledávek.

51. Započtení přitom zpravidla nemá význam uznání dluhu, který odpovídá pohledávce, vůči níž směřuje (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněné v časopisu Soudní rozhledy, roč. 2010, č. , hodnota, , s. 139, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím , právnická osoba, . Beck pod č. C 18207, usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). O takový případ jde i v projednávané věci, protože žalovaný nedal najevo, že snad vzájemné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bez zřetele k započtení uznává.

52. Pokud by uvedené vzájemné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným vskutku vznikly, nezanikly by proto v důsledku dohod o započtení obsažených v (neplatných) smlouvách o zápůjčce ze dne , datum, a ze dne , datum, a dosud by trvaly. Přitom ovšem nebyly předmětem postoupení podle smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela dne , datum, s , právnická osoba53. Z těchto důvodů soud rovněž zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu smlouvami č. , hodnota, a 1401025794, které měl žalovaný uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně, a „případnými informacemi k nim“.

54. Plně procesně úspěšnému žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), které sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, (příprava a účast při jednání konaném dne , datum, ) podle § 1 odst. 3 písm. a) až c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Práva na náhradu nákladů řízení spočívajících v jízdném se žalovaný vzdal.

55. Výši paušální náhrady soud určil podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, protože nedůvodný rozdíl ve výši paušalizace hotových výdajů účastníků řízení zastoupených advokátem a hotových výdajů účastníků řízení, kteří advokátem zastoupeni nejsou, zakládá rozpor s ústavní zásadou rovnosti účastníků řízení. Z uvedeného důvodu soud postupem podle čl. 95 odst. 1 Ústavy v rozsahu určení výše paušální náhrady vyhlášku č. 254/2015 Sb. nepoužil a tuto výši určil podle advokátního tarifu, který představuje právní úpravu nejbližší řešené otázce (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).